Jan Ferenc

Ceny zemědělských výrobců v červnu klesly o 0,9 % a meziročně o 13,8 procenta. Ceny průmyslových výrobců se snížily meziměsíčně o 0,3 % a zpomalil se jejich meziroční růst.

Pohled prodávajících a kupujících na cenu bytu či domu se výrazně liší. Prvotní průměrná nabídková cena dosáhla v květnu 66 417 Kč/m2 a konečná realizovaná 59 527 Kč/m2. Zájem o bydlení přesto přetrvává.

Fúzí a akvizic se zapojením ČR se v letošním 2. čtvrtletí uskutečnilo 22 za 877 mil. EUR (20,89 mld. Kč). V předchozím období to bylo 19 transakcí za 4 mil. EUR. Celý rok 2023 mohou ale ještě ovlivnit nucené prodeje, protože v posledním období je zřejmý v ČR a SR výrazný nárůst insolvenčních návrhů.

Etickou linku pro whistleblowery musí velké společnosti zřídit od 1. srpna, střední od 15. prosince. Oznamovatelem se mohou stát např. i uchazeči o zaměstnání, stážisté, členové představenstva či dozorčí rady.

Distributoři za první pololetí připojili násobně více fotovoltaických elektráren než loni. To vyžaduje posilování distribučních sítí i přenosové soustavy, což vyvolá miliardové investice.

Ministr financí bude naslouchat a přijímat rozumné návrhy na změny v úsporném balíčku, pokud nebudou dotčeny celkově plánované úspory. Ty jsou ale do značné míry jen iluzorní.

Odborníci ještě nepotvrzují trend, ale známek oživení trhu přibývá. Zatím však se starší byty prodávají levněji než loni touto dobou.

V 1. čtvrtletí se snížila spotřeba tepla, elektřiny i plynu, a to přesto, že už loni byla nižší. Úsporám přál teplejší průběh počasí.

Zavedení čtyřdenního pracovního týdne vnímá pozitivně 67 % lidí. Více než polovina z nich si myslí, že by se odvedlo stejné množství práce.

Skoro pětina stavebních firem se již setkala při financování svého podnikání s posuzováním ESG kritérií jako součástí hodnocení ze strany banky. Podle 78 % z nich mělo toto hodnocení vliv na poskytnutí financování.

Ke zpomalování růstu spotřebitelských cen přispívají některé potraviny, pohonné hmoty a nealkoholické nápoje. Dražší je naopak bydlení.

Mezi příčinami růstu zadluženosti UNCTAD vidí kumulaci globálních krizí, např. pandemii covid-19, a změnu klimatu. Zemí v dluhové krizi je nyní 59, v roce 2010 jich bylo 22.