Lidé si vybírají bydlení podle toho, jak chtějí žít

Dům v Landek Parku. Ilustrační foto: Jaroslav Klega, zahradní úpravy s AI vizualizací

„Neprodáváme produkt, prodáváme životní styl,“ prohlásil už v 90. letech Renzo Rosso, zakladatel italské módní značky Diesel. Marketingová poučka dnes překvapivě dobře vystihuje také proměnu trhu s bydlením. Lidé už nevybírají pouze metry čtvereční, dispozici a cenu. Stále více rozhoduje způsob života, který konkrétní adresa umožňuje.

Někdo chce služby na dosah, jiný klid a přírodu, prostor pro sport. Někdo hledá kombinaci toho všeho.  Stále větší hodnotu tak může získat projekt, který nevznikl na zelené louce, ale těží z neopakovatelného charakteru místa.

Landek: bydlení mezi historií, přírodou a městem

Zajímavou kombinaci nabízí Landek Park v ostravských Petřkovicích. Lokalita zahrnuje někdejší Důl Anselm, dnes největší hornické muzeum v České republice, a rozsáhlý sportovně-relaxační areál obklopený přírodou. Z původních budov takzvaných učňovských dílen tady vzniklo deset bytů – sedm 1+kk a tři 2+kk. Rezidence je stavebně dokončená, polovina bytů už je prodaná a finální kolaudace se předpokládá v září. Jako první se vyprodaly všechny byty 2+kk, což podle investora, kterým je tuzemská skupina Cylinders Holding, potvrzuje zájem právě o tuto velikost bydlení.

Nejde přitom jen o bydlení ve starém průmyslovém areálu. Landek nabízí neobvyklé spojení historie, přírody a aktivního životního stylu. Bezprostředně sousedí s národní přírodní památkou Landek s prehistorickými nálezy, se smíšenými lesy, řekou Odrou a cyklostezkami. Přímo v areálu jsou nové padelové kurty, tenisové kurty, workoutové hřiště, jogapoint, lanová dráha s lezeckou stěnou i vnitřní dětské herny. K tomu přidává gastronomii, kulturní a volnočasové zázemí. Centrum Ostravy je autem vzdálené přibližně deset minut a nedaleko je napojení na dálnici D1 i kultivované obchodní centrum.

Z místa, kam ještě před lety lidé přijížděli především za hornickou historií nebo rekreací, se tak postupně stává prostor, kde lze také trvale žít. Právě to dobře ilustruje širší proměnu někdejších průmyslových areálů. Jejich minulost nemusí nové využití brzdit. Naopak se může stát jedním z důvodů, proč je taková adresa atraktivní.

Architekt Jaroslav Klega pro potenciál Landeku používá pozoruhodné označení „život v památce“. Z urbanistického hlediska je podle něj lokalita součástí identity Petřkovic a zároveň navazuje na národní přírodní památku Landek, jedno z nejstarších míst osídlení v Moravskoslezském kraji.

Centrální část areálu Hornického muzea vytváří podle architekta unikátní prostředí právě pro „život v památce“. Tedy možnost bydlet přímo v historickém areálu a stát se jeho součástí. Vedle industriálního dědictví jsou benefitem rozsáhlá přírodní území Landeku. Vzniká tu neobvyklý kontrast soukromého života s místem, které současně zůstává otevřené návštěvníkům.

Také proměna starých budov podle Klegy nemusí znamenat popření jejich původní podoby. Nabízí se princip „vložené architektury“. Do historické schránky lze vložit moderní vrstvy tak, aby původní konstrukci násilně nepřepisovaly, ale naopak zdůraznily její autenticitu. Člověk získává moderní domov, ale současně žije uvnitř místa s téměř dvěma stoletími průmyslové historie, vedle lesa, řeky, sportu a kultury.

Určitou připomínku komunitního způsobu bydlení přináší také samotné řešení rezidence. Do jednotlivých bytů se vstupuje z pavlače, která je také komunikačním prostorem s možností posezení.

Bydlet tam, kde se už něco odehrálo

Landek samozřejmě není osamoceným případem. Bývalé průmyslové areály už dávno nejsou automaticky určené k demolici. Část z nich se mění v nové městské čtvrti, jiné dostávají kulturní, společenské nebo vzdělávací využití. V nejzajímavějších případech se průmyslová minulost neskrývá, ale stává se součástí identity nového bydlení.

V Praze tento princip ukazují například Lofty Kolbenova ve Vysočanech nebo Nuselský pivovar. V jednom případě vzniklo bydlení přímo v někdejší tovární budově, ve druhém se moderní rezidenční funkce dostala do rekonstruovaných památkově chráněných budov bývalého pivovaru a jejich okolí.

Jinou cestou se vydaly Automatické mlýny v Pardubicích. Gočárův industriální areál se nejprve otevřel kultuře, vzdělávání a veřejnosti a v další etapě jej mají doplnit nové bytové a komerční objekty. Budoucí obyvatelé tedy nemusí bydlet přímo v historické mlýnici, aby žili v místě, jehož identitu vytváří průmyslová historie.

Dobře doložitelný je podle developerů zájem o zeleň a vlastní venkovní prostor: balkon, terasu nebo předzahrádku. Vzrostlé stromy poskytující přirozený stín, zelené plochy, terasy nebo pergoly proto nejsou jen estetickými prvky. Ovlivňují mikroklima i možnost trávit čas venku. Do nových projektů se dostávají také zelené střechy, hospodaření s dešťovou vodou a další prvky modrozelené infrastruktury.

Podobný posun v očekávání lidí je patrný například u rezidenčních projektů v ostravské Hrabůvce. Rezidence Park Hrabůvka vznikla rekonstrukcí dvou bývalých objektů, které dříve sloužily k ubytování studentů Vítkovické střední školy. Dva čtyřpodlažní domy dnes nabízejí byty od 1+kk po 4+kk, balkony či předzahrádky, ale jednou z jejich hlavních předností je okolní vzrostlá zeleň. Součástí areálu je privátní park a odpočinková zóna ve vnitrobloku.

„U bydlení stále více rozhoduje to, co člověk vnímá kolem sebe. Výhled do zeleně, možnost vyjít na balkon nebo předzahrádku a mít příjemný venkovní prostor přímo u domu jsou hodnoty, které nelze nahradit jen větší podlahovou plochou,“ říká Martin Ráž, člen statutárních orgánů společnosti stojící za projektem.

S benefitem okolí pracují i Viladomy Nová Hrabůvka. Šest samostatných domů se 180 byty vzniklo na rozsáhlém pozemku bývalého fotbalového hřiště. V jednotlivých domech je 27 až 30 bytů. Každý byt má balkon nebo terasu, přízemní byty vlastní oplocené předzahrádky. Projekt tak vedle samotného bydlení nabízí také větší míru soukromí a prostředí, ve kterém se obyvatelé jednotlivých domů mohou snáze znát.

„Velký anonymní bytový dům není jedinou odpovědí na potřebu bydlení ve městě. Lidé hledají také určitou míru soukromí a prostředí, které má lidské měřítko. Právě kombinace dobré městské dostupnosti s komornějším charakterem bydlení je podle mě jedním ze směrů, který bude stále důležitější,“ doplňuje Ráž.

Městopark: může se jednou bydlet i u vysokých pecí?

Unikátní pohled na budoucí bydlení nabízí vize architekta Josefa Pleskota pro území v bezprostředním sousedství známých Dolních Vítkovic. Koncept nazvaný Městopark počítá s novou městskou strukturou zasazenou do industriálních reálií národní kulturní památky a vzdělávacích funkcí Dolních Vítkovic. Právě tady se mají co nejtěsněji prolnout vzdělávací a kulturní funkce, bydlení, služby, volný veřejný prostor a příroda.

Podle studie prezentované uznávaným architektem jde o území zhruba 20 hektarů přímo sousedící s národní kulturní památkou Dolní Vítkovice. Parkové město by mohlo nabídnout ve více úrovních nad zemí až 1600 různorodých bytů pro více než 4000 obyvatel a zároveň prostor pro služby a občanskou vybavenost.

Městopark je zatím vizí, nikoli realizovaným rezidenčním projektem. Pro debatu o budoucnosti bývalých průmyslových území je ale pozoruhodný. Industriální panorama by zde nebylo jen výhledem na minulost Ostravy, ale součástí nové adresy.

Landek, Automatické mlýny, rezidenční projekty v Hrabůvce i vize Městoparku představují různé způsoby, jak může charakter konkrétního místa ovlivnit podobu bydlení. Někde se stará budova přímo promění v byty, jinde se zachovaná památka stane kulturním a společenským srdcem nové rezidenční lokality. Hrabůvka zase ukazuje význam vzrostlé zeleně, soukromých venkovních prostor a komornějšího měřítka. A v případě rozsáhlých brownfieldů může historická krajina vytvořit identitu celé nové čtvrti.

Landek je v tomto srovnání výjimečný tím, že všechny vrstvy už existují vedle sebe: historický Důl Anselm, přírodní památka a les, Odra a cyklostezky, sport, kultura, gastronomie i rychlá dostupnost centra Ostravy. Nové byty do tohoto prostředí nepřinášejí nový příběh od nuly. Vstupují do příběhu, který se tu píše po generace.

Deset bytů v bývalých učňovských dílnách přitom nemusí být posledním rezidenčním projektem na Landeku. Investor chce v rozvoji bydlení pokračovat a mezi objekty, o jejichž budoucím využití uvažuje, patří například někdejší správní budova landeckého Dolu Anselm.