O racionálním hospodaření se surovinami se rozhoduje už v laboratořích
Racionálně hospodařit se surovinami
Geologicky potvrzené zásoby surovin nejen v Československu, ale téměř ve všech průmyslově vyspělých zemích, se stále rychleji vyčerpávají. Přestože dnes se už počítá s těžbou v technicky náročnějších a obtížněji přístupných ložiskách, přestože se začínají těžit i rudy, které podle starších měřítek byly považovány za příliš chudé, nelze vycházet z předpokladu, že zásoby jsou postačující. Jednou z cest, která pomůže zabezpečit surovinovou základnu našemu hospodářství, je racionalizace spotřeby surovin.
Prvním předpokladem racionálního hospodaření se surovinami je jejich maximální využití, zpracování kalů, odpadů a šrotů s dokonalou regenerací moderními fyzikálními a fyzikálně-chemickými metodami. Vedle úspor surovin se tak omezí z znečišťování životního prostředí.
V etapě vědeckotechnické revoluce je však třeba i ve využití surovin prosadit skutečně vědecky novou koncepci. Dnes by měla racionalizace spotřeby surovin začínat v projekci, konstrukci a v technologických laboratořích. V nových projektech strojů a zařízení by už neměly být jediným hlediskem produkční náklady, totiž to, jak ekonomicky se bude stroj vyrábět a jak sám bude ekonomicky produkovat nové zboží. Dnes už je při nejmenším stejně důležitým faktorem také to, kolik suroviny a jaké suroviny je třeba na jeho výrobu a jak hospodářsky – z hlediska spotřeby materiálu – bude v průmyslové praxi stroj sám pracovat.
Technická realizace nového přístupu je velmi náročná. Velkým pomocníkem bude výpočetní technika, která je nejen schopna vypracovat všechny možné varianty řešení, ale také je zhodnotit pod zorným úhlem parametru, který se pokládá za nejdůležitější. Jen tak lze přistupovat k tak mimořádně naléhavému a komplexnímu problému, jakým je racionální spotřeba surovin. Přitom je třeba si uvědomit, že racionální hospodaření se surovinami je záležitost finančně náročná, ale bez jejích vyřešení ne nemůže národní hospodářství obejít.
-do-
Svět hospodářství, červenec 1977
Věda a technika ve službách společnosti
Socialismus vytvořil neomezené možnosti rozvíjet vědu a postavil ji do služeb lidu. Nynější rozvoj národního hospodářství Sovětského svazu je ovlivňován vysokým tempem vědeckotechnického pokroku a stále větším rozsahem výzkumných a vývojových prací.
V roce 1976 bylo v SSSR 1 253 500 vědeckých pracovníků. Je to čtvrtina všech vědeckých pracovníků na světě, zdůrazňuje se ve statistické přehledu listu Pravda. V průběhu 5. sovětské pětiletky (1951 – 1955) bylo v SSSR vyvinuto 4354 nových prototypů strojů, přístrojů a zařízení, zatímco v jediném roce 1976 to bylo již 3795 prototypů. V 8. pětiletce (1966 – 1970) bylo předáno do sériové výroby 8400 nových druhů průmyslových výrobků a v následující pětiletce dokonce 16 500 druhů.
V SSSR trvale stoupá počet mechanizovaných a automatizovaných proudových výrobních linek. Koncem loňského roku jich bylo přes 145 000. Kromě toho v téže době fungovalo 75 000 komplexně mechanizovaných a automatizovaných pracovišť, výrobních úseků a provozů. Ve srovnání s rokem 1913 se v sovětském průmyslu zvýšila v roce 1976 vybavenost práce energií 34krát a elektrickou energií 56krát.
Veškerá energetická kapacita sovětského zemědělství v roce 1976 činila 489,3 mil. koní, zatímco v roce 1916 to bylo jenom 32,9 miliónu. Vybavenost práce jednoho zemědělce energií dosáhla loni 18,1 koně v porovnání s 0,5 koně v rolnických hospodářstvích starého Ruska.
V ekonomice SSSR trvale vzrůstá počet uplatňovaných zlepšovatelských námětů a inovačních opatření. Za celý rok 1976 bylo realizováno 633 tisíc námětů, které umožnily uvolnit 542 000 pracovníků a docílit dodatečných úspor v rozsahu 2,76 mld rublů. Celoroční ekonomický efekt z uplatnění nové techniky byl loni ohodnocen částkou 3,98 mld rublů.
Přímým důsledkem pokroku ve vědě a technice je růst produktivity práce. Letos bude úroveň produktivity práce v sovětském průmyslu, jak vyzdvihuje list, 7,1krát vyšší než v roce 1940; ve stavebnictví bude 6,3krát a v železniční dopravě 4,9krát větší. Technická inovace a opatření na úseku vědecké organizace práce zajistily v průmyslu SSSR v letech 1971 – 1976 až 56 % celkového přírůstku produktivity práce. Produktivita práce v sovětském zemědělství v roce 1976 se v porovnání s rokem 1913 zvýšila v ročním průměru na šestinásobek a v hodinovém průměru na více než sedminásobek.
Vědeckotechnickému pokroku přispívá hnutí vynálezců a zlepšovatelů ve městech i na venkově. Počet aktivních vynálezců a zlepšovatelů se v SSSR v letech 1965 – 1976 zvýšil ze 2 935 000 na 4 444 000 osob. Počet jimi podaných a realizovaných vynálezů a námětů v téže době stoupl za 2,84 mil. na 4,03 miliónu. Vynálezy a technická zlepšení v roce 1965 přinesly úspory 1,9 mld rublů a v roce 1976 již 4,9 miliardy rublů.
Svět hospodářství, říjen 1977