Sdílená pracovní místa jsou komfortnější

Desk sharing, neboli sdílení pracovních stolů, nejen že zvyšuje efektivitu využití kancelářských prostor, ale zaměstnancům nabízí i vyšší komfort. Firmy totiž obvykle v případě desk sharingu investují do standardu jednotlivých pracovních stanic více než při tradičním uspořádání kanceláří, a to až o polovinu. Vyplývá to z dat společnosti Colliers, předního poskytovatele diverzifikovaných profesionálních služeb v oblasti komerčních nemovitostí a správy investic.

V souvislosti s pokračujícím trendem práce z domova firmy v postcovidové době mění tvář svých kanceláří a přizpůsobují je novým způsobům práce a spolupráce. Asi největší změnou je změna poměru prostoru určeného na individuální práci a na spolupráci a networking. „Zatímco v předpandemických kancelářích bylo 70 % plochy dedikováno individuálním pracovním místům a 30 % zasedacím místnostem a dalším prostorám, dnes se poměr mění. Pro pracovní místa je určeno 30 až 40 procent, pro týmovou spolupráci, networking, stravování či relaxaci 60 až 70 procent,“ vysvětluje Jana Vlková, ředitelka oddělení Workplace Advisory ve společnosti Colliers.

Změnu doznávají i samotná pracovní místa, a to zejména díky rozmachu desk sharingu, který zavádí rostoucí počet firem. Například z dat asociace ABSL vyplývá, že jej alespoň částečně využívá již 56 % center IT, podnikových a zákaznických služeb. „V praxi to znamená, že pracovní místo, které bylo dříve pevně přiděleno jednomu zaměstnanci, nyní může být využíváno více lidmi, což snižuje náklady na pronájem a údržbu kanceláří. A díky tomu mohou firmy do těchto míst a jejich vybavení více investovat,“ popisuje Jana Vlková s tím, že zaměstnanci mohou alternativně využívat k práci i další prostory, jako například kreativní zóny či nejrůznější neformální zóny, a zpestřit si tak pracovní týden, který se stále z větší části odehrává na home office.

Při tradičním uspořádání kanceláře se na jeden pracovní stůl obvykle počítalo s 10 až 12 m², dnes se kalkuluje se 14 až 16 m². Při přepočtu na jednoho zaměstnance se však jedná o snížení na 6 až 8 m². Při sdílení pracovních míst se totiž obvykle počítá s poměrem 0,33 až 0,7 stolu na 1 zaměstnance. Větším prostorem na jedno pracovní místo ovšem růst standardu nekončí, firmy investují i do jeho kvalitnějšího vybavení. „Zatímco před pandemií byla většina zakázek provedena ve středním či nižším standardu, tak letos už je naopak většina kancelářských míst realizována v nadstandardu, tedy například s polohovatelnými stoly, ergonomickými židlemi či kvalitním osvětlením. Více se investuje i do zeleně, důraz se často klade na dražší přírodní materiály a s rozmachem hybridní práce samozřejmě i na technologie,“ všímá si Jana Vlková. Průměrné náklady na jedno pracovní místo zahrnující psací stůl, kancelářskou židli, uzamykatelný kontejner, dělící paraván a osvětlení dříve dosahovalo zhruba 1000 eur, dnes se často pohybuje až o polovinu výše.

I když v českých kancelářských oborech stále převládá home office, neznamená to soumrak kanceláří. Vyšší investice do jejich vybavení jsou toho důkazem. Svou roli přitom hraje i to, že představují důležitý aspekt v rozhodovacím procesu o přijetí pracovní nabídky. „Podle dat ABSL z domova pracuje 62 procent zaměstnanců 2 až 4 dny v týdnu a 29 procent dokonce celý týden. I přesto chce 19 % firem rozšířit své kanceláře. Chtějí totiž pro své lidi vytvořit atraktivní zázemí a inspirativní prostředí, které podpoří kreativitu a komunikaci mezi týmy, a zároveň dá jasný obrázek o hlavních hodnotách společnosti,“ dodává na závěr Jana Vlková. Kanceláře dnes už podle ní nejsou jen prostorem pro individuální práci, mnohem důležitější je sociální interakce, výměna znalostí a podpora firemní kultury.