Minimální mzda se zvýší na 24 900 Kč, změní to řadu výpočtu

Ilustrační foto: Pexels z Pixabay

Minimální mzda se od ledna 2027 zvýší ze současných 22 400 na 24 900 korun měsíčně, tedy zhruba o 11,2 procenta. Hodinová minimální mzda dosáhne při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin částky 148,30 koruny. Změna se netýká pouze zaměstnanců s nejnižšími příjmy. Promítne se také do odměňování pracovníků na dohody, minimálních odvodů zdravotního pojištění, příplatků za práci ve ztíženém prostředí nebo některých daňových výpočtů.

Vláda stanovila pro rok 2027 koeficient pro výpočet minimální mzdy na 0,446, pro rok 2028 na 0,458. Minimální mzda se tak odvozuje od 44,6, respektive 45,8 procenta predikované průměrné mzdy. Valorizační mechanismus podle § 111 zákoníku práce umožňuje zaměstnavatelům promítnout nové minimum do rozpočtů ještě před začátkem roku. „Firmy by neměly sledovat pouze to, kolika zaměstnancům musí zvýšit mzdu, ale také návazné odvody a příplatky. Zvlášť u provozů s vyšším podílem nízkopříjmových pozic nebo brigádníků může být souhrnný dopad výraznější,“ říká Anna Kevorkyan, generální ředitelka portálu JenPráce.cz.

Minimální mzda představuje nejnižší přípustnou odměnu nejen v pracovním poměru, ale také při práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnavatelé proto musí prověřit i hodinové odměny pracovníků na dohody. Pokud odměna nedosáhne zákonného minima, vzniká povinnost poskytnout doplatek. „Při posuzování dosažení minimální mzdy se nezapočítává mzda za práci přesčas ani například příplatky za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, ve svátek nebo ve ztíženém pracovním prostředí,“ dodává Anna Kevorkyan.

Zvýšení ovlivní rovněž minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění u zaměstnanců, na které se tato povinnost vztahuje. Při minimální mzdě 24 900 korun bude celkové měsíční pojistné z tohoto základu činit po zaokrouhlení 3362 korun. U zaměstnanců s nižším příjmem může být nutný doplatek do minima, pokud se na ně nevztahuje zákonná výjimka. Doplatek zpravidla hradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

„Ani u zaměstnance s kratším úvazkem nemusí být zdravotní pojistné vypočteno pouze ze skutečně dosažené mzdy. Pokud se na něj vztahuje minimální vyměřovací základ, je nutné případný rozdíl správně vypořádat. Kratší úvazek totiž sám o sobě neznamená nižší minimum pro zdravotní pojištění,“ vysvětluje Kateřina Poláková, advokátka kanceláře Dostupný advokát.

Vyšší minimální mzda se projeví také v příplatcích za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Pro rok 2027 bylo ve sféře platu vyhlášeno rozpětí od 1245 do 3735 korun měsíčně. Ve sféře mzdy zákoník práce stanoví minimální příplatek odvozený od minimální mzdy, jehož výše tak rovněž poroste.

Minimální roční příjem potřebný pro vznik nároku na daňový bonus na dítě je navázán na šestinásobek minimální mzdy. Pro rok 2027 tak tato hranice vzroste na 149 400 korun. Pro výplatu měsíčního daňového bonusu zaměstnavatelem bude rozhodná hranice započitatelných příjmů ze závislé činnosti ve výši 12 450 korun za měsíc. „Změna se může dotknout zejména zaměstnanců s nízkými nebo nepravidelnými příjmy,“ upozorňuje Anna Kevorkyan.

Ve veřejné sféře je na minimální mzdu navázán také zaručený plat. Pro rok 2027 byly vyhlášeny nejnižší úrovně od 24 900 korun v první skupině prací až po 39 840 korun ve čtvrté skupině. Jejich uplatnění však závisí na legislativním vývoji, protože vláda současně navrhla zrušení právní úpravy zaručeného platu od ledna 2027. „Zaměstnavatelé by měli před novým rokem zkontrolovat nastavení mzdového softwaru, odměny z dohod i výpočty příplatků a odvodů. U zaručeného platu je navíc potřeba sledovat, zda navrhovaná změna skutečně projde legislativním procesem,“ doplňuje Kateřina Poláková.

Zvýšení minimální mzdy může ovlivnit také odstupy mezi jednotlivými mzdovými úrovněmi uvnitř firem. Zaměstnavatelé proto mohou přehodnocovat i mzdy zkušenějších pracovníků, aby zachovali dosavadní rozdíly v odměňování. Takový postup není automatickou zákonnou povinností, může však být důležitý pro stabilitu týmů a udržení zaměstnanců.

Pracovní portál JenPráce.cz patří mezi největší pracovní portály v České republice a funguje od roku 2013. Stojí za ním společnost Coweo Technologies a investiční skupina Pale Fire Capital.