Peníze stresují třetinu Čechů
Mnoho úspěšných a šťastných lidí v rozhovorech říká, že „peníze neřeší“, buď jsou nebo nejsou. Nevěřme jim. Data z průzkumu agentury Ipsos pro úvěrovou společnost Home Credit ukazují, že tento problém ve společnosti nevyhýbá téměř nikomu, přičemž nejcitlivěji ho prožívají mladší ročníky a nízkopříjmové domácnosti.
Stav osobních financí a duševní pohoda spolu souvisejí mnohem víc, než si lidé často připouštějí. Téměř třetina dospělých Čechů čelí několikrát měsíčně silnému finančnímu stresu. Obavy ze své finanční situace pociťuje nejméně jednou měsíčně 28 % lidí a dalších 35 % se s tímto stresem potkává několikrát do roka. Největší zátěž přitom dopadá na mladou generaci do 35 let, která teprve buduje své rodinné zázemí a usiluje o příjmovou stabilitu. Data ukazují, že nejcitlivější jsou lidé ve věku od 18 do 26 let, kde úzkost kvůli financím trápí 39 % respondentů.
„Mladí lidé dnes stojí před obrovským tlakem na zajištění vlastního bydlení a běžného provozu v době, kdy ceny za poslední roky výrazně vzrostly. Často se tak pohybují na hraně svých finančních možností a každá nečekaná výdajová položka v nich vyvolává obavy,“ vysvětluje hlavní analytik ze společnosti Home Credit Jaroslav Ondrušek. „Kromě věku hraje zásadní roli také výše příjmů a rodinná situace. Domácnosti s měsíčním příjmem do 40 tisíc korun hlásí finanční stres ve 41 % případů, pro něž jsou jakékoliv nečekané výdaje značnou komplikací.“
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) nominálně vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda ve 2. čtvrtletí meziročně o 6,4 % na 51 966 Kč. Je to o 3105 Kč více než ve stejném období loni. Pod tímto průměrem se nachází zhruba 70 % zaměstnanců. Medián, tedy přesný matematický střed, ČSÚ neuvedl v důsledku změny metodiky, v posledním čtvrtletí 2025 ale činil 45 523 Kč hrubého, což odhadem činí 37 000 Kč měsíčně čistého výdělku. Roční míra inflace podle ČSÚ letos v srpnu stoupla na 1,9 procenta.
Zvýšené riziko psychické zátěže provází rovněž jednočlenné domácnosti, které nemohou fixní výdaje a inflační tlaky rozložit na více členů, a lidi s učňovským vzděláním, vyhodnocuje průzkum společnost Home Credit. Dlouhodobě data také potvrzují, že finanční nejistotu častěji prožívají ženy, které úzkost hlásí v 35 % případů, zatímco u mužů jsou to 23 procenta.
S rostoucím věkem a zvyšujícím se příjmem obavy klesají
Odborníci upozorňují, že finanční nejistota není pouhým zdrojem psychické nepohody, ale může mít reálný dopad na lidské zdraví. Podle americké studie Mayo Clinic, zahrnující zdravotní data více než 280 tisíc pacientů (Rajai et al., Mayo Clinic Proceedings, 2025), může mít dlouhodobá finanční tíseň a potravinová nejistota horší dopad na biologické stárnutí srdce a riziko úmrtí než některé zavedené klinické rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak, diabetes nebo prodělaný infarkt.
Dlouhodobý stres spojený s obavami o peníze totiž spouští řadu patologických procesů v těle, které prokazatelně ohrožují kardiovaskulární systém. Tomuto tématu se věnuje např. i článek autorky Emy Zenklové na novinkách.cz.
Webový portál Kursy.cz zveřejnil tabulku, podle které nejvyšší mzdy v 1. pololetí 2025 pobírali muži ve věku 30 až 39 let: v průměru 58 663 Kč měsíčně hrubého (čistého 48 431 Kč), medián činil 48 517 korun. V závěsu za nimi to byli muži ve věku 40 až 49 let: průměr 62 485 Kč, medián 48 281 korun. Nejnižší mzdy pobírali zaměstnanci ve věku do 20 let. Jejich mediánová mzda byla 29 486 Kč, průměr 31 338 Kč, ti s nejmenšími příjmy měli méně než 21 770 Kč hrubého.