MPO navrhuje zdražit plyn domácnostem až o třetinu
Zemní plyn od ledna výrazně podraží
Zdražení zemního plynu, ke kterému dojde od ledna 2001, počítalo původně s ani ne jedenáctiprocentním navýšením pro domácnosti a s pětiprocentním pro velkoodběratele.
Tento mírný scénář však v souvislosti s rostoucí cenou ropy a současným kursem dolaru vůči koruně dozná razantní změny. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje zdražení mezi 24 % až 35 % pro domácnosti a o přibližně 10 % pro podniky.
Původně plánované zvýšení o 10,9 procenta vycházelo z ceny 16 USD za barel a 34 koruny za dolar. Jenže trh dolaru a trh ropy nelze v roce 1998 naplánovat jako pětiletku na několik let dopředu.
V této souvislosti stačí vzpomenout na Dybovy plány s „levnými“ elektrickými přímotopy, které ve velmi krátké době udělaly nečekanou díru do rozpočtu všem, kdo důvěřovali jeho plánovanému hospodářství.
I cena za ekologický a donedávna levný zemní plyn by tak měla postupně začít kopírovat skutečné náklady na připojení, kde platí nepřímá úměra: čím vyšší spotřeba, tím nižší náklady a naopak. Ve svém důsledku to znamená, že velkoodběratelé dosud vlastně dotovali odběr v domácnostech. Právě proto byl velkoodběratelům zemní plyn zdražen letos dvakrát: v lednu a následně i v dubnu vzhledem k rostoucí ceně ropy, zatímco domácností se dotklo pouze lednové celoplošné zdražení.
Na regulované ceny doplácejí všichni
Ve výrobě a dodávkách energií chybí na našem trhu prostor pro konkurenci s tím, že jednotlivé skupiny odběratelů stále nemají a ještě dva roky nebudou mít možnost si dodavatele vybírat. Vláda, jak známo, privatizaci energetiky neustále odkládala, obvykle proto, že se ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí nedokázala dohodnotu na společném postupu. Proto jsou ceny plynu stále regulovány a nemohou odpovídat vývoji na trhu.
V případě privatizace Transgasu bylo vedle časového horizontu hlavním předmětem sporu obou ministerstev zajištění konečné distribuce. Při nevhodném řešení by se Transgas mohl dostat do dalších potíží vzhledem k dlouhodobým kontraktům na odběr ruského zemního plynu. (Vedle ruského odebírá Transgas i plyn z Norska v poměru 4 : 1 ve prospěch ruského.) Dlouhodobé kontrakty s oběma producenty jsou výhodné díky cenám na spodní hranici současných evropských cen.
I když na posledním zasedání OPEC byla cena ropy stanovena na 29 dolarů za barel, v průběhu celého letošního roku se pohybovala mezi 30 až 35 dolary a protože je cena zemního plynu závislá na ropě, resp. topných olejích, při dlouhodobě přetrvávajících vysokých cenách ropy se letošní zdvojnásobení ceny ropných derivátů promítlo nyní i do ceny plynu.
Transgas dlouhodobě dotuje prodejní ceny pro distribuční společnosti. Ztráty kompenzuje příjmy z tranzitu (a dalších plynárenských činností). Výjimkou byl rok 1999 díky extrémně nízkým nákupním cenám. Proto podnik letos počítá s hrubým hospodářským výsledkem na úrovni 20 až 25 % loňského roku, resp. jeho výše by měla dosáhnout +2,03 mld. Kč, z toho plynárenství tvoří bezmála sedmimiliardovou ztrátu. Zisky přinášejí tranzitní přeprava (8,45 mld. Kč) a ostatní činnosti (573 mil. Kč).
Drahý plyn odradí zákazníky
Vrásky na čele začínají mít ale distribuční společnosti, které na dodávkách Transgasu dosud profitovaly. Transgas v období od 1. ledna do 31. srpna letošního roku přicházel na každém prodaném m3 o 75 haléřů. Například Pražská plynárenská mu za kubický metr dodávaný v zimním období platila 4,38 Kč (v letním období to bylo 4,23 Kč). Velkoodběratelům ale Pražská plynárenská prodávala 1 m3 za 5,36 Kč a středním odběratelům za 6,06 korun.
Nyní je dost pravděpodobné, že řada velkoodběratelů a středních odběratelů přejde na jiná paliva, pokud bude cena zemního plynu stále stoupat, protože už dnes, tedy tři měsíce před koncem roku, jsou pro ně některá cenově výhodnější. Stejný postup lze ale očekávat i u domácností – například vytápění tuhými palivy vychází přibližně o polovinu levněji.
„Ani navrhované zvýšení prodejních cen zemního plynu zřejmě nestačí pokrýt očekávané ztráty Transgasu z plynárenské činnosti,“ řekla mluvčí Trasgasu Yvona Kneblová. O lednové ceně plynu, která by měla pokrýt náklady na jeho dodávky, MPO i MF zatím spekulují a nechtějí ji specifikovat. „Naše ministerstvo dělalo pouze nákladovou analýzu,“ řekla Dagmar Plachá, mluvčí MPO. „Ceny vyhlásí až ministerstvo financí.“ Jenže materiál se na MF dostal poměrně pozdě, v pátek 29. září. Přitom na údaje, které musí prověřit (zda jsou důvody MPO pro razantní navýšení skutečně relevantní), měl mít Mertlíkův tým původně čtyři měsíce času. Tento termín tak samozřejmě padá. Ačkoliv je v kompetenci MF návrh MPO schválit, podle tiskového mluvčího MF Libora Vacka je tento krok bez souhlasu vlády téměř vyloučen.
Ani lednové zdražení však nemusí být podle sdělení MPO konečné: podle vývoje nákupních cen se v březnu příštího roku rozhodne o případných dalších změnách cen, které by platily do konce roku 2001.
– sab-
Svět hospodářství, říjen 2000
ŽALOBU PROTI FRANCII, BELGII a Nizozemsku zvažuje spoková republika SRN Severní Porýní-Vestfálsko z to, že tyto státy v reakci na vysoké ceny motorových paliv poskytnou dotace svým přepravcům. Německý spolkový kancléř Gerhard Schröder před časem odmítl snížit daně na motorová paliva s tím, že by se tak jen vytvořil prostor ropným společnostem ke zvýšení cen. Severní Porýní-Vestfálsko, nejlidnatější spolkový stát sousedící s Nizozemskem, tvrdí, že pomoc nabídnutá dopravcům okolních států zvýhodňuje nizozemského dopravce o 10 tis. marek (182 600 Kč) ročně ve srovnání s jeho německým konkurentem.
Svět hospodářství, říjen 2000