Nejvyšší správní soud posvětil právo podnikat. Ale jde proti trendu
Hotel může zakázat vstup dětem do 15 let. Musí pro to mít legitimní důvody, chovat se transparentně a v souladu se svým obchodním modelem. Pak nejde o diskriminaci, konstatoval Nejvyšší správní soud. Jde o obrovské vítězství zdravého rozumu, které ale naráží na spoustu trendů.
Soud v podstatě řekl, že nikdo nemůže být nucen designovat svůj produkt tak, jak nechce, aby vypadal. Jen proto, aby to nebylo diskriminační. Pokud chce například mít hotel pro seniory, tak tomu prostě uzpůsobí nabídku a nebude přijímat děti, které se samozřejmě někdy chovají hlučně. A naopak do hotelu pro matky s dětmi nebude přijímat party techno fandů, nebo zájezdy pivních cizinců.
Je například veřejným tajemstvím, že některé hotely v Praze odmítají přijímat mladé Italy. Aby ochránily další hosty před jejich řáděním, a taky svůj majetek. Ale veřejně to nedeklarují.
A tady jsme u problému. Pokud totiž někdo odmítne přijímat třeba Romy (anebo i ty Italy), najednou půjde o diskriminaci na základě národnosti, rasy atd. Ať chceme nebo ne, že dnes v USA mají všichni přístup všude, se také začalo kdysi vynucovat na sílu. Respektive v důsledku nálezu Nejvyššího soudu, který rasovou segregaci prohlásil za protiústavní.
Pokud někdo odmítne přijímat třeba Romy, půjde o diskriminaci
Právo poskytovat službu či výrobek podle svého rozhodnutí se střetává s ochranou určitých skupin obyvatel. Což je logické, pokud chceme být vyspělou demokracií. Až na to, že trendem posledních let je regulovat všechno, co se dá i nedá.
Nejde jen o nabíječky do mobilů, kde má určitou logiku, aby se sjednotily. Ale třeba o zákaz spalovacích motorů. Ten totiž mimo jiné znamená i zákaz motorů na alternativní paliva, která mohou být klidně i na nově vyvíjené, ekologické druhy. Jinými slovy na paliva, která umožní ekologičtější cestování než elektromobily s jejich pro životní prostředí zatěžující výrobou a nedořešenou likvidací.
Vypouštění pneumatik SUV
Ekologický aktivista Jakub Patočka podle Parlamentních listů vybízí k tomu, aby mladí lidé začali vypouštět pneumatiky u SUV ve městech. Protože podle něj do nich nepatří. Kupodivu stejně tak vybízí i k útokům na hybridy a elektromobily, protože „elektřinou se z klimatické krize nedostaneme“.
Typický příklad vyššího dobra nadřazeného nad osobní a majetková práva. Jenže kdo určí, co je vyšší dobro a vyšší zájem? Věda? Veřejnost? Trend? Nejhlasitější nátlakové skupiny? Nebo ti, kdo ovládají politiku ve prospěch byznysu?
Nejvyšší správní soud se postavil proti trendu, že společnost, hlavně pak Evropská unie ví nejlépe, co je pro nás dobré a bude nám říkat, co mám dělat. Což je dobře. V praxi to ale asi brzy narazí na jiná, rovněž přirozená práva a potřeby.
