Penzijní reforma má hledat spravedlnost. O zdrojích se zatím mlčí
Už žádné verze opt-outu ani povinného spoření. Ale hlavně žádné zvyšování věkové hranice pro odchod do penze. Naopak zohlednění výchovy dětí a motivace k práci i ve vyšším věku. To jsou myšlenky, o nichž mluví ministr práce v souvislosti s další verzí penzijní reformy. Dočkat se jí máme v příštím roce.
Ministerstvo oznámilo ustanovení nového poradního týmu a ministr Marian Jurečka poskytl obsáhlý rozhovor serveru Peníze.cz. Jednoznačně z něj vyplývá, že už jsme dávno mimo myšlenky na třípilířový systém. Řada idejí také překvapivě navazuje na záměry předchozí ministryně Maláčové, byť jinak současná vláda na tu bývalou nahlíží jako na tragédii.
Především jde o ustanovení minimální penze pro všechny, k níž se bude přičítat „zásluhová“ složka. Následně větší flexibilitu na trhu práce přes zvýhodnění zkrácených úvazků. Jejichž smyslem je mj. pomoci lidem k práci i ve vyšším věku. Dále o dřívější odchody do penze pro osoby v náročných profesích a zohlednění počtu vychovaných dětí. Formou odměny, nikoliv penalizace bezdětných.
Daňová reforma podle Jurečky nutná nebude
Dalších dílčích změn má být hodně. Ta hlavní, s minimálním důchodem v podstatě navazuje na dnešní tzv. základní výměru. Rozdíl má spočívat v tom, že minimální důchod má být zřejmě vyšší a pro všechny. Tudíž odstraní spousty práce se záchrannou sociální sítí, v nichž končí ti, kteří jsou na tom s penzí špatně. Ale nerovnováhu systému nijak nevyřeší.
Různé zásluhy a výjimky – za odchované děti či náročnost profese – mají logiku. Ale zase jsme u té samé otázky: kde se na to vezmou peníze? Poslední důchodová komise to moc neřešila. Její šéfka Danuše Nerudová tvrdila, že bude nutná celá reforma daňové soustavy.
To si Jurečka nemyslí, nebo to aspoň vysloveně tvrdí. Těžko říct, zda věří na zvýšení porodnosti (k němuž mírně dochází), nebo nás překvapí poklesem relace penzí k průměrné mzdě. Zatím jen říká, že výše výdělku nemůže být jediným parametrem pro výši zásluhové složky.
výše výdělku nemůže být jediným parametrem pro výši zásluhové složky
Každopádně se jeho poradní tým skládá ze tří částí – dvou zástupců ministerstev, pěti zástupců koaličních stran a čtyř expertů. Právě v té poslední skupině se skrývá jistá pravděpodobnost, že bez otázky zdrojů se nebudou chtít její členové posunout dál. Zvlášť když v ní mají vedle Filipa Pertolda z think tanku IDEA při CERGE a náměstka ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpána Jurajdy zasednou dvě dámy, které jsou rozpočtové rozhazování opakovaně kritizují.
Jednou je bývalá členka bankovní rady ČNB a šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Druhou pak ekonomka Helena Horská. A Filip Pertold se také hlásí k tomu, že vláda by měla říct, kde na budoucí důchody vezme prostředky.
Jinými slovy, zatím toho o reformě moc nevíme. Kromě toho, že se nemá zvyšovat věková hranice pro odchod do penze. Což je ta nejjednodušší a nejplošnější cesta k omezení nerovnováhy. Ale složení týmu dává aspoň naději, že se to tentokrát jen tak neokecá. Snad.
