Americká společnost Onsemi chce investovat v Rožnově

Americká společnost Onsemi ohlásila záměr ivestovat 2 miliardy dolarů (46,2 mld. Kč) do rozšíření své výroby polovodičů v Rožnově pod Radhoštěm. Nyní bude ještě jednat s českou vládou o balíčku investičních pobídek. „Potenciálně jde o jednu z největších investic soukromého sektoru v historii České republiky a jednu z prvních investic do špičkové polovodičové výroby ve střední Evropě,“ napsala společnost ve své tiskové zprávě.

Nejde přitom jen o mimořádnou investici co do rozsahu, ale také co do oboru. Výroba polovodičů se stává strategickou nejen v České republice, ale v celé Evropě. Výrobní závod Onsemi navazuje na historickou výrobu polovodičů v někdejší Tesle Rožnov, kde se integrované obvody začaly vyrábět v roce 1967. Podnik se proslavil nejprve výrobou elektronek, později televizních obrazovek. Počátkem 80. let se zde začaly vyrábět barevné televizory Tesla pod licencí japonské Toshiby a výroba integrovaných a polovodičových součástek se stala hlavním výrobním programem podniku.

Prvořadým záměrem zvažovaného rozšíření výroby jsou nové čipy na bázi karbidu křemíku. Jejich hlavní výhodou oproti křemíkovým čipům je desetiprocentní úspora energie, která přes ně prochází. To znamená, že například elektromobily díky nim mají delší dojezd. Novou technologii čeká velmi slibná budoucnost, řekl Hassane El-Khoury, generální ředitel koncernu onsemi, jenž má ústředí v arizonském Scottsdale. „Pro rozšíření výroby v Česku je ale pro nás klíčová také vládní podpora. Umožní nám dostat náklady na takovou úroveň, aby byla zdejší výroba konkurenceschopná,“ sdělil v rozhovoru pro Hospodářské noviny El-Khoury. Dotace od státu vyjednává podle svých slov proto, aby se náklady dostaly na konkurenceschopnou úroveň.

„Zaměřujeme se teď na brownfieldové investice, což znamená, že bychom rádi rostli a investovali v oblastech, kde již máme své továrny. Těch máme dvacet po celém světě a jednu velmi klíčovou máme právě v Rožnově pod Radhoštěm. Tento závod hraje důležitou roli v naší strategii pro karbid křemíku, který zde již vyrábíme,“ řekl El-Khoury v citovaném rozhovoru.

Investice do rožnovského brownfieldu by podle sdělení Onsemi zajistila střední Evropě schopnost vyrábět kriticky důležité a energeticky účinné čipy pro podporu elektrifikace, obnovitelných zdrojů energie a rozvoje umělé inteligence. Po schválení pobídek vládou je ještě musí potvrdit Evropská komise. Onsemi předpokládá, že po rozšíření by celý její rožnovský závod přispíval ročně k hrubému domácímu produktu (HDP) Česka více než šesti miliardami korun.

Tesla Rožnov vznikla v červenci roku 1949 zestátněním průmyslu a sjednocením elektrotechnických továren pod jedinou značku Tesla. Název podniku odkazoval k jugoslávskému geniálnímu vědci a vynálezci Nikolu Teslovi. Ale poté, co se Jugoslávie rozkmotřila s ostatními zeměmi tzv. východního bloku, byl název společnosti oficiálně vysvětlován jako kryptonym Technika Slaboproudá. Potměšilci jej vykládali jako Technicky Slabé a veršovali: Když je Tesla u vesla, je to zhouba řemesla. Ale v tom neměli tak docela pravdu. Přinejmenším rožnovské Tesle se dařilo jakž takž držet krok se světovým vývojem, byť i za cenu ne zcela legálních cest k potřebnému know-how. Elektronické součástky byly pod embargem kapitalistických zemí, do socialistických se nesměly vyvážet (tzv. předpis – seznam COCOM, který byl pro ČR odvolán v roce 1990). Germaniové prvky a polovodiče na bázi křemíku se v Rožnově začaly vyrábět v roce 1956. Tesla se v 50. letech světově proslavila černobílými televizními obrazovkami s obrovskou uhlopříčkou 52 cm. Milovníci vinylových LP dodnes nedají dopustit na báječná chassis hi-fi s magnetodynamickou přenoskou a ramínkem lehkým jako vánek, takže se neošoupaly drážky a deska nezačala šumět, z Tesly Litovel (dnes SEV Litovel).

V každém případě byl Rožnov jediným výrobcem polovodičů a integrovaných obvodů v tehdejší Radě vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a zaostávání za západním vývojem nebylo až tak propastné, jako v jiných průmyslových oborech. Pomohla tomu také státní strategie urychlení rozvoje národního hospodářství cestou elektronizace, kterou určil 17. sjezd KSČ v roce 1986. „V podmínkách ČSSR intenzifikace znamená elektronizaci,“ psalo se v dobových dokumentech. „Komplexní program vědeckotechnické spolupráce členských zemí RVHP do roku 2000 vytyčuje prioritní směr č. 1 – elektronizace“, píše se v zápisu někdejší schůzky zástupců členských zemí Rady. Ovšem už v roce 1980 bylo zřízeno Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu (FMEP), které přímo řídilo tehdejší výrobně-hospodářskou jednotku (VHJ) Tesla. Vyrábělo se v ní téměř vše elektrické, od radií, televizorů a žárovek po telefonní ústředny, kabelové svazky a čidla (dnes Tesla Blatná), po transformátory nebo radary (např. slavná Tamara z Tesly Pardubice).

Jedním ze strategických cílů FMEP bylo snižování cen elektronických součástek na úroveň cen světových. Tomu odpovídal také poslední pětiletý národohospodářský plán zvýšení výroby elektronických součástek (mezi lety 1986 a 1990) na zhruba tři a půl násobek, což se více méně dařilo. V přepočtu ceny jednoho prvku na čipu ale byla rožnovská Tesla přibližně stokrát dražší, než podobné americké výrobky.

Ještě v roce 1989 v Tesle Rožnov pracovalo 8500 lidí. „Tesla měla zcela zásadní vliv na celý mikroregion Valašska ve všech oblastech lidského života. Díky ní se povznesla životní úroveň obyvatelstva regionu, stala se celoživotním osudem několika generací,“ poznamenal Zdeněk Cvikl z Valašského muzea v přírodě v rozhovoru pro zpravodajský portál iDnes. A podotýká, že Rožnov vykazoval nejvyšší hustotu inženýrů na počet obyvatel v Česku.

Po privatizaci v počátku 90. let se koncern Tesla rozpadl na jednotlivé samostatné podniky, většina z nich zanikla, některé přešly do vlastnictví zahraničních společností (např. Siemens). V roce 2003 dorazila americká společnost ON Semiconductor, spojila firmy Tesla Sezam (výroba polovodičů) a Terosil (výroba křemíku) a vytvořila společnost On Semiconductor Czech Republic. Společnost má v současné době více než 1 700 zaměstnanců a sídlí v Rožnově pod Radhoštěm. Současné portfolio společnosti zahrnuje výrobu desek z křemíku a karbidu křemíku a výrobu čipů. Dále zde firma provozuje Návrhové středisko integrovaných obvodů, jež bylo založeno v roce 1994 pod názvem Motorola Czech Design Center. Od roku 1999, kdy došlo k oddělení polovodičové divize od společnosti Motorola, nese společnost současný název SCG Czech Design Center. Společnost má v současné době více než 300 zaměstnanců a sídlí v Rožnově pod Radhoštěm. A rovněž Návrhové středisko integrovaných obvodů, které vzniklo v druhé polovině 90. let jako pobočka belgické společnosti Alcatel Microelectronics. V roce 2002 se společnost Alcatel Microelectronics spojila s firmou AMI Semiconductor, která se tak stala i novým majitelem brněnského vývojového centra. Od roku 2008 je společnost součástí nadnárodní skupiny Onsemi a nese název ON Design Czech. Společnost má v současné době 160 zaměstnanců a sídlí v Brně.

Onsemi v Rožnově loni docílila tržeb za 7,1 mld. Kč, nová investice do výroby by mohla přinést dalších až 20 miliard korun, říká Aleš Cáb, ředitel polovodičové továrny v Rožnově pod Radhoštěm.