Vědeckotechnický pokrok vyřeší nedostatek pracovních sil

Zlepšit podmínky pro práci lidí

Na Sovětský svaz připadá plná třetina všech vědeckých pracovníků světa. Jedenačtvrt miliónu pracovníků výzkumných a vývojových institucí v SSSR vytváří zhruba třetinu světové vědecké produkce prakticky ve všech klíčových oblastech národního hospodářství.

Přestože jsou tato čísla dostatečně přesvědčivá, nelze nevidět, že tento mohutný vědeckotechnický potenciál se často nevyužívá dostatečně efektivně. Faktem je, že některé významné objevy sovětských vědců se v zahraniční začaly využívat dříve než v SSSR.

Zavádění vědeckých poznatků do výroby zůstává tedy slabým místem sovětské ekonomiky. I když vývoj národního hospodářství SSSR není poznamenán otřesy a krizemi, nelze dynamiku jeho růstu pokládat za dostačující. Sovětský tisk však často poukazuje na to, že v současné době existují předpoklady pro podstatné zvýšení tempa hospodářského růstu, a to především cestou intenzifikace výroby. 

Právě tento úkol se stal výchozím bodem nedávného usnesení ÚV KSSS a rady ministrů SSSR o urychlení vědeckotechnického pokroku v národním hospodářství SSSR. Rozvoj vědy a techniky v SSSR se podřizuje řešení sociálních problémů: potřebám komplexní mechanizace a automatizace výroby, zlepšování pracovního prostředí, ochraně zdraví pracujících aj. Byl vypracován komplex opatření k rychlejšímu zavádění výpočetní techniky do výroby. Připomeňme si, že četná sovětská výpočetní zařízení dosahují kvality japonských nebo americký analogů – a přesto je v SSSR úroveň vybavení výpočetní technikou nižší než v mnoha vyspělých kapitalistických státech.

Pokud jde o výrobu robotů, SSSR dnes zaostává již pouze za Japonskem. Každý měsíc se zde vyrábí přes tisíc průmyslových robotů. Toto odvětví má nejvyšší dynamiku růstu – výroba robotů se každoročně zvyšuje téměř na dvojnásobek. Významnou součástí usnesení je nová praxe v tvorbě cen: za progresívní výrobky budou podniky dostávat příplatky k velkoobchodním cenám a naopak – nekvalitní výroba bude důvodem k finančnímu postihu.

Vědeckotechnický rozvoj přispěje také k vyřešení palčivého problému – odstranění nízkokvalifikované ruční práce. Její podíl je v současné době v SSSR stále příliš vysoký a ani demografický vývoj nenasvědčuje tomu, že by se situace zlepšila jinak než zaváděním efektivnějších pracovních metod. Do důchodu totiž v SSSR odchází více lidí než jich do národního hospodářství přichází, přičemž mládež má zpravidla ukončené střední vzdělávání a nejeví zájem o nekvalifikovanou činnost.

Je jasné, že pouze technický pokrok a růst produktivity práce nahradí nedostatek pracovních sil. To umožní také maximálně zkvalitnit lidskou práci a přispět k odstranění rozdílu mezi namáhavou fyzickou a duševní prací a tím také k urychlení vědeckotechnické revoluce.

APN

Svět hospodářství, září 1983

Návrh na reformu zemědělské politiky EHS

Podstatou navrhovaných změn je snížení subvencí zemědělcům

Komise ES oznámila, že předloží vládám členských zemí Společného trhu návrh na reformu společné zemědělské politiky. Podstatou navrhovaných změn je snížení subvencí, které se vyplácejí zemědělcům ze společného rozpočtu, a částek, určených na financování zásob zemědělských produktů v EHS.

Ke zmírnění vlivu těchto opatření, která postihnou 8 miliónů zemědělců v zemích EHS, navrhuje komise omezit dovoz některých zemědělských produktů do západoevropského společenství. Opatření umožní podle autorů návrhu snížit výdaje na společnou zemědělskou politiku. Komise předpokládá, že v příštích třech letech se tak ušetří 8,6 mld Evropských měnových jednotek (Ecu). V letošním roce mají tyto výdaje převýšit 14 mld Ecu (1 Ecu rovná se přibližně 0,9 dolaru), čili 56,3 % celkových výdajů ze společného rozpočtu EHS ve výši 25 mld Ecu.

S cílem snížit výdaje na společnou zemědělskou politiku navrhuje komise zavést dodatečnou daň pro zemědělce produkující mléčné výrobky, snížit částky vyplácené producentům obilí a masa a zavést přísnou kontrolu nad produkcí olejnatých semen, ovoce a zeleniny. V zemích EHS jsou obrovské zásoby mléka, másla, obilí a vína a výdaje na financování jejich zásob se v posledních letech neustále zvyšovaly.

Prozkoumání návrhu komise vládami členských zemí Společného trhu potrvá přinejmenším 5 měsíců. Očekává se také, že tento návrh bude předmětem jednání na prosincovém zastání EHS v Aténách. Podle zpráv západoevropského tisku se navrhovaná reforma setká s opozicí Francie, Itálie a Irska, jelikož zemědělci v těchto zemích jsou značně závislí na subvencích, které dostávají ze společného rozpočtu.

Ve společném prohlášení dvou největších zemědělských svazů v EHS se mimo jiné uvádí, že změny navrhované komisí ES povedou ke zhoršení finanční situace zemědělců. Od roku 1973 se totiž příjmy zemědělců zvyšují pomalejším tempem než v jiných hospodářských odvětvích. Finanční prostředky, které by se podle komise ušetřily, nepostačí k překonání řady vážných hospodářský potíží ani ke snížení nezaměstnanosti, jak předpokládají šéfové států a vlád, uvádí se v prohlášení.

Podle představitelů francouzských zemědělských komor budou mít navrhovaná opatření za následek odchod mnoha zemědělců do měst, což si vyžádá vytvoření nových pracovních příležitostí v průmyslu, a tudíž i mnohem větší finanční prostředky, než se nyní vyplácejí ve formě subvencí zemědělcům. Dalším důsledkem bude pokles vývozu zemědělských produktů z Francie a zvýšení podílu USA na světovém trhu zemědělských produktů.

Návrh komise ES na snížení dovozu zemědělských produktů do EHS se setkal s velmi nepříznivou odezvou v USA, Austrálii, na Novém Zélandu a v řadě dalších zemí, které na západoevropský trh dodávají obilí a maso.

A. Arvanitidisová

Svět hospodářství, září 1983