Ministři odhlasovali odklad klimatických cílů EU

Ministři životního prostředí ve středu nad ránem, po 18 hodinách vyjednávání, dosáhli předběžné dohody o oslabené podobě klimatického cíle pro rok 2040. Součástí jsou ústupky v podobě mezinárodních kreditů i odkladu systému ETS2. Cílem je stále snížení emisí CO2 o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, ale podařilo se dojednat ústupky v podobě mezinárodních kreditů i odkladu systému ETS2. Informoval o tom web Euractiv.cz.
Podle dohody je možné až 5 % snížení emisí vykázat přes emisní kredity mimo EU. Před dohodou to byla 3 procenta. Dalších 5 % by bylo možné outsourcovat později, což má přinést dodatečnou flexibilitu zdrženlivějším zemím. Jde o to, že členský stát může investovat do nekarbonizačních aktivit jinde, např. zalesňováním nebo výstavbou obnovitelných zdrojů. „Dohoda má být formálně potvrzena ještě dnes, aby EU nepřijela s prázdnou na čtvrteční globální konferenci COP30 v Brazílii,“ zdůvodnil server Euroactiv.cz.
Během diskuse se země rozdělily na dva hlavní tábory: ambiciózni státy (Německo, Španělsko či Švédsko) a odpůrce přísnějšího nastavení (Itálie, Polsko, Česko). Během jednání Polsko a Itálie prosazovaly, aby bylo možné outsourcovat 10 procentních bodů z cíle, přičemž Řím požadoval, aby polovinu schématu financovaly unijní prostředky. Pro řadu zemí to byl krok příliš daleko.
Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028. „Cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných cílů pro jednotlivé státy. Až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí – výhoda pro české firmy investující do čistých projektů v zahraničí,“ napsal ráno na síti X ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Obchodní systém s povolenkami pro dopravu a domácnosti, označovaný jako ETS2, bude odložen o jeden rok, tj. do roku 2028.
Jednalo se také o automobilovém průmyslu. „Technologická neutralita bude zachována i v revizi pravidel pro emise CO2 z automobilů, to znamená prostor nejen pro elektromobily, ale i alternativní paliva. Toto je další krok k přehodnocení zákazu spalovacích motorů po roce 2035,“ napsal ministr Hladík. Z dalších bodů zmínil „zachování vyšší bezplatné alokace povolenek pro český průmysl i po roce 2028“ a „posílený monitoring dopadů klimatických politik na zaměstnanost a průmysl s možností návrhu úlev či úpravy cílů“.
Navzdory dosaženým ústupkům Česko výsledný kompromis nepodpořilo. „Česká republika spolu s dalšími státy tvořila silnou blokační menšinu, díky které se podařilo vyjednat řadu významných ústupků. Z těchto důvodů některé země výsledný text nakonec podpořily,“ napsal Hladík. Podle něj Česko v noci vytvořilo skupinu s Itálií, Řeckem, Bulharskem, Rumunskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, ale také s Rakouskem a Belgií.
Hladík už při příjezdu na jednání avizoval, že Česko klimatický cíl EU pro rok 2040 nepodpoří. Podle něj by měl být „realistický a odpovídat technologickým možnostem a technologickému vývoji“. Důvodem odmítnutí je i absence dopadových studií pro jednotlivé průmyslové sektory.
Odsouhlasený kompromis nic z těchto podmínek neobsahuje. Jen odkládá termíny, ale opět bez přihlédnutí k vývoji potřebných technologií z laboratoří do průmyslových rozměrů, bez ohledu na ekonomické a sociální dopady, jejichž odborným zpracováním se Evropská komise nezdržuje.
Proti dekarbonizační politice EK sílí odpor mezi evropskými průmyslníky. Nová daň zvaná ETS2 má potenciál vzbudit odpor i mezi evropskými občany. I proto je zapotřebí ocenit ministra Hladíka, že pro kompromisní návrhy nehlasoval.



