Cenové stropy končí, prodlužovat regulace nedává smysl

Zatímco v okolních zemích skončily regulace trhu s pohonnými hmotami již na začátku prázdnin, v Česku se tak stane v neděli. Tím se ruší stanovování maximálních cen, za které mohou čerpací stanice prodávat pohonné hmoty, i dočasná sleva na spotřební dani u motorové nafty, která při započtení dopadu DPH činí zhruba 2,4 koruny na litr.

Jak hodnotit vládní zásah do trhu s pohonnými hmotami? Na jedné straně lze pochopit politickou motivaci: podobná opatření zavedly i okolní státy a vláda se dostávala pod tlak, aby na prudký růst cen pohonných hmot také reagovala. Tento argument ale nepřeváží nad těmi ekonomickými.

Vláda a její rozpočet tu nejsou od toho, aby za každou cenu kompenzovaly pokles reálné kupní síly domácností. Ano, dražší pohonné hmoty jsou nepříjemné, ale jejich nárůst nebyl tentokrát tak razantní jako při některých minulých krizích. Je proto diskutabilní, zda byl plošný vládní zásah skutečně nezbytný. Zásah do funkčního tržního mechanismu je navíc vždy problematický, protože vytváří neefektivity.

Další věc je cenovka. Ta činí za více než tři měsíce okolo 4 mld. Kč, což na první pohled nevypadá až tak dramaticky, ale nezapomínejme, že tuzemské veřejné finance jsou už tak velmi napjaté. Co z toho plyne? Vláda by se měla vyhýbat plošným, málo efektivním a relativně drahým opatřením. Vyšší ceny pohonných hmot navíc vysílaly jasný signál: omezit jejich spotřebu nebo hledat alternativy, což vláda svými opatřeními tlumila.

Konec vládní regulace přichází v čase opětovné eskalace konfliktu na Blízkém východě, který žene cenu ropy Brent vzhůru k 85 dolarům za barel. Ještě citelněji pak zdražují některé ropné produkty na velkoobchodním trhu. Pro řidiče to bude v příštím týdnu znamenat další zdražení pohonných hmot, a to nejen kvůli ukončení regulace, ale také kvůli nepříznivému tržnímu vývoji. Nejvýrazněji to bude u motorové nafty, u které se zdražení na hlavních dálničních tazích může pohybovat až ve vyšších jednotkách korun na litr.

Ani při tomto vývoji nevidíme důvod regulaci cen dále prodlužovat. Popravdě řečeno se nám těžko hledají silné ekonomické argumenty ve prospěch tohoto kroku jako takového. A to je hlavní poučení z krizového vývoje, který nebyl až tak krizový, aby si žádal zásahy do fungování trhu, cenovou regulaci a dotaci cen pohonných hmot.