Dekarbonizace přijde na bilion korun, teplárny si z něj ukrojí své

Celková dekarbonizace bude stát v následujících letech asi 1000 miliard korun. Teplárenství si z tohoto koláče zcela jistě ukrojí své. Otázkou je, jaké nové technologie se budou muset zavádět, aby se dekarbonizovalo co nejefektivněji a za rozumných podmínek.

Studie německé asociace pro obchodníky a partnery na trhu s plynem a bioplynem AGMB naznačuje, které technologie jsou pro dekarbonizaci nejvhodnější. „Nasazení technologií, které preferuje německé teplárenství, je podobné těm, se kterými počítáme i u nás,“ říká ředitel Teplárenského sdružení České republiky Jiří Vecka. „Klíčové bude do budoucna využití nízkoemisních zdrojů, které v podstatě nelze použít na úrovni lokálního vytápění budov. Budou to typicky zařízení na energetické upotřebení odpadu, geotermální energie, průmyslová tepelná čerpadla či využití odpadního tepla z průmyslu. V České republice bude na rozdíl od Německa spotřebováváno i teplo z jaderných elektráren.“

Teplárenství svou dekarbonizací může nabídnout i další související aspekty spojené s celkovou dekarbonizací. Správně zaváděné technologie mohou pomoci efektivně využívat přebytky z budoucích občasných zdrojů energie (OZE). „Toto téma je médii často zjednodušováno a mnohdy padá otázka, proč stavět jedno velké průmyslové tepelné čerpadlo, když si každý může malé čerpadlo instalovat sám tak, jak potřebuje. Odpověď je jednoduchá. Je to proto, že tisíc malých čerpadel, na rozdíl od jednoho velkého, prostě neumí v rámci elektrizační soustavy využívat přebytky. Naopak, budou působit ostřejší špičky a tím zvyšovat jak investiční, tak provozní náklady elektrizační soustavy,“ upozorňuje Jiří Vecka.

Institut ETS (obchodování s emisními povolenkami) funguje a ekonomika výroby elektřiny z uhlí je čím dál složitější. „Teplárny mohou prodávat na krátkodobějších trzích než klasické elektrárny, řekněme čtvrtletně, kde jsou v zimním období spready trochu vyšší. Avšak roky 2027 a 2028 budou zřejmě obdobím, kdy se výroba elektřiny z uhlí přestane vyplácet úplně,“ odhaduje Jiří Vecka s tím, že hovoří za celé teplárenství, když říká, že teplárenství se jednoznačně připravuje na konec uhlí v roce 2030. „Ovšem aby tato transformace úspěšně proběhla, musí stát vytvořit a naplnit odpovídající podmínky.“