K recyklaci nápojových kartonů chybí pár haléřů
Podle průzkumu společnosti Tetra Pak je jednoznačnou motivací lidí pro třídění odpadu snaha chránit životní prostředí a také vědomí toho, že to je správné. Čtyři pětiny Čechů (81 %) deklarují, že doma třídí nápojové kartony. Většina (54 %) přitom žije v domnění, že se obaly od mléka nebo džusu u nás recyklují.
Realita je ovšem jiná. Podle nejnovějších dat se v Česku recykluje jen necelá čtvrtina této cenné suroviny. Zbytek míří do spaloven, nebo v horším případě na skládku. S tím Češi nesouhlasí. Víc než čtyři pětiny lidí (82 procent) chtějí, aby se nápojových kartonů recyklovalo víc, v ideálním případě téměř všechny.
Průzkum provedl Datank metodou CASI na 1050 respondentech z České republiky letos v březnu.
Nápojové kartony jsou plně recyklovatelné a v Evropě se v průměru recykluje už každý druhý obal. Na úplné špičce jsou země jako Belgie, Německo nebo Rakousko. Zavedly specifický cíl pro recyklaci nápojových kartonů. Jinými slovy: sledují, kolik nápojových kartonů se třídí a recykluje, a snaží se tento podíl zvyšovat. „Naproti tomu v České republice nápojové kartony legislativně de facto neexistují a není u nás ani zákonná povinnost je recyklovat. Proto je v Česku míra recyklace tak nízká,“ píše firma Tetra Pak ve své tiskové zprávě o recyklaci nápojových kartonů.
„České zákony vnímají nápojové kartony jako papír, plast a hliník. Skrze tyto komodity pak výrobci plní i své povinnosti. Pokud uvedou na trh nápojový karton, můžou splnit svoji legislativní povinnost zpětného odběru například sběrem papírové krabice, plastového pytlíku a hliníkové folie od čokolády. To z pohledu cirkulární ekonomiky nedává smysl, a proto aktuálně s Ministerstvem životního prostředí diskutujeme o změně, která by národní cíl na recyklaci nápojových kartonů zakotvila do zákona,“ říká Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.
Nápojové kartony se skládají ze tří základních surovin a jsou kompletně recyklovatelné. Víc než tři čtvrtiny každého obalu jsou z vysoce kvalitního papíru, který je cennou surovinou k dalšímu zpracování v papírenském průmyslu. Zbytek tvoří polyethylen a některé nápojové kartony obsahují i tenkou hliníkovou vrstvu, díky které například trvanlivé mléko nemusí do lednice.
Bezmála polovina respondentů (48 %) označila právě nápojové kartony jako preferovanou možnost obalu, ve kterém si kupují mléko anebo džus. Na druhém místě skončily skleněné lahve (28 procent) a za nimi PET lahve (8 %).
„Z pohledu vlivu na životní prostředí je velkou výhodou nápojového kartonu nízká uhlíková stopa. Pokud vezmeme v úvahu celý životní cyklus, mají nápojové kartony vůbec nejnižší uhlíkovou stopu v porovnání s dalšími dostupnými napojovými obaly. Tu lze navíc ještě snížit tím, že se jich bude více recyklovat. K tomu jsou ale potřeba vedle snahy lidí o třídění odpadu i legislativní změny,“ upozorňuje Ledvina.
Bezmála dvě třetiny respondentů (64 procent) deklarují, že se snaží kupovat výrobky šetrné k přírodě, ale jejich cena se nesmí od těch běžných příliš lišit.
Například víc než dvě třetiny Čechů (68 procent) by bylo ochotných připlatit si jednu korunu k ceně mléka nebo džusu, pokud by díky tomu měli jistotu, že obal bude určitě recyklován. Ve skutečnosti by ale stačilo mnohem méně.
„Z našich analýz vyplývá, že zavedení povinných recyklačních cílů pro nápojové kartony má jen minimální vliv na výslednou cenu výrobků na pultech obchodů. Konkrétně se jedná o změnu v řádech haléřů. Už takto malá částka dokáže zaručit to, že se významným způsobem zvýší recyklace těchto obalů a nápojové kartony nebudou končit ve spalovnách a na skládkách, ale vrátí se zpět na trh například ve formě recyklovaných papírových utěrek nebo výrobků z plastu a hliníku,“ uzavírá Štěpán Ledvina
