Digitalizace řeší nedostatek zaměstnanců, AI má už čtvrtina firem

Ochota pro zavádění nástrojů Průmyslu 4.0 u tuzemských podniků roste, často ji vnímají jako nutnost pro udržení konkurenceschopnosti. V uplynulých měsících přitom průmyslové firmy spojovaly zavádění automatizace a digitalizace častěji s efektivnějším energetickým managementem. Do průmyslových podniků se zároveň dostává i umělá inteligence, využívá ji aktuálně čtvrtina firem a další přibývají. Oceňují přitom nízké náklady na implementaci, komplikaci však představuje často přísná legislativa. Ukazuje na to letošní analýza Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Strojírenské firmy nejvíce investují do digitalizace, robotizace a do vzdělávání zaměstnanců

Podle ní lze v tomto roce u 65 % tuzemských průmyslových podniků očekávat růst investicí do inovací. V průměru by přitom mělo jít o nárůst minimálně o 14 procent. „Strojírenské firmy v současné době nejvíce investují do digitalizace, robotizace a do vzdělávání svých zaměstnanců. Dlouhodobým úkolem pro mnoho firem jsou energetické úspory od zateplování až po nové úsporné průmyslové technologie,“ říká místopředseda Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík. Právě energie byly pro podniky v letošním roce podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR jedním z hlavních faktorů, které firmám ztěžovaly podnikání.

Automatizace a digitalizace se proto podle odborníků v posledních měsících často prolínala právě se snahou o energetické úspory. „Průmyslové firmy se vlivem krize začaly otázkami energetického managementu zabývat mnohem více. Řada z nich se tak více zaměřila na automatizaci a vzájemné propojení jednotlivých systémů chlazení, větrání či vytápění. Toto řešení jim proto nyní i doporučujeme, celkové úspory se z hlediska nákladů mohou pohybovat v desítkách procent,“ zpřesňuje Aleš Fukar, jednatel společnosti Schwank CZ, která působí v oboru průmyslového chlazení a vytápění.

Často skloňovaným fenoménem posledních měsíců, který se dostává i do modernizace průmyslu, je umělá inteligence. „V případě společností zaměřujících se na služby sledujeme postupný trend využívání technologií s prvky umělé inteligence a customizaci těchto technologií založených na AI pro individuální potřeby. Ruku v ruce s tímto trendem je nutné dbát pozornost na ochranu dat a kybernetickou bezpečnost,“ řekl Jakub Lichnovský z advokátní kanceláře PRK Partners. Průmyslové podniky, které jsou těmto technologiím nakloněny, je využívají především pro analýzu velkého množství dat získaného od zákazníků.

Zavádění umělé inteligence do průmyslového odvětví je v řadě případů jednodušší než u složitějších systémů digitalizace či robotizace. „Na rozdíl od nich se totiž s umělou inteligencí často nespojují tak výrazné náklady. Klíčem je spíše to, aby firma dokázala pro AI najít vhodné využití. Data ukazují, že tyto technologie používají spíše více digitalizované průmyslové podniky. Z hlediska podílu jde zhruba o čtvrtinu a další přibývají,“ řekl vedoucí komunikace Mezinárodního strojírenského veletrhu Michal Svoboda s tím, že některé firmy na veletrhu i úspěšnou implementaci AI do svých procesů prezentují.

firmy se obtížně orientují v právních předpisech při zavádění umělé inteligence

Zatímco v případě digitalizace a automatizace bývají nejčastější překážkou vysoké náklady, v případě umělé inteligence a jejího využití v průmyslu je to podle Michala Svobody spíše složitě uchopitelná legislativa, která je v řadě případů přísnější než například v USA. Tuzemské podniky jsou proto i z tohoto důvodu v implementacích AI opatrnější. Obtížnou orientaci v právních předpisech při zavádění AI potvrzuje i letošní analýza českého průmyslu, kde ji jako překážku uvedly tři čtvrtiny dotazovaných průmyslových firem.

Aktuální statistiky zároveň ukazují, že u tuzemských průmyslových podniků roste i ochota po větší digitalizaci. Podle dat Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi roky 2019 a 2022 stoupl podíl firem, které mají definovanou strategii pro digitální transformaci ze 37 na 54 procenta. 

Podniky vnímají digitalizaci a automatizaci jako nutnost pro udržení globální konkurenceschopnosti. Příkladem je v tomto směru brněnský strojírenský koncern ZKL. „Máme již plně digitalizovaný vývoj a nyní pracujeme na nástrojích pro výrobu – její plánování, řízení a monitoring výrobních strojů. Nově pořizované technologie v podobě výrobních hnízd nebo linek mají již integrovány roboty. Tímto cílíme na vyšší produktivitu a náhradu nedostatku kvalifikovaných pracovníků, což vnímám v České republice, mimo ceny energie, jako největší a dlouhodobý problém,“ říká technický ředitel koncernu ZKL Libor Nohál.

Průmyslové podniky přitom z hlediska digitalizace nejčastěji limitují dva důvody – vlastní obavy z kybernetické bezpečnosti a také nedostatek kvalifikovaných a digitálně gramotných pracovníků. „I proto roste podíl podniků, které se snaží investovat do digitálního vzdělávání zaměstnanců. Je však třeba si uvědomit, že firma nepotřebuje spoustu překvalifikovaných datových analytiků. Musí si správně definovat požadované digitální dovednosti pro jednotlivé pracovní pozice a pak pracovníky patřičně proškolit,“ uzavřel prezident Elektrotechnické asociace ČR Jiří Holoubek.