Konkurenční schopnost průmyslu ES klesá

Pokles konkurenční schopnosti průmyslu

Bruselská komise ES nedávno uveřejnila zprávu, v níž upozorňuje na stále klesající konkurenční schopnost průmyslu západoevropské „desítky“ v porovnání s Japonskem a USA. 

Jak komise uvádí, v období let 1976 – 1981 vzrostl vývoz strojírenských výrobků z EHS (bez výměny mezi členskými zeměmi) jen o 5,5 %, zatímco v Japonsku stoupl o 20 % a v USA o 17,6 %. Ještě hůře přitom dopadá pro země západoevropského Společného trhu porovnání v progresívních odvětvích, jako v elektrotechnickém průmyslu nebo v oboru počítačů a průmyslových robotů. 

Na pokračující pokles konkurenční schopnosti v rozhodujících průmyslových odvětvích nyní EHS reaguje zesilováním ochranářských tendencí v obchodní politice. Protekcionistické zásahy však mohou vést jen k dalšímu prohlubování technologické mezery. Komise ES proto vyzývá členské země k intenzívnější vědeckotechnické spolupráci. A ke zvýšení investic, zvláště v perspektivních průmyslových odvětvích, a zároveň k odstraňování nebezpečných obchodních bariér.

-mi-

Svět hospodářství, září 1983

Země RVHP pro rozvoj jaderné energetiky

V posledních letech stránky západního tisku dávaly nejednou prostor různým polemikám o jaderné energetice; ke stavbě jaderných elektráren se v některých západních zemích vyslovovali pro i proti státní představitelé, vědci z různých oborů a v některých zemích byl o tom, zda postavit jadernou elektrárnu, či nikoliv, vyhlášen dokonce plebiscit. Jak však ubíhal čas a stoupaly ceny ropy a dalších energetických surovin, význam jaderné energetiky rostl. Její přednosti před elektrickou energií získanou v tepelných elektrárnách jsou už dnes prokázány i pokud jde o čistotu ovzduší.

Ve prospěch jaderné energetiky vyznělo i právě skončené jednání světové konference o energii v Dillí. Delegáti se shodli v názoru, že je nutné podporovat rozvoj jaderné energetiky všemi prostředky, neboť bez jaderných elektráren není myslitelný další hospodářský vzestup ve světě. Zdůraznili přitom, že socialistické země v jejím rozvoji intenzívně pokračují a ve svém palivoenergetickém komplexu jí přikládají stále větší význam. 

Spolupráce zemí RVHP byla v této oblasti v roce 1979 upravena zvláštní dohodou o mnohostranné mezinárodní specializaci a kooperaci ve výrobě a vzájemných dodávkách zařízení pro jaderné elektrárny na období do roku 1990. V současné době jsou v členských zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci v provozu jaderné elektrárny o celkové kapacitě více než 22 tis. MW (v roce 1977 to bylo 9 tis. MW), z toho v NDR 1830 MW, v BLR 1760 MW, v ČSSR 880 MW a v MLR 440 MW. V jaderných elektrárnách se v těchto zemích v roce 1982 vyrobilo přes 123 mld kWh elektrické energie.

Ve výstavbě a ve stavu přípravy projektů je v zemích RVHP dalších 36 jaderných energetických bloků o celkové kapacitě 23 tis. MW (bez SSSR). V nadcházejících deseti letech má dosáhnout celkový instalovaný výkon jaderných elektráren v uvedených zemích (včetně SSSR) 100 tis. MW. Podle odhadu se budou do roku 1990 jaderné elektrárny na výrobě elektrické energie v jednotlivých zemích RVHP podílet 15 až 30 %, z toho v Bulharsku dokonce 40 %.

Program výstavby jaderných elektráren do roku 1990, který přijaly všechny země RVHP, předpokládá další prohloubení vědeckotechnické spolupráce v tomto oboru. Za tím účelem byly také v roce 1980 podepsány dohody o provádění vědeckovýzkumných a zkušebně konstrukčních prací s energetickými bloky o výkonu 1000 MW a o vývoji rychlých reaktorů. Těchto prací se účastní specializované organizace v NDR, MLR, BLR, PLR, RSR, SSSR a ČSSR, na Kubě a v některých případech také kolektivy ze SFRJ a mezinárodní stružení Interatomenergo.

Zkušenosti mezinárodní ekonomické a vědeckotechnické spolupráce v oblasti jaderné energetiky svědčí o velké síle socialistického internacionalismu a o tom, jak se tato síla ještě umocní, když se jednotlivé země spojí k řešení velikých národohospodářských problémů.

DAGMAR TRUNCOVÁ

Svět hospodářství, září 1983