Jedno hlášení ušetří velkým firmám až 250 pracovních hodin ročně
Sloučení 25 různých hlášení do jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele souhrnného dokumentu výrazně sníží byrokratickou zátěž zaměstnavatelů. Zatímco pro malé podniky bude časová úspora vyplývající z novinky v případě schválení minimální, pro velké výrobní firmy s vysokou fluktuací může představovat zásadní krok k úsporám pracovního času.
České firmy netrpělivě čekají na vyšší míru digitalizace státní správy. Opakované zasílání stejných údajů různým institucím, jako jsou Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí a dalších, jsou dlouhodobě předmětem kritiky podnikatelů i odborníků na vývoj tuzemského byznysu. Nový systém jednotného měsíčního hlášení ale může tento proces výrazně zefektivnit a duplicitu omezit.
Návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele byl 11. března oficiálně předložen Poslanecké sněmovně a nyní čeká na projednání. Na program Poslanecké sněmovny se poprvé dostal tento týden v úterý, vládní koalici ale chyběl dostatečný počet hlasů pro to, aby se schůze mohla vůbec uskutečnit.
Pokud zákon projde schvalovacím řízením, firmy se od roku 2026 dočkají významného zjednodušení administrativy, zatímco zaměstnanci a členové statutárních orgánů firem budou muset počítat s úpravou daňových povinností.
„Jednotné měsíční hlášení je přesně tím krokem ke snížení byrokracie, na jaký čeští zaměstnavatelé čekají už roky. Integrace 25 současných formulářů do jediného, a především sdílení dat mezi klíčovými úřady, může zásadně snížit administrativní zátěž firem a podpořit jejich efektivitu. V malých firmách s moderním mzdovým systémem sice přinese časovou úsporu třeba jen 1 až 2 hodiny měsíčně, ovšem dopady na velké výrobní podniky budou zásadně vyšší,“ upozorňuje řídící partnerka poradenské společnosti RSM Monika Marečková . „Tyto firmy totiž často bojují s vysokou fluktuací i nemocností a jen vyplnění jediné ošetřovačky zabere asi 15 minut. V těchto případech tak může administrativní zátěž ve spojení s jednotným hlášením klesnout i o více než 100 hodin ročně.“
Ve druhé fázi zavádění jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele stát plánuje odstartovat i novou digitální službu, která by zaměstnancům umožnila automatické předvyplnění daňového přiznání na základě údajů odesílaných zaměstnavatelem v průběhu roku. Tento krok by měl dále snížit administrativní zátěž a minimalizovat chybovost při podávání přiznání.
Česko zatím patří v digitalizaci veřejné správy k podprůměru Evropy. V loňském Indexu prosperity a finančního zdraví, za kterým stojí Česká spořitelna spolu s projektem Evropa v datech, se v problematice umístilo na 16. místě. Meziročně tak kleslo o 6 příček. Přesto, že se zvyšuje počet osob, které využívají služeb eGovermentu, nízká míra digitalizace státní správy je spolu s pokrytím vysokorychlostním internetem v domácnostech klíčovým důvodem nízkého hodnocení.
„Průměrné byrokratické zatížení českého podniku je v současnosti asi 250 hodin ročně. Velké množství legislativních změn v posledních dvou letech situaci bohužel nezlehčuje. Firmy a jejich management se ale dokázaly často v rekordním čase přizpůsobit novým zákonům, velmi rychle přijaly například opatření spojená s konsolidačním balíčkem a také v letošním roce se musely vypořádat s obrovským množstvím změn jen v souvislosti se mzdovým účetnictvím. Jednotné hlášení proto může být zásadním povzbuzením pro administrativní pozice, a především firemní účetní,“ říká Monika Marečková.
