Nehavar., jen trochu bourané

Třetina aut je po bouračce, třetina má stočený tachometr. „V důsledku pandemie koronaviru a ušlým ziskům prodejců došlo loni k častějšímu výskytu podvodných praktik na trhu prodávaných ojetých aut. Lidé ale byli opatrnější a více se zajímali o historii auta, za které chtěli zaplatit stovky tisíc korun,“ říká Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která se věnuje prověřování aut.

Údaje za minulý rok, které Cebia nedávno zveřejnila, jsou znepokojivé a pro zájemce o ojeté auto by měly být varovné a poučné.

Ze všech ojetých vozů nabízených k prodeji na velkých inzertních portálech je 99,4 % prodáváných jako nehavarované. Ale ve skutečnosti tomu tak není. Mezi vozy, které jsou nejčastěji poškozené či po havárii, patří Škoda Octavia, která je současně nejčastěji prodávaným ojetým vozem. Zatímco u tuzemských Octavií dosahuje průměrná škoda 65 000 Kč, u dovezených ze zahraničí jde v průměru o 93 000 korun. Dalšími nejčastěji bouranými vozy jsou Škoda Fabia a VW Passat. Vozy ze zahraničí jsou v průměru v horším stavu a dochází u nich k častějšímu zatajování havárií a poškození než u vozů tuzemských. Podíl zahraničních ojetých vozů dovezených do České republiky, které podle pojišťoven vykazovaly větší poškození či havárii, činil 34 procenta. Nejčastěji havarovaná auta jsou opět Octavia, dále BMW řady 3 a VW Golf.

Evergreen: stočený tachometr

Stočený tachometr mělo loni 33 % ojetých aut nabízených k prodeji. Vyskytovalo se i opakované stáčení či stáčení na hodnoty zánovních vozů. Nejmenší zaznamenané a opakované stočení bylo o 1000 km, a to u vozu v operativním leasingu, kde motivací bylo zřejmě „nenajet“ více kilometrů, než kolik povoluje smlouva. Nejvyšší stočení představovalo loni 760 000 km a bylo zaznamenáno u vozu Škoda Fabia. Průměrné stočení se pohybovalo kolem 115 000 km. Průměrné stáří vozů se stočeným tachometrem dosahovalo loni 4,5 roku, přičemž vliv na jeho snížení měly vozy z operativního leasingu. Průměrná prodejní cena vozů se stočeným tachometrem činila v loňském roce 329 000 korun. Třemi nejčastějšími modely se stočeným tachometrem byly Škoda Octavia, Volkswagen Passat a BMW řady 5.

Falšování původu dovezených aut

Velmi častou praktikou bylo také falšování původu dovezených ojetých aut. Vyskytovalo se u 21 % vozů a nejčastěji prodejci mylně uváděli jako zemi původu Německo. Nezřídka se lze setkat s krátkými, i jen několikadenními účelovými registracemi vozů v Německu, aby „získaly německý původ“, přestože ve skutečnosti pocházejí taková auta často z východní, jihovýchodní či jižní Evropy nebo z pobaltských zemí. Setkat se lze také například s vozy z Ománu, Spojených arabských emirátů, Jihoafrické republiky, Ruska či ze zemí Střední Ameriky.

Jako druhý nejčastější falešný původ je uváděna Česká republika, kdy jsou dovážená auta po vydání kopie technického průkazu – která neobsahuje zemi dovozu – vydávána za tuzemské ojetiny. Kupující se navíc zajímají nejčastěji o zemi dovozu, nikoli zemi původu – tedy zemi, pro kterou bylo auto vyrobené a v níž zhruba 95 % aut bylo provozováno.

Omlazování a předělávání aut

Někteří prodejci uvádějí v inzerci místo roku výroby rok uvedení do provozu. Přestože se tyto roky u většiny aut shodují, rozdíl mezi nimi může být ale také rok či dva, nebo dokonce i šest let. Omlazení vozu má vliv na cenu u zánovních a mladých ojetin, především ale činí vozy atraktivnější k prodeji. Někteří prodejci skutečný rok výroby ani neznají, jiní používají rok uvedení do provozu záměrně.

Často také bývají auta nelegálně předělávána. Dělá se to kvůli zakrytí krádeže vozu, kterému je dána identita (identifikační znaky, jako je VIN atd.) jiného auta. Dále se jedná o případy, kdy je vůz nelegálně sestaven z více vozů, nejčastěji z vozů po totální havárii.

„Záznamy o historii ojetých vozidel už nyní pocházejí z 20 zemí světa, každý měsíc přicházejí do systému nová aktuální data ze všech těchto zemí a další zdroje dat do systému přibydou v dohledné době,“ informoval ředitel Cebia Martin Pajer. Data pocházejí z evropských zemí, z USA a z Kanady. Díky aukčním portálům, výrobcům a importérům lze ale v systému zjistit informace také o vozidlech z jiných zemí – například ze zemí Blízkého a Středního východu, afrických zemí či zemí Střední a Jižní Ameriky.

Do systému AUTOTRACER poskytují data české i zahraniční pojišťovny, autorizované i neautorizované servisy a pneuservisy, autobazary a prodejci vozidel, importéři a výrobci vozidel, stanice technických kontrol, policie, leasingové a finanční instituce, inzertní a aukční portály a další subjekty.