Pracovní trh se letos výrazně promění, poroste nezaměstnanost
Rok 2026 přináší zaměstnavatelům i zaměstnancům další balík pracovněprávních změn. Stát tlačí na digitalizaci, Evropská unie na transparentnost, demografický a sociální vývoj na flexibilitu. Výsledkem je legislativa, tzv. flexinovela, která má kultivovat pracovní trh, ale zároveň výrazně zvyšuje nároky na řízení lidí, mzdovou politiku i procesy náboru zaměstnanců. Upozorňuje na to např. Asociace personalistů ČR.
Jednou z nejvýznamnějších novinek je zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMKZ), které má nahradit dosavadní roztříštěný systém oznamovacích povinností vůči několika institucím. Nový model počítá s plně elektronickým hlášením dat o zaměstnancích v rámci jednoho měsíčního výstupu, čímž by se měla snížit administrativní zátěž zejména pro firmy s vyšší fluktuací nebo větším počtem dohodářů. Stát tím reaguje na dlouhodobou kritiku zaměstnavatelů, podle kterých se personální agenda stává neúměrně složitou a nákladnou, aniž by přinášela vyšší přidanou hodnotu. JMKZ také díky propojení státních systémů umožní státu odhalovat různé případy nelegálního zaměstnávání, což bude mít na některé sektory významný dopad.
„Po velkých změnách, které přinesla tzv. flexinovela, přichází další sada opatření, jejichž společným jmenovatelem je digitalizace státní správy, snaha o větší rovnováhu mezi flexibilitou a ochranou pracovníků, boj proti nelegálnímu zaměstnávání a vyšší transparentnost. Pro firmy to znamená nutnost připravit se nejen procesně, ale i kulturně, protože část změn zasahuje přímo do způsobu odměňování, náboru i řízení lidí,“ říká Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace personalistů ČR a generální ředitelka společnosti ManpowerGroup Česká republika.
Již flexinovela, která vstoupila v platnost 1. června 2025 (zákon 120/2025 Sbírky, kterým se mění 262/2006 Sb.), změnila pravidla nástupu i ukončení pracovního poměru, rozšířila možnosti pro rodiče a zavedla větší otevřenost v odměňování. Výsledkem je pružnější pracovní prostředí, které však klade vyšší nároky na znalost pravidel a promyšlené rozhodování. Podle portálu JenPráce.cz se tyto změny začínají promítat do chování zaměstnavatelů i uchazečů. Zaměstnanci mají větší prostor měnit práci bez zbytečných průtahů, firmy zase rychleji reagují na provozní potřeby. Bezmála polovina zaměstnavatelů přitom hodnotí tyto změny za celkově přínosné a pouhých 10 % firem je hodnotí negativně, nejčastěji kvůli zvýšené administrativní náročnosti. „Flexinovela zjednodušila a zrychlila řadu procesů, které dříve působily zbytečně rigidně a zastarale. Na pracovním trhu vidíme větší dynamiku a ochotu firem i lidí jednat pružněji,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer portálu JenPráce.cz.
Zrušení mlčenlivosti o mzdách, možnost pracovat při rodičovské dovolené nebo úpravy pracovních podmínek vedly k větší otevřenosti, ale i potřebě přehodnotit dosavadní zvyklosti. „Flexinovela dává firmám více svobody, ale zároveň klade větší důraz na to, aby se jejich personalisté a personalistky v pravidlech vyznali. Firmy, které se změnami intenzivně zabývají, mohou předejít zmatkům a ušetřit na nákladech,“ upozorňuje Michal Španěl. „Uchazeči mají též vyšší flexibilitu, ale zatím o změnách nic neví, informovanost o změnách by se měla zvýšit, stát i firmy se na to musejí zaměřit.“
nová pravidla zasahují do základních pracovních vztahů
Podle advokátky Kateřiny Polákové z kanceláře Dostupný advokát však mnoho zaměstnanců i zaměstnavatelů podceňuje právní stránku těchto změn. „V praxi vidíme, že firmy často zavedou jen část změn a spoléhají na to, že si zbytek ‚nějak sedne‘. Jenže nová pravidla zasahují do základních pracovních vztahů, ať už jde o výpovědní dobu, mzdovou transparentnost nebo návrat rodičů do práce. Bez právní jistoty a jasné vnitřní komunikace může i dobrá změna přinést chaos,“ varuje Poláková. Podle dostupných údajů však většina firem zavedla zatím jen dílčí úpravy a téměř třetina jich změny dosud neimplementovala vůbec.
Letos kromě JMKZ dochází k zásadním změnám u placení odvodů a dohod. Sjednotí se odvodová pravidla pro všechny dohody bez ohledu na počet zaměstnavatelů. Znamená to, že limity pro neplacení pojistného se nebudou vztahovat k jednomu zaměstnavateli, ale k jednotlivci. „Zmizí tak dosavadní praxe mnoha firem, kumulace několika dohod bez odvodů, kterou stát dlouhodobě kritizoval kvůli únikům na sociálním a zdravotním pojištění. Stávalo se poměrně často, že podnikatel vlastnil desítky s.r.o. a jeho zaměstnanci ‚papírově‘ pracovali každý den u jiné firmy na DPP. Vyhnuli se tak odvodům pojištění, které je v ČR velmi vysoké jak pro zaměstnance, tak hlavně zaměstnavatele,“ říká Jaroslava Rezlerová.
Smyslem změn je zvýšení ochrany dohodářů a narovnání odvodového systému. Vedlejším efektem bude bohužel vyšší administrativní zátěž a zdražení krátkodobé práce, což se může dotknout nabídky brigád. Pro zaměstnavatele to představuje nový režim kontroly celkového příjmu pracovníka a povinnost odvádět pojistné i v případech, kdy to dříve nutné nebylo. Dohodáři budou muset pečlivě hlídat limity, a to i na ministerstvech, protože jejich překročení se hned projeví v čisté mzdě. Firmy, které stavěly sezonní provoz na práci dohodářů, si budou muset spočítat, zda se jim tento model ještě vyplatí. Část zaměstnavatelů pravděpodobně přejde na DPČ nebo krátké pracovní úvazky, protože administrativní náročnost bude podobná, ale právní jistoty větší. To ostatně pozorujeme už dnes, kdy novela z roku 2023 zásadně přiblížila režim dohod běžným smlouvám a přinesla povinnost plánovat směny, evidovat příplatky i nárok na dovolenou.
dohodáři budou muset pečlivě hlídat limity
„Pokud chceme ochránit pracovníky, ale zároveň zachovat funkční ekonomiku, bude nutné přemýšlet v širších souvislostech. Bez modernizace zákoníku práce, podpoření částečných úvazků, zjednodušení administrativy a posílení řízené migrace se flexibilita trhu práce bude dál zmenšovat a důsledky nepocítí jen brigádníci, ale i firmy a zákazníci,“ říká Jaroslava Rezlerová.
Zásadní dopad na firemní kulturu i mzdovou politiku může mít evropská směrnice o rovnosti odměňování a bude velmi záležet na tom, jakým způsobem přistoupí ČR k její transpozici a na jakých principech ji postaví. Cílem směrnice je vyšší mzdová transparentnost, včetně zveřejňování mzdových rozmezí u srovnatelných pozic a práva zaměstnanců získat informace o průměrné odměně na obdobné pozici. Pokud rozdíl v odměňování žen a mužů přesáhne 5 %, bude jej muset zaměstnavatel objektivně vysvětlit.
Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nadprůměrným rozdílem v odměňování pohlaví, který podle Eurostatu činí zhruba 16 %, a i po očištění o srovnatelné pozice zůstává kolem 10 procent. „Většina firem nikoho diskriminovat nechce. Praxe ale ukazuje, že k těmto rozdílům dochází nevědomě, protože je jednoduše nikdo nesleduje. Nová pravidla je mohou přimět k tomu, aby si začaly dělat interní analýzy a případné nesrovnalosti řešit. Přestože od těchto změn nelze očekávat okamžité odstranění nerovností, jde o důležitý krok ke změně myšlení šéfů firem a posílení transparentnosti na trhu práce. A nejde jen o ženy. Otevřenější systém odměňování prospívá všem uchazečům o práci,“ tvrdí prezidentka Asociace personalistů Rezlerová.
Minimální mzda se letos zvyšuje na 22 400 korun měsíčně, respektive 134,40 koruny na hodinu, což posiluje příjmy nejhůře placených pracovníků, ale zároveň zvyšuje mzdové náklady zaměstnavatelům zejména v pracovně náročných provozech. U dohod o provedení práce dochází k navýšení hranice pro odvody o 500 Kč na 12 000 korun.
„Souhrn těchto /letošních a loňských/ změn ukazuje, že se český pracovní trh posouvá směrem k větší regulaci, transparentnosti a digitalizaci. Pro zaměstnavatele to znamená nutnost strategického přístupu k personální práci, práci s daty a otevřené komunikaci se zaměstnanci. Pro zaměstnance vyšší míru ochrany, informovanosti a předvídatelnosti. Klíčovou otázkou zůstává, zda se podaří najít rovnováhu mezi ochranou pracovníků a zachováním konkurenceschopnosti firem v ekonomice, která dlouhodobě bojuje s nedostatkem lidí a strukturálními změnami trhu práce,“ uzavírá Jaroslava Rezlerová.
Na konci loňského roku míra nezaměstnanosti dosáhla 4,8 %, nejvíce za posledních 8 let. V roce 2021 míra nezaměstnanosti na konci roku 2021 činila 3,5 procenta. Bez práce bylo na konci loňského prosince 354 314 lidí, nejvíce od března 2017.
Nejčastěji propouštějí energeticky náročné průmyslové obory, mj. hutnictví a výroba základních kovů, strojírenství, automobilový průmysl a těžba uhlí. „Firmy budou dál optimalizovat provoz a investovat do efektivnějších technologií,“ komentoval vývoj zaměstnanosti Miroslav Novák, analytik investiční společnosti Citfin.
Zaměstnavatelé mají podle evidence Úřadu práce ČR zájem zejména o dělníky ve výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, montážní dělníky nebo uklízeče. „Rozvoj dovedností a průběžné doplňování znalostí bude přirozenou součástí pracovního života napříč generacemi,“ poznamenává ředitelka odboru zaměstnanosti Úřadu práce ČR Kateřina Budínová.