Připravuje se výběrové řízení na velkou uhelnou elektrárnu

Nová elektrárna odpovídá trendu vývoje poptávky

Současný pokles spotřeby elektrické energie je krátkodobým jevem, říká v interview ing. Miroslav Tvrzník, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Podle jeho slov by tendr na výstavbu nové, pravděpodobně tepelné elektrárny měl být vyhlášen ještě letos.

Pane náměstku, energetika je tradičně vnímána jako odvětví pod silným vlivem státu. Jaký je současný vztah mezi ministerstvem průmyslu a ochodu a nově založeným Ústředním energetickým dispečinkem?

Ústřední energetický dispečink byl založen podle paragrafu 13 Energetického zákona č. 222/94 Sbírky. Již tři roky je tedy jeho existence předpokládaná zákonem, ale ustavující valnou hromadu měl ÚED, kvůli nejrůznějším problémům, teprve před dvěma týdny. Členové ÚED se rozhodli, že by bylo vhodné, aby se práce dispečinku aktivně účastnil také stát zastoupený ministerstvem průmyslu a obchodu. Nyní jsou členy dispečinku 8 rozvodných energetický společností (REAS) disponující dohromady 40 hlasy, 12 nezávislých výrobců s 20 hlasy, ČEZ a MPO mají každý 20 hlasů. Snažíme se v ÚED fungovat jako jazýček na vahách mezi výrobci a distributory.

Elektroenergetika je tedy dnes záležitostí akciových společností a nezávislého dispečinku, jehož jste členem. Změní se tím nějak výrazně způsob, jakým stát zasahuje do vývoje elektroenergetiky?

Světová energetika rozlišuje dva základní typy uspořádání vztahů mezi subjekty: autorizační a systém výběru účastníků energetického trhu na základě veřejných soutěží. Úloha MPO je opět definovaná Energetickým zákonem, podle kterého provozovatelům zdrojů o jednotkovém výkonu nad 50 MW, pokud splní zákonné podmínky, stát udělí autorizaci k výrobě elektřiny. Podobné autorizace vydáváme také provozovatelům rozvodných a přenosových zařízení vysokého a velmi vysokého napětí. V tomto směru zůstává u nás zachován autorizační princip. Ovšem na druhou stranu jsme se shodli, že ÚED může vypsat tendr na zajištění výstavby nových zdrojů, čímž se snažíme zaručit, že autorizaci udělíme tomu, kdo nabídne řešení nejefektivnější.

ÚED zřejmě zanedlouho vypíše veřejnou soutěž na nový elektroenergetický zdroj o výkonu 300 až 600 megawattů. Domníváte se, že při poklesu spotřeby elektřiny, kterého jsme nyní svědky, bude tento zdroj nutný?

Nynější pokles spotřeby elektřiny je jen dílčím jevem, který nemá charakter dlouhodobého trendu. Nemůžeme říci, že je pokles spojen s restrukturalizací průmyslu, se nížením energetické náročnosti výroby a zvýšením efektivnosti využívání energie. Tak to není, energeticky náročný průmysl, jenž byl jako takový po desítky minulých let budován, ještě podobnou restrukturalizací neprošel a změny, které ho čekají, potrvají dlouho. V letošním roce jsme vyslovili předpoklad (zejména na základě prognózy růstu HDP), že do budoucna spotřeba elektřiny poroste a že tedy je načase hovořit o nových zdrojích. Když se vývoj poptávky po elektřině zpracovával naposledy, předpovědi hovořily o daleko pomalejším nárůstu, než jaký byl ve skutečnosti. Velkou část přírůstku mají na svědomí domácnosti. Zde pak musíme vzít v úvahu, že jejich spotřeba je stále ještě ve srovnání s vyspělými průmyslovými zeměmi u nás podprůměrná. Ukazuje se rovněž, že spotřeba domácností vykazuje velmi malou elasticitu při růstu cen. Proto počítáme s dalším nárůstem spotřeby elektřiny v domácnostech i v dalších sektorech ekonomiky.

Jak přípravy na výstavbu nového zdroje, do kterých je MPO aktivně zapojeno, souvisejí s energetickou politikou státu, které je MPO hlavním autorem a realizátorem?

Prvořadou povinností MPO je starat se o naplnění energetické politiky státu, což především znamená vždy udržovat rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Například stovkami milionů korun ročně dotujeme činnost České energetické agentury, která se zabývá úsporami energie. Připravujeme zákon o hospodaření s energií, který by měl naši republiku přiblížit legislativním podmínkám v zemích Evropské unie. V rámci naplňování energetické politiky také vedeme boj proti větrným mlýnům – boj o ceny energie. Tím aktivně ovlivňujeme poptávkovou stranu trhu. Dále je třeba si uvědomit, že energetike není jen elektřina. Hodně se staráme třeba o surovinové zdroje, těžbu uhlí, zásobování zemním plynem… to jsou otázky energetické politiky na straně zdrojů.

O potřebě nové elektrárny se zmínil jako první ČEZ, ještě před vznikem ÚED. Jak tedy vznikla ta myšlenka postavit novou elektrárnu?

To, že bude potřeba stavět novou elektrárnu, nezávisí na dispečinku. ČEZ skutečně byl prvním, kdo řekl, že budeme potřebovat novou elektrárnu a jako první se to snažil dostat do konkrétních časových souvislostí. Potřeba nového zdroje vyplynula ze studie o vývoji nabídky a poptávky na trhu elektrické energie, kterou jsme iniciovali my. Práce na studii probíhaly na úrovni ČEZ. Konec konců, tato firma zajišťuje 80 procent výroby elektřiny v České republice. MPO a ČEZ se nakonec shodly, že nová elektrárna musí být. Rovněž jsme se ale shodli na potřebě nezávislého posouzení zprávy. Auditem byla pověřena akciová společnost EGÚ Brno. Odmítli jsme zahraniční spolupráci, protože české prostředí má řadu specifik, jimž by zahraniční odborníci nemuseli úplně porozumět.

Podle informací z tisku je zatím zpráva tajná. Zpřístupníte ji ostatním účastníkům výběrového řízení?

Zpráva byla zpracována a je posuzována proto, aby ÚED byl schopen vyhlásit soutěž na nový zdroj. Nechceme ji utajovat. Nicméně nechceme ani zveřejňovat konkrétní obchodní firemní údaje. Proto budeme data nějakým způsobem agregovat, aby nedošlo k rozkrytí interních informací jednotlivých akciových společností. Společnost ČEZ nezíská v soutěži nikterak privilegované postavení, bude jedním z jejích účastníků. MPO pak má, kromě jiného, funkci regulátora v energetice, který se na přípravě výběrového řízení podílí.

Již nyní se hovoří o uhelné elektrárně. Znamená to, že jiné alternativy jsou předem odsouzeny k neúspěchu?

Je celkem jasné, proč se uvažuje o tak zvaném „čistém“ uhelném zdroji. Potřebujeme elektrárnu pro krytí základního zatížení. Zemní plyn je pro tyto potřeby příliš nákladný. Vodní elektrárny nejsou spolehlivým zdrojem pro základní zatížení, navíc by se těžko hledala lokalita, ve které by bylo možné s přijatelnými společenskými a ekologickými náklady tak velkou vodní elektrárnu vybudovat. Uhelná elektrárna odpovídá možnostem domácí surovinové základny, potřebám elektroenergetiky i úrovni ceny vyrobené elektřiny. Uvažuje se ještě o druhém zdroji pro krytí špičkového zatížení. Tam možnosti volby budou samozřejmě rozmanitější.

Nutnost nového zdroje zpochybňuje historie temelínské jaderné elektrárny. Ještě nedávno jste její kapacitu naléhavě potřebovali, stále ji nemáme a bilance elektrizační soustavy je přesto vyrovnaná?

Cena, za kterou vyrovnáváme chybějící výkon 2000 megawattů, je velmi vysoká. Diskutuje se o zpomalení odstávky neodsířených uhelných zdrojů. Také možnosti dovozu elektřiny se komplikují, jednak kvůli pasivu platební bilance ČR, ale také proto, že zvýšení importu by vyvolalo dodatečné investice do posílení mezinárodního propojení české elektrizační soustavy. 

Studie, ze které vyplývá potřeba nového klasického zdroje, sahá za časový horizont spuštění jaderné elektrárny Temelín do provozu. Počítá se s tím, že nová uhelná elektrárna by zahájila provoz někdy v roce 2002 až 2003.

V republice probíhají rekonstrukce a výstavby nových malých zdrojů elektrické energie o jednotkovém výkonu nižším než 50 megawattů. Jsou to většinou nové turbíny v teplárenských či podnikových provozech. Ještě donedávna se prakticky nevědělo, s jakým celkovým výkonem těchto zdrojů bude možné počítat. Vy to již víte, zahrnuli jste to do studie?

Ano, tyto zdroje jsou ve studii zahrnuty. Provedli jsme průzkum a zjistili jsme, že se v součtu jedná zhruba o výkon 2000 megawattů. Nedovedeme zatím přesněji odlišit rekonstrukce starých zdrojů od výstavby nových, nevíme tedy přesně, jaký bude čistý přírůstek výkonu. Avšak je téměř jisté, že to ve velké většině nebudou systémové zdroje vhodné pro krytí základního zatížení sítě. Ve studii jsou ale již zahrnuty rovněž velké zdroje, například nedávno spuštěná paroplynová elektrárna ve Vřesové či připravovaný zdroj firmy ECKG v Kladně. Tyto zdroje jsou ovšem určeny především pro zásobování podniků a nejbližších obcí. Pro celostátní elektrizační soustavu nemají zásadní význam i vzhledem k tomu, že hlavním smyslem jejich výstavby je výroba tepla.

Budou ze soutěže předem vyloučeny projekty na import, případně na úspory elektřiny?

Tendr zatím nebyl vypsán a ani návrh podmínek ještě není na stole. U dovozů opět narazíme na problém, čím je zaplatíme a jak technicky do republiky proud dostaneme. Projekt energetických úspor místo nového zdroje je zajímavá myšlenka. Pravdou je, že nejlacinější elektřina je ta, kterou nemusíme vyrobit. Ale kdo by takový projekt financoval? Stát to nebude, ÚED to být nemůže… Musí být jasné, že nová elektrárna nepředstavuje veřejnou zakázku, bude to soukromě financovaný projekt. Již nyní ovšem mohu konstatovat, že v podmínkách soutěže budeme dbát o to, aby domácí výrobci elektroenergetických zařízení nepřišli zkrátka.

JAN FERENC

Svět hospodářství, červen 1997

Nízké úrokové sazby svědčí kurzům akcií

NEW YORK Kurzy akcií ze začátku týdne opět silně posilovaly a dosáhly rekordních 7880 bodů, když největší obraty tvořily blue chips jako Exxon a Gilette, které vytvořily nová maxima. Z high-tech akcií posilovaly Intel a American Express po spekulacích o spojení se Citicorp. Silně rostly akcie maloobchodních společností, především Wall Martu. Z technologických akcií upozornil Cisco posílením na 120 USD. Americká burza prožívá ve své stoleté historii nejdelší období býčího trhu trvající přes šest let. Odložený růst úrokových sazeb působí na burzu blahodárně a nový růst kurzů akcií přerušený letos v březnu překonal veškerá očekávání. Nový nárůst likvidních prostředků z fondů žene kurzy akcií stále výše a málokdo si troufá odhadnout, kam situace dospěje a kdy skončí. Akcie velké trojky výrobců automobilů těžily z nastalého optimismu na kapitálovém trhu po vyjasnění politiky centrální banky na monetární politiku v USA. Z jednotlivých akcií upozornily franchisové organizace Hospitality spojením s CUC International vytvořením největší společnosti v oboru na světě v hodnotě 22 miliard dolarů. Hospitality ovládá půjčovnu Avis a hotelový řetěz Ramada. Na trhu obligací poklesl výnos třicetiletých obligací na 6,7 % a další nárůst se očekává až na podzim, což naznačuje, že Fed bude muset odložit zvýšení úrokových sazeb.

ALEŠ KRAUS

Svět hospodářství, červen 1997