Navzdory úmorným snahám vlády spotřebitelé ztrácejí důvěru
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se v lednu proti loňskému prosinci nezměnil a zůstal na hodnotě 100,2. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,6 bodu na hodnotu 98,6, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 108,2. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).
Na začátku roku 2026 se důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvýšila ve vybraných službách (+1,3 bodu), mírněji v průmyslu (+0,5 bodu) a v obchodě (+0,3 bodu). Ve srovnání s prosincem se snížila důvěra podnikatelů pouze ve stavebnictví (-4,7 bodu).
„K lednovému mírnému růstu důvěry přispěly zejména snižující se zásoby v průmyslu, lepší hodnocení ekonomické situace v maloobchodě a zvýšená poptávka ve vybraných službách,“ upřesnil Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Důvěra spotřebitelů se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 108,2. Podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se oproti prosinci zvýšil. Meziměsíčně se mírně zvýšil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Podíl respondentů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, se rovněž mírně zvýšil. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, se zvýšil.
„Důvěra spotřebitelů vstoupila do roku 2026 poklesem o 2,8 bodu, a to především v důsledku rostoucích obav domácností ze zhoršení celkové ekonomické situace v Česku v následujících 12 měsících,“ sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Soukromá spotřeba je už řadu měsíců hlavním faktorem růstu hrubého domácího produktu (HDP). “Na růstu české ekonomiky se pozitivně projeví očekávaný růst spotřeby domácností, který by měl v průběhu roku gradovat,“ prohlásil loni v prosinci analytik společnosti XTB Pavel Peterka.
Podle ČSÚ peněžní a nepeněžní příjmy domácností ve 3. čtvrtletí 2025 nominálně vzrostly meziročně o 2,8 %. Toto nominální zvýšení nestačilo na pokrytí růstu cenové hladiny, takže reálně příjmy domácností spíše stagnovaly, resp. byly o 0,2 % nižší než ve stejném čtvrtletí předchozího roku a mezičtvrtletně byly na stejné úrovni. Spotřeba domácností ve třetím loňském čtvrtletí meziročně nominálně vzrostla o 6,1 % a reálně byla vyšší o 3,0 %. Mezičtvrtletně byla spotřeba domácností reálně vyšší o 0,3 %. Domácnosti již několik čtvrtletí intenzivněji utrácejí (nejen nominálně, ale i reálně) a jejich celková spotřeba se tak již blíží k reálné úrovni v období před prvními dopady pandemie covidu, tj. k úrovni 4. čtvrtletí 2019. Spořeba domácností se na hospodářském růstu ČR podílí 47 až 50 procenty. Domácnosti jsou indikátorem okamžité situace. Odkládání větších nákupů a vyšší míra spořivosti zpravidla signalizuje ochlazení ekonomiky a vyšší míru nejistoty.
Pokles důvěry spotřebitelů ostře kontrastuje s programovým prohlášením vlády, které domácnostem a občanům slibuje ulehčení jejich výdajových břemen. To se promítlo také do vládou schváleného státního rozpočtu pro letošní rok s deficitem ve výši 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové v nové verzi rozpočtu stouply dávky na sociální výdaje státu o 17 miliardy korun. „Prostředky, díky kterým protiinflačně zlevňujeme elektřinu a důstojněji zaplatíme zaměstnance státu, jsme získali úsporami na provozu. Udělali jsme maximum možného, abychom podvodný rozpočet minulé vlády zreálnili do podoby, ve které může zamířit do Sněmovny,“ vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová.