Odvody živnostníkům stoupnou o tisícovku, o další paušální daň

Počínaje lednem 2025 se podnikatelům a živnostníkům opět zvýší odvody. Minimální záloha sociálního pojištění OSVČ (s hlavní činností) se v novém roce zvedne o 907 Kč a minimální záloha zdravotního pojištění stoupne o dalších 175 Kč, celkově tak jde o navýšení o 1 082 korun měsíčně. O něco více si připlatí OSVČ využívající paušální daň, ta se zvýší (v prvním pásmu) dokonce o částku 1 218 korun měsíčně. Změny vycházejí jak z vládního konsolidačního balíčku, tak v návaznosti na zvyšování průměrné mzdy. 

„U sociálního pojištění OSVČ se do roku 2023 minimální měsíční vyměřovací základ vypočítával jako 25 % ze stanovené průměrné mzdy. Konsolidační balíček však přinesl změnu ve výpočtu a postupné navýšení tohoto základu. V roce 2024 se zvýšil na 30 % průměrné mzdy, pro rok 2025 se použije 35 % průměrné mzdy a od roku 2026 se výpočet ustálí na 40 % průměrné mzdy. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 4759 korun,“ vypočítává Jakub Klíma z právní a poradenské společnosti BDO.

Výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění je již o něco jednodušší.  „Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se stejně jako v minulosti i v roce 2025 stanoví jako 50 % průměrné mzdy. Navýšení je tedy dané pouze rostoucí výší průměrných mezd,“ vysvětluje daňový poradce z BDO. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 3143 Kč. OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu na zdravotní pojištění stanovenou nemají: buď ji neplatí vůbec (v případech, kdy jsou zároveň zaměstnané), nebo ji platí na základě výpočtu z poslední známé odvodové povinnosti (v ostatních případech). Zvedá se i měsíční platba zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, a to na částku 2808 korun.

Minimální platby na sociální a zdravotní pojištění přímo ovlivňují i výši paušální daně stanovené pro 1. pásmo. Ta bude v roce 2025 činit 8716 Kč měsíčně. „Paušální daň v prvním pásmu se tak od ledna 2025 zvyšuje o 1 218 Kč měsíčně,“ potvrzuje Klíma. Paušální daň pro 2. a 3. pásmo zůstává nezměněná a měsíčně činí 16 745 Kč, respektive 27 139 korun.

Podnikatelé a živnostníci využívající režimu paušální daně platí poplatky najednou, kromě samotné daně hrazená částka obsahuje také odvody sociálního a zdravotního pojištění. OSVČ v režimu paušální daně také nemusejí odevzdávat daňové přiznání.

Co se dále zvyšuje, je i minimální záloha na nemocenské pojištění, a to na částku 243 koruny. Nemocenské pojištění je nicméně pro OSVČ dobrovolné, platit jej tedy nemusí. „Účast na nemocenském pojištění je nicméně nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství – pro OSVČ alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou a zároveň minimálně 270 dnů v posledních dvou letech,“ upozorňuje Jakub Klíma.

S čerstvým živnostenským listem či vedlejší činností mohou OSVČ platit méně. Pro nově vzniklé OSVČ platí výjimka ve změně výpočtu minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění podle konsolidačního balíčku, a to v roce zahájení hlavní výdělečné činnosti a v následujících dvou letech. Minimální měsíční záloha pro OSVČ v tomto režimu bude v roce 2025 ve výši 3399 korun.

OSVČ v režimu vedlejší činnosti mají minimální měsíční zálohy stanovené v částce 1496 Kč. Připomeňme, že OSVČ v režimu vedlejší činnosti mají i tzv. rozhodnou částku pro účast na sociálním pojištění, tedy stanovený limit vyměřovacího základu, do kterého se pojistné neplatí. Tato rozhodná částka pro rok 2025 činí 111 736 Kč. Například živnostníci s 60% výdajovým paušálem, kteří budou mít v roce 2025 příjmy do 279 tis. Kč ročně a zároveň budou OSVČ na vedlejší činnost, se platbě sociálního pojistného vyhnou.

U sociálního pojistného vzpomeňme ještě maximální roční vyměřovací základ, tedy limit, nad který se již pojistné neplatí. Vypočítá se jako 48násobek průměrné mzdy a pro rok 2025 činí 2 234 736 korun. Tato hranice je společná i pro zaměstnance. Pokud OSVČ přesáhne tento maximální vyměřovací základ (zaměstnanec svůj roční hrubý příjem), nad tuto hranici již pojistné neplatí. Opět u živnostníka s 60% výdajovým paušálem tato hranice odpovídá ročnímu příjmu v hodnotě zhruba 3 635 tis. Kč.

„Aby se podnikatelé a živnostníci vyhnuli nepříjemnostem, neměli by opomenout navýšit hrazené částky již od ledna 2025. Zároveň by se při sestavování přehledů za rok 2024 v rámci daňového přiznání měli samozřejmě řídit částkami platnými pro rok 2024,“ doplňuje Jakub Klíma.

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Působí ve 166 zemích.