Pro dvě třetiny šéfů jsou senioři kotvou, ale nepřijímají
Častý mýtus, že seniorní pracovníci jsou v digitální době přítěží, vyvrací nejnovější průzkum personální agentury Předvýběr.CZ mezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů, šéfů a personalistů firem. Zaměstnanci nad 55 let pro většinu firem (62 %) představují stabilizační kotvu, která do týmů vnáší klid a nadhled. Naopak tým složený výhradně z lidí do 35 let považuje za strategické riziko 73 % ředitelů.
„V dobách, kdy se na zaměstnance valí jedna krize za druhou, funguje životní zkušenost jako přirozený filtr. Seniorní pracovníci často působí jako neformální mentoři, kteří dokážou mladším kolegům vysvětlit, že současné problémy jsou řešitelné, protože podobné situace už trh zažil několikrát,“ vysvětluje František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ.
Zatímco mladší generace často čelí vysoké míře úzkosti a riziku vyhoření, přítomnost starších kolegů má na pracovní prostředí terapeutický vliv. Každý čtvrtý šéf (27 %) přímo potvrzuje, že senioři prokazatelně snižují hladinu stresu u svých mladších kolegů.
Průzkum také ukázal, že české firmy se přestávají bát mezigenerační hierarchie. Model, kdy mladý manažer vede výrazně staršího podřízeného, vnímá jako funkční 68 % respondentů. Téměř čtvrtina firem (23 %) dokonce uvádí, že tento model funguje skvěle právě díky tomu, že seniorní pracovník slouží svému nadřízenému jako rádce s obrovskou institucionální pamětí.
Loajalita nad zlato
V otázce klíčových vlastností, které mladším generacím chybí, se polovina šéfů shodla na jedné věci: loajalita. Zatímco u mladších ročníků je fluktuace běžným standardem, lidé 55+ přinášejí firmám stabilitu a nižší náklady na nábor nových sil. Druhou nejvíce oceňovanou vlastností (27 %) je pak jejich pracovní morálka a disciplína.
„Výsledky ukazují, že čistě mladý tým je dnes vnímán jako byznysové riziko. Firmy, které chtějí přežít turbulentní období, potřebují mix dravosti a historické zkušenosti. Mezigenerační synergie už není jen prázdným pojmem z učebnic personalistiky, ale nutnou strategií pro udržení psychické odolnosti celé firmy,“ říká František Boudný, ředitel personální agentury.
Lidé starší 55 let hledající zaměstnání tvoří přibližně třetinu osob v evidenci Úřadu práce ČR (ÚP). Ve věkové kategorii 50+ podíl uchazečů loni v prosinci mírně vzrostl z 35,7 % v roce 2023 na 36,3 % v roce 2025. Nejdéle zůstávali v evidenci ÚP uchazeči ve věku nad 50 let, déle než 12 měsíců jich bylo v evidenci 46,5 %.
ÚP v říjnu minulého roku nejvyšší relativní meziroční přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných zaznamal ve věkové skupině 60 a více let (nárůst o 92,5 p. b. z 2,7 tis. ve 2. čtvrtletí 2024 na 5,3 tis. ve 2. čtvrtletí 2025). Tento přírůstek byl vyšší u žen. To výrazně odporuje jednak snahám prodloužit věk odchodu do důchodu, jednak doporučováním náborových a personálních agentur podnikům, aby starší lidi zaměstnávali, protože jsou pro firmy přínosem.
Podle ČSÚ se počet lidí v produktivním věku do roku 2040 sníží o 134 000, zatímco počet osob ve věku 60–65 let vzroste o 300 000. V důchodovém věku by rádo pracovalo 47 % Čechů , nejčastěji na zkrácený úvazek nebo v méně náročné práci. Přesto pouze 24 % respondentů vnímá, že zaměstnavatelé dnes seniorům vhodné podmínky nabízejí.