Ceny stavebního materiálu rostou rychleji než inflace

Dvojnásobný meziroční nárůst cen plochých hliníkových výrobků, cena betonových výztuží vyšší o 80 %, cihly o třetinu, OSB desky – po mírném poklesu – vykazují skok v porovnání s loňským rokem o 70 procent. Čerstvá data analytické společnosti RTS a.s. dokládají, že ceny stavebního materiálu rostou mnohem rychleji než inflace.

Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se do nákladů promítají i další faktory jako cena energií, lidské práce a její (ne)dostupnosti a aktuálně i pohonných hmot. S ohledem na ruskou okupaci Ukrajiny a zcela správně nastavené hospodářské sankce lze přitom očekávat další zvyšování vstupních nákladů, a tudíž i cen pro koncové investory a stavebníky. Konkrétně jde například o ocel a ocelové výrobky.

Strmě rostoucí ceny klíčových stavebních materiálů potvrzují nejen data společnosti RTS, která vývoj sleduje dlouhodobě, ale i projektová praxe. Navýšení na úrovni komponentů se přirozeně projevuje i v cenách za obestavený prostor (tzv. objemové ukazatele), kde meziročně došlo k nárůstu o 13 a 15 %.

Může jít o velký problém především pro zadavatele veřejných zakázek. Vysoutěžená cena se totiž během příprav nebo realizace vlivem cen materiálu může zvýšit o více, než připouští zákon o zadávání veřejných zakázek. I proto ČKAIT už před časem upozornila Ministerstvo financí a další resorty, že pokud nedojde o rozšíření možností veřejného sektoru reagovat ve smlouvách s dodavateli na vývoj cen, může to vést k odložení nebo v horším případě zastavení již rozestavěných staveb.

„Situace je náročná pro všechny články stavebního procesu. Projektanti jsou zvyklí hledat úspory a pracovat s rezervami. A prakticky vždy lze najít levnější řešení. Ovšem klíčovým parametrem zůstává kvalita a bezpečnost. Ale umím si představit případy, kdy je lepší stavbu odložit, než dělat zásadní kompromisy kvůli nevyzpytatelným cenám,“ konstatuje Robert Špalek, předseda ČKAIT.

V případě projektových příprav dochází k hledání možných materiálových alternativ. Může docházet k celkovému zmenšování a „uskromňování“ staveb – například snižování výměry bytů nebo rodinných domů, ústup od finančně náročných instalací a podobně.

Podle Komory se však do cen stavebních komponentů promítá i další faktor – nedostupnost některých surovin. I to lze ale ve střednědobém horizontu překlenout. Proto ČKAIT usiluje o co nejrychlejší zavedení principů cirkulární ekonomiky do stavební praxe. Jsou už nyní typy staveb, ač zdaleka ne všechny, u nichž recyklovaný stavební materiál může znamenat úspory.

Samozřejmě s podmínkou, že standard a vyhovění příslušným technickým normám nebude ustupovat kvůli ceně.

Jak se shodují zástupci RTS i ČKAIT, ceny s největší pravděpodobností nadále porostou i s ohledem na izolaci Ruska od zbytku Evropy a světa. Ostatně, už se tak děje u oceli, která byla významně vázána na dodávky železné rudy a oceli z Ukrajiny.

„Ruské přepadení Ukrajiny bude mít neblahý vliv na celé stavebnictví a soucítím s každým, kdo bude muset stavbu odložit, zlevnit nebo úplně zastavit. Ale jde, věřím, o nevyhnutelnou cenu tváří v tvář nebezpečí, které by nás čekalo, pokud bychom se dostali do stejné situace jako naši sousedé na východě. Zničená města jsou toho důkazem,“ říká Robert Špalek. „V tomto ohledu chci upřednostnit lidské hledisko před hospodářským. To, co se děje kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině, je útok na svobodu nás všech. Na naši bezpečnost i kulturu, k niž přispívá svým nezastupitelným způsobem i stavebnictví a architektura.“