Evropská komise zahájila hloubkové šetření státní podpory Dukovan
Evropská komise zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala ve své tiskové zprávě.
Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
Komise už loni v dubnu schválila podporu na výstavbu a provoz jednoho nového jaderného reaktoru v Dukovanech. Česká vláda se však následně rozhodla rozšířit investice do jaderných kapacit, aby urychlila dekarbonizaci odvětví produkce elektrické energie a vypořádala se i se zjištěnou mezerou v dodávkách elektřiny.
Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E v aktualizaci pravidelného hodnocení bezpečnosti dodávek elektřiny nedávno vyhodnotila nedostupnost elektřiny (hodnotu LOLE) pro ČR na 19 hodin v roce 2028, v roce 2030 až 29 hodin a v roce 2033 má LOLE dosáhnout dokonce až 55 hodin.
Dva nové bloky, jejichž provoz je plánován na roky 2036 a 2037, by měly zvýšit bezpečnost dodávek elektřiny pro Česko a sousední země, a pomoci tak dekarbonizaci energetického sektoru a diverzifikaci českého energetického mixu. Jak unijní exekutiva ve svém shrnutí informovala, podpora se týká Elektrárny Dukovany II (EDU II), společnosti založené za účelem vývoje a provozu nových jaderných bloků. EDU II přitom z 80 procent vlastní český stát a z 20 procent společnost ČEZ, která je zároveň jediným provozovatelem jaderné elektrárny v Česku. Komise uvedla, že na základě svého předběžného posouzení shledala projekt nezbytným, avšak má pochybnosti o tom, zda jsou plánovaná opatření plně v souladu s pravidly EU pro státní podporu.
Česko plánuje podpořit výstavbu nových jaderných bloků prostřednictvím tří opatření: 1. nízkoúročeného vratného státního úvěru v počáteční výši, která se v současné době odhaduje na 23 až 30 mld. EUR a která pokryje veškeré stavební náklady; 2. dvousměrné rozdílové smlouvy s navrhovanou dobou trvání 40 let s cílem zajistit pro jadernou elektrárnu stabilní příjem a 3. mechanismu ochrany společnosti EDU II v případě změn politik a nepříznivých dopadů, aby se tak řešila rizika vyplývající z dlouhodobé expozice změnám politik.
V této fázi považuje Komise na základě svého předběžného posouzení projekt za nezbytný a má za to, že podpora povede k rozvoji ekonomické činnosti. Komise má nicméně pochybnosti o tom, zda je opatření plně v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Z toho důvodu se Komise rozhodla zahájit hloubkové šetření týkající se:
- vhodnosti a přiměřenosti balíčku podpory. Vzhledem k tomu, že podpora má být poskytnuta prostřednictvím několika opatření, která dohromady mohou omezit riziko pro jejího příjemce, je důležité zajistit, aby výsledná podpora nebyla vyšší, než je třeba. Komise má zejména pochybnosti o tom, zda navrhovaný balíček zajišťuje náležitou rovnováhu mezi snížením rizik s cílem umožnit investici a zachováním pobídek k efektivnímu chování, aby se zároveň zabránilo nadměrnému přenosu rizik na stát,
- dopadu opatření na hospodářskou soutěž na trhu, a zda je dopad omezen na minimum. Komise se zejména obává, že několik základních prvků návrhu rozdílové smlouvy zůstává nedostatečně specifikováno, což Komisi brání plně posoudit, zda mechanismus zachovává účinné pobídky k provozu a údržbě. Komise nemůže v současné fázi dospět k závěru, že existují dostatečné záruky, které zajistí, že stávající tržní síla skupiny ČEZ nebude konsolidována či nepřímo posílena, a zabrání tomu, aby podpora byla přenesena na spotřebitele nebo konkrétní účastníky trhu,
- souladu s ostatními ustanoveními práva EU, zejména se zásadami koncepce stanovenými v čl. 19d odst. 2 nařízení o elektřině, pokud jde o rozdílovou smlouvu.
Tento článek praví, že: Všechny režimy přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv a rovnocenných ujednání se stejnými účinky jsou koncipovány s cílem: /…/ zamezit nežádoucímu narušování hospodářské soutěže a obchodu v rámci vnitřního trhu, zejména stanovením výše odměny prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení, které je otevřené, jasné, transparentní a nediskriminační; v případech, kdy takové soutěžní nabídkové řízení nelze provést, jsou dvousměrné rozdílové smlouvy nebo rovnocenná ujednání se stejnými účinky a příslušné realizační ceny navrženy tak, aby zajišťovaly, že rozdělení příjmů podnikům nezpůsobí nežádoucí narušení hospodářské soutěže a obchodu v rámci vnitřního trhu.
Podle Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) mohou členské státy stanovit svůj energetický mix, podmínky využívání svých energetických zdrojů a základní skladbu svých dodávek energie. Rozhodnutí o podpoře jaderné energie spadá do pravomoci členských států.
V České republice jaderné elektrárny provozuje a plánuje stavět nové pouze společnost ČEZ. Žádný konkurent na vnitřním trhu v tomto oboru neexistuje.
Podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE) letos podle odhadu dosáhnou 51 miliardy korun. Z toho přímo na spotřebitele bude přeneseno 20 miliard korun. Tato část podpory se vypočítává podle spotřeby a letos byla stanovena na 599 Kč za spotřebovanou megawatthodinu. Od roku 2006 celkem na podporu OZE bylo vydáno odhadem 550 miliard korun. To jsou pouze podpory provozní, v nichž nejsou započítány nevratné dotace na pořízení OZE. Ty se pohybují mezi 10 a 15 mld. Kč ročně.
Podnikatel Pavel Tykač nedávno ohlásil, že tři své uhelné zdroje, Chvaletice, Počerady a teplárnu Kladno, do roka odstaví, protože jejich provoz je ztrátový. Toto rozhodnutí nemá návaznost na záměr ČEZ a české vlády budovat nové jaderné zdroje se státní podporou, ale vztahuje se k cenám emisních povolenek, které na energetiku uvalila Evropská komise.