Státní Diamo prohrálo soud o Heřmanice. Promeškalo, co mohlo

Státní podnik Diamo prohrál prvoinstanční i odvolací soudní spor o pozemky společnosti Asental Land, s.r.o. pod haldou Heřmanice v Ostravě. Před pár lety je mělo Diamo koupit, aby se netříštilo vlastnictví na odvalu, ale nekoupilo.

Asental pozemky v roce 2022 prodal společnosti cresco&finance.  Na haldě tak teď hospodaří nejen Diamo, s. p., ale i soukromé subjekty: cresco&finance a. s. (vlastník pozemků nakoupených od Asentalu) a s touto společností spřízněná Ostravská těžební, a. s. (vlastník recyklační technologie na separaci uhlí z hlušiny). Diamo opakovaně interpretovalo majetkové změny na pozemcích jako „podraz“ privátního sektoru vůči státu, což není pravda, jak nyní potvrzuje i odvolací soud. 

Společnost cresco&finance získala pozemky pod heřmanickou haldou podle katastru nemovitostí od společnosti Asental Land na jaře 2022, když Diamo předtím nedokázalo pozemky nakoupit. Přestože, podle názoru Diama, na ně mělo předkupní právo, na převod vlastnictví bylo včas a správně upozorněno, nákup mu doporučilo nadřízené ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a posléze mu jeho nečinnost ve své revizní zprávě vytklo.

Diamo si nyní předkupní právo s odstupem soudně vymiňuje na společnosti cresco&finance. Prvoinstanční i odvolací soud však žalobu Diama zamítly, v podstatě s tím, že zákonné možnosti k uplatnění předkupního práva žalobce promarnil, ač o změně vlastníka z Asental Land na cresco&finance byl informován a sám tuto informaci akceptoval. Soudy jako současného vlastníka pozemků potvrdily a žalovaná strana, tedy cresco&finance, se ničeho nekalého vůči Diamu nedopustila.

Ve sporu jde stručně o to, že je-li pozemek oddělený od stavby na něm a stavba a pozemek mají různé vlastníky, má majitel stavby předkupní právo na onen pozemek za určitých podmínek (a obráceně, majitel pozemku má předkupní právo na stavbu). Halda Heřmanice není totéž, co pozemek pod ní. Halda je skládkou hlušiny vytěžené z místních černouhelných dolů a dalších zavážek nejrůznějších odpadů. Odborně Úložné místo těžebního odpadu (ÚMTO). Na ÚMTO se podle soudu nedá pohlížet optikou klasické stavby a i kdyby, tak je s podivem, že Diamo opakovaně vzalo na vědomí jako vlastníka firmu cresco&finance a nic nenamítlo. 

argument žalobce je účelový a může být rozporný s dobrými mravy

Nad řešením Diama dát celou věc k soudu s téměř ročním zpožděním se prvoinstanční soud pozastavil, když ve zdůvodnění rozsudku z března tohoto roku (který má Svět hospodářství k dispozici, také revizní zprávu MPO) mj. napsal: „Argument žalobce, že delší časový odstup v uplatnění předkupního práva byl způsoben skutečností, že se jedná o věc právně složitou a dosud neřešenou a nechal si proto provést právní analýzu věci, je účelový.“ Výkon předkupního práva může být podle soudu „shledán jako rozporný s dobrými mravy, pokud je učiněn jako reakce na spory, čímž se snaží obejít zákon při řešení neshod spoluvlastníků při správě společného majetku (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. ledna 2017, sp. zn. 22 Cdo 5064/2015)“. Diamo a cresco&finance ve sporu jsou a jejich rozdílné názory na řešení haldy jsou evidentní.

Nic ovšem nebrání Diamu, aby se pozemky i nadále pokusilo vykoupit. Smyslem tohoto státního podniku je likvidace ekologických škod z těžby či jiné průmyslové činnosti a měl by se o sanaci ÚMTO postarat. Část heřmanického odvalu je toxická, už více než 20 let velmi dynamicky hoří a hrozí zahoření přilehlé skládky nebezpečných odpadů koksovny OKK, které by se velmi citelně dotklo okolí, včetně lidských obydlí. Na otázku Světa hospodářství, proč k soudnímu sporu došlo a zda hodlá i tak pozemky získat, Diamo neodpovědělo s tím, že počká na písemné rozhodnutí a zdůvodnění odvolacího soudu. „Státní podnik Diamo již dříve nabídl společnosti cresco&finance odkup pozemků za cenu, za kterou tato společnost v roce 2022 pozemky odkoupila + inflace za dva roky, avšak tato společnost tuto nabídku odmítla,“ sdělil tiskový mluvčí Diama Tomáš Indrei. Ze zápisu o rozsudku z letošního března však tato informace nevyplývá.

Na podobnou otázku, proč pozemky pod heřmanickým odvalem kupovali a co s nimi zamýšlejí, odpověděl Petr Gřunděl, člen představenstva firmy cresco&finance: „Nabyli jsme pozemky, abychom akcelerovali sanaci té haldy, která hoří vice než 20 let a je tam deponováno  30 milionů tun materiálu, včetně nebezpečných odpadů. Zákonná povinnost Diama sanovat odval je dána usnesením vlády ze dne 9.5.2001 č 453+P, bohužel tato povinnost nebyla splněna déle než 20 let, a proto je vyžadována zvýšená pozornost ve vztahu k fungování, dohledu a rozhodování orgánů státní správy nad zákonností postupu Diama.“

Město Ostrava deklarovalo, a také stát, že se změní územní plán a na tom základě pozemky vyvlastní. „Rozhodnutí o vyvlastnění leží pouze na bedrech států, soukromý vlastník nemá žádných práv vstupovat do rozhodování státu, zda budou jeho pozemky vyvlastněny či nikoliv. Očekáváme, že pokud se stát k vyvlastnění rozhodne, jak v létě sdělil na tiskové konferenci za účasti ministra financí a ministra průmyslu a obchodu, tak bude postupovat podle platné právní úpravy a předloží nám návrh smlouvy, včetně znaleckého posudku. Kdybychom odmítli, vlastnické právo půjde stranou a rozhodne veřejný zájem na základě rozhodnutí orgánu státní správy,“ říká k tomu Gřunděl. „My nerozhodujeme. My jsme nabídli nájemné státu za symbolickou 1 korunu, když bude odval zasanován a rekultivován podle platného Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého (OBÚ) z roku 2012, jiné rozhodnutí ve věci sanace odvalu neexistuje. Kdybychom si pozemky nekoupili, tak by se sanace nekonala, to je všem zřejmé. Po dokončení sanace, a to může být za 20 let, s přístupem Diama možná i více, rozhodne město Ostrava o využití pozemku podle územního plánu.“

Dosud ale není vybrán ani projekt řešení. Státní orgán vyzval Diamo v lednu 2023, aby jej předložil do června 2023. Diamo si však opakovaně požádalo o prodloužení této lhůty, nyní požadují prodloužení do roku 2025. „Dva roky jen opakovaně požadují prodloužení lhůty pro předložení projektové dokumentace. Ale ona stále neexistuje,“ povzdychl si Petr Gřunděl v rozhovoru pro Svět hospodářství.