ECB v obavách z inflace zvýšila úrokovou sazbu
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na svém zasedání 10. září rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů z 2,25 na 2,5 procenta. „Konflikt na Blízkém východě nadále vytváří inflační tlaky a inflace by proto mohla zůstat po delší dobu výrazně nad cílovou hodnotou. Dnešní rozhodnutí podtrhuje závazek Rady guvernérů stanovit měnovou politiku tak, aby se inflace ve střednědobém horizontu stabilizovala na cílové úrovni 2 procenta,“ napsala ECB ve své zprávě.
Míra inflace v eurozóně podle údajů Eurostatu dosáhla v srpnu 3,3 %. Zrychlila tak z červencových 2,9 %. Růst cen podpořila zejména dražší energie. ECB předpokládá průměrnou celkovou inflaci v tomto roce ve výši 3 %, její zmírnění na 2,5 % v roce 2027 a na 2,1 % v roce 2028. U inflace bez energie a potravin základní projekce předpokládá 2,5 % letos, 2,6 % v roce 2027 a 2,3 % v roce 2028. Ve srovnání s červnem se základní projekce inflace v roce 2026 nezměnila, zatímco pro roky 2027 a 2028 byla revidována směrem nahoru. Předpověď hospodářského růstu je podle ECB 0,9 % pro tento rok, 1,4 % pro rok příští a 1,5 % pro rok 2028. Jedná se o revizi směrem nahoru pro roky 2026 i 2027, která odráží zejména větší než očekávanou odolnost ekonomiky eurozóny.
„Výhled zůstává velmi nejistý s riziky pro růst inflace a pokles hospodářského růstu. Pokud jde o energetický šok, aktualizované scénáře sestavené odborníky vykreslují širokou škálu výsledků toho, jak by se růst a inflace vyvíjely za různých předpokladů o jejich intenzitě a trvání, jakož i o jejich nepřímých dopadech,“ komentuje ECB vlastní prognózy.
Další příští rozhodnutí ECB budou činěna na základě aktuálních analýz inflačního očekávání a rizik, která s nimi souvisejí.
„Ekonomika se ve druhém čtvrtletí ukázala jako odolná, a to i přes nepříznivé účinky energetického šoku,“ prohlásila na následné tiskové konferenci Chrtistine Lagardeová, prezidentka ECB. „Růst byl široce zastoupen mezi zeměmi a sektory. Tento trend pravděpodobně pokračoval i ve třetím čtvrtletí.“
Odolnost ekonomiky ovšem úzce souvisí se zvýšením státních výdajů. „Výroba si nadále vede solidně, jelikož vlády vynakládají více prostředků na obranu a infrastrukturu. Důvěra spotřebitelů se zotavila z nízkých úrovní, což pomohlo službám vymanit se z počátečního energetického šoku. Zvýšená aktivita související s umělou inteligencí je patrná v digitálních službách, obchodních investicích a exportu,“ vypočítala prezidentka Lagardeová. Připomněla ale také, že export se může dostat do potíží se schopností konkurovat a také v důsledku globálních obchodních politik. „Vyšší potenciální růst vyžaduje strukturální reformu a musí být podpořen zdravými veřejnými financemi. Zjednodušení a harmonizace pravidel na celém jednotném trhu EU, urychlení energetické transformace a dokončení unie úspor a investic jsou klíčovými stavebními kameny. /…/ Fiskální reakce na energetický šok by měly být dočasné, cílené a přizpůsobené potřebám dané země,“ prohlásila.
Ve stejný den, tedy ve čtvrtek 10. září, Česká národní banka (ČNB) zveřejnila míru inflace v ČR za srpen. Inflace zrychlila na 1,9 % z červencových 1,7 procenta, čímž banka potvrdila svůj předběžný odhad. Inflace tedy zůstává stále pod 2% inflačním cílem ČNB.
Znepokojivý je však trend rostoucích cen pohonných hmot. Jejich ceny byly meziročně vyšší o 26,2 %, zatímco v červenci rostly „jen“ o 16,8 %. Například nafta se v srpnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 44,98 Kč za litr, což byla nejvyšší cena od října 2022. „A tady může být ještě hůře. Cena ropy Brent znovu překročila psychologickou hranici 100 dolarů za barel. Nejde přitom jen o omezenou přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Problém mají také rafinerie, které ropu zpracovávají na benzin a naftu. Některé čelí nedostatku vhodných druhů ropy, jiné odstávkám nebo komplikovanější a dražší dopravě,“ varuje Markéta Radhi Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. „Další výpadky pohonných hmot způsobuje Rusko. Jeho rafinerie opakovaně poškozují ukrajinské útoky, takže Rusko zpracovává méně ropy a může vyvážet méně nafty. A protože světový, a tedy nepřímo i evropský trh je na těchto dodávkách stále závislý, nedostatek rafinérských kapacit může tlačit ceny hotových paliv nahoru ještě výrazněji než samotná cena ropy.“
Obavy ze znehodnocení měny se promítají také do cen bydlení. Broker Consulting Index hypotečních úvěrů v srpnu dosáhl 5,01 procenta a oproti červnu vzrostl o 0,20 procentního bodu. Pokračuje tak postupné zdražování z předchozích měsíců a výraznější zlevnění zatím není na dohled.
„Překročení pětiprocentní hranice je pro klienty viditelné, důležitější je ale směr posledních měsíců. Ten naznačuje, že prostor pro rychlé zlevnění je nyní omezený,“ říká Michaela Pudilová, analytička hypotečních a spotřebitelských úvěrů ze společnosti Broker Consulting.