Plán maloobchodního obratu byl splněn na 99,6 procenta

Výsledky obchodu za první pololetí

Obchod uzavřel letošní mimořádně náročné pololetí s těmito hlavními výsledky: plán maloobchodního obratu v ČSSR byl splněn na 99,6 %, z toho v ČSR na 100,1 %. Ve srovnání s loňským prvním pololetím byly v ČSR tržby vyšší o více než 1,5 mld Kčs. Loňská skutečnost byla překročena o 2,7 %, předloňská o 10 %. Z letošního celoročního plánovaného přírůstku maloobchodního obratu všech systémů obchodu v ČSR ve výši 2,9 mld Kčs se v prvním pololetí realizovalo více než 53 %.

Z jednotlivých obchodních organizací českého obchodu nejlépe plnily pololetní plán Uhelné sklady, Obchod ovocem a zeleninou a Obchod klenoty. Pod úkoly plánu zůstaly Obchod textilem, Obchod obuví, Český svaz spotřebních družstev a zejména Prior – Obchodní domy, které splnily pololetní úkoly na 89 %.

Některá obchodní odvětví jen s potížemi mohou reagovat na stále rostoucí nároky spotřebitelů na sortiment. Vyplývá to mj. ze srovnání podeje v loňském a letošním prvním pololetí. Obchod textilem zůstal za loňskými tržbami o 74,5 mil. Kčs, Obchod obuví měl tržby nižší o 6,4 % a o 1 % Obchod průmyslovým zbožím.

Svět hospodářství, červenec 1975

Obtížné překonávání krize v kapitalistických zemích

Západní tisk věnuje nadále mimořádnou pozornost prognózám o vývoji kapitalistické ekonomiky v příštích měsících. V těchto dnech byly uveřejněny odhady Institutu pro světové hospodářství při univerzitě v Kielu a další dvě separátní studie Morgan Guaranty Trust a hospodářského oddělení McGraw-Hill.

Zmíněné analýzy se v závěrech shodují v tom, že vzhledem k poklesu hospodářské aktivity ve všech západních průmyslově vyspělých státech ve stejnou dobu bude překonání krize trvat mnohem déle, než se očekávalo. Kielský institut usuzuje, že po oslabení hospodářství v minulém roce, je třeba i letos počítat v těchto zemích s reálným poklesem hrubého národního produktu v průměru o 1,5 %. Teprve rok 1976 by měl přinést spolu s oživením investiční činnosti i ekonomický vzestup, který povede k lepšímu vytížení výrobních kapacit.

Podpůrná opatření některých západních vlád se podle institutu již projevila v polední době postupnou stabilizací poptávky a pomalejším odbouráváním skladových zásob. Kielští ekonomové počítají s tím, že předchozí finanční a úvěrové opatření povzbudí průmyslovou výrobu v hlavních kapitalistických zemích, a tím i jejich poptávku po zahraničních výrobcích na podzim letošního roku. Podle nich to platí především pro Spojené státy americké, Japonsko, NSR a Francii. Jakmile dojde i k oživení poptávky v USA, zlepší se údajně hospodářské vyhlídky i v ostatních průmyslově vyspělých zemích Západu. Z příznivější situace v americkém automobilovém a stavebním průmyslu budou prý mít prospěch i zahraniční dodavatelé. 

Kielský institut předvídá, že po letních měsících se obrat ve vývoji ekonomiky USA pozitivně projeví i v Německé spolkové republice. V analýze se uvádí, že by nebyl na místě pesimismus, zejména pokud jde o perspektivy západoněmeckého vývozu. Za hlavní moment považuje institut skutečnost, že příkrý pokles dodávek západoněmeckého zboží do partnerských kapitalistických zemí, který byl do značné míry způsoben odbouráváním zásob, lze považovat za skončený. Očekávané zlepšení vývoje konjunktury v těchto zemích by mohlo opět povzbudit jejich zájem o dodávky z NSR. 

Dva roky trvající redukce investičních výdajů do západoněmecké ekonomiky se údajně také zastavila. Situace je prý lepší ve stavebnictví, začínají se doplňovat sklady, stabilizují se výrobní náklady. Institut nicméně varuje před dalšími podpůrnými akcemi finančního rázu, neboť má obavy, že nepřiměřené oživení hospodářské činnosti by mohlo vyvolat nové zrychlení cenového růstu.

Rovněž ve studiích Morgan Guaranty a McGraw-Hill se dochází k závěru, že většina z nejvyspělejších kapitalistických zemí vykáže letos reálný pokles hrubého národního produktu a předvídá se, že opatrná hospodářská politika zbrzdí tempo růstu v příštím roce. Morgan Guaranty počítá navíc s tím, že světový obchod bude letos o 10 % nižší než v roce 1974. Pomalé hospodářské ozdravění Západu pomůže zmírnit inflační tlak, což by mohlo vést k větší stabilitě na devizových trzích.

Obě analýzy se pak přiklánějí názoru, že USA zaznamenají v příštím roce větší než průměrné zlepšení hospodářské situace, takže reálný přírůstek jejich HNP by mohl dosáhnout kolem 6 %. Instituce McGraw-Hill, jejíž přehled zahrnuje 25 zemí, usuzuje, že daleko největší růst hospodářství docílí v příštím roce Írán. Pokud jde o rozvojové země, které nedisponují ropným bohatstvím, uvádí studie Morgan Guaranty, že kapitalistická krize a důsledky zdražení ropy mohou letos způsobit další zhoršení jejich platebních bilancí. Již v roce 1974 vykázal schodek běžného účtu platebních bilancí těchto zemí rekordních 30 mld dol.

Svět hospodářství, červenec 1975

V roce 2000 hrozí chaos v počítačích

Pracovníci jedné banky ve Skotsku, dychtiví poznat, co se stane v roce 2000, posunuli počítačový čas na minutu před změnou století a pak jen pozorovali, co se začne dít. Zpočátku nic zvláštního, operace probíhaly nerušeně dál a počítače počítaly penízky jako pokaždé. Zakrátko však odborníci zjistili, že záznamy nedávají smysl. Chvilku trvalo, než přišli na to, co se vlastně stalo. Stroje změnu data pochopily jako návrat do roku 1900 a začaly pracovat v librách, šilinkách a pencích, tedy v systému, který byl ve Velké Británii zaměněn za decimální soustavu v roce 1971. 

Časovaná „bomba století“, jak naléhavý problém informačních technologií nazývají některé zahraniční novináři a experti, začala tikat v 60. letech, kdy programátoři definovali rok v datu nikoliv čtyřmi číslicemi, ale jen posledními dvěma. To z toho důvodu, aby ušetřili kapacity tehdy drahých počítačových pamětí. Nepočítali s tím, že by jejich programy pracovaly tolik let. Nepočítali ale zřejmě ani s tím, že se z jejich zvyku stane všeobecná norma, dodnes používaná programátory. Takže například číslo 97 znamná 1997 a až se přehoupne milénium, koncové dvojčíslí 00 stroje zřejmě přečtou jako 1900, nikoliv 2000.

„Ještě nikdy jsme se nepostřelili do vlastní nohy tak vážně,“ shrnul problém Brad Collier, ředitel specializované britské konzultační firmy Millenium UK. Ale i tradičně ve vyjadřování velmi zdrženlivá Národní auditorská kancelář (NAO), která ve Velké  Británii vykonává dozor nad veřejnými výdaji, vydala velmi důrazné varování: „Pokud státní systémy nebudou včas upraveny, může se stát, že mzdy nebudou vyplaceny, faktury nebudou vystaveny, výběr daní bude ohrožen, obranné systémy selžou a zdravotní záznamy v nemocnicích se stanou nespolehlivými,“ tvrdí NAO.

Nikdo z expertů, kteří kdy problém 2000 zkoumali, nepochybuje o vážnosti situace. Řešení hledají týmy vědců a vývojových pracovníků ve státních i soukromých institucích, nezřídka na jejich práci finančně přispívá stát.

V americké státě Oregon nyní projednávají zákon, podle které by bylo možné znovu zaměstnat již penzionované programátory na plný úvazek a současně jim zachovat jejich důchody v nezměněné výši. Tito důchodci by měli tvořit až třetinu z dvou set členného týmu nazvaného Y2K Corps, který za účelem řešení problému 2000 sestavuje oregonská vláda. Od veteránů se očekává, že přispějí svými znalostmi programovacích jazyků Cobol a Assembler, jež se používaly v 60. a 70. letech pro velké počítače, ale vymizely s nástupem osobních počítačů. Rozpočet na práci týmu Y2K Corps dosahuje bezmála 87 milionů dolarů (2,74 mld. Kč).

Podobný spolek, důvěrně nazývaný Armáda dědečků, sestavuje britské ministerstvo obchodu a průmyslu spolu s podnikatelskými organizacemi. Staří programátoři předávají své zkušenosti mladším kolegům v rámci skupiny Taskforce 2000, zorganizované Konfederací britského průmyslu ve spolupráci s vládou. Tato skupina tvrdí, že řešení problému s rokem 2000 bude přinejmenším nákladné a že jen Velká Británie bude potřebovat navíc 300 tisíc softwarových odborníků.

Robin Guernier, šéf Taksforce 2000, tvrdí, že na komplexní řešení problému je již příliš pozdě, varuje však před panikou. Podle něj je třeba si uvědomit, že stabilizace softwaru není technicky náročná, ale je otravná, musí být důsledná a potrvá dlouhý čas. 

Základní opatření proti škodám by měli učinit lidé sami. Především se nedoporučuje soukromě odzkoušet, co změna století udělá s osobními počítači, jako to testovali v oné nejmenované skotské bance. Mohlo by dojít ke zničení databází, záznamů a programů. Dále by si zaměstnanci měli ověřit, zda se jejich zaměstnavatelé problémem 2000 vážně zabývají a jaké kroky již učinili. Stejnou otázku by lidé měli pokládat svým bankéřům, brokerům, penzijním fondům a dalším finančním institucím, kterých jsou klienty, aby ochránili své úspory a majetky. Pouze pokud zjistí, že dotázaní netuší, o čem je řeč, je namístě podniknot krajní opatření, například zrušit osobní účty a vybrat vklady.

-jef-

Svět hospodářství, červen 1997