Vláda loni dodržela naplánovaný schodek státního rozpočtu

Deficit hospodaření státního rozpočtu České republiky v roce 2024 meziročně klesl o 17,1 mld. Kč na 271,4 miliardy korun. Proti schválené výši deficitu vykázal rozpočet lepší výsledek o 10,6 miliardy korun. Meziroční zlepšení salda odráží nárůst výběru daní a pojistného na straně příjmů a umírněný růst celkových výdajů, oznámilo Ministerstvo financí ČR (MF).

Rozpočtové příjmy byly proti schválenému rozpočtu vyšší o 5,2 mld. Kč, z toho daňové příjmy přesáhly plánovanou výši o 8,3 mld. Kč a čistě daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení byly vyšší o 11,9 mld. Kč. Nad plánem byl například výběr daně z příjmů fyzických osob, spotřební daň z minerálních olejů nebo daně z hazardních her. 

Na straně výdajů nedosáhly celkové a běžné výdaje o jednotky miliard ani zákonem povoleného limitu, naopak kapitálové výdaje v objemu 210 mld. Kč přesáhly o 25,5 mld. Kč původní plán vlády zejména díky zapojení nespotřebovaných nároků z minulých let.

„Vládu jsme přebírali v době, kdy se naše země zadlužovala skoro nejrychleji v Evropě. Se záchranou veřejných financí jsme museli začít prakticky hned po jmenování. I přes řadu krizí, kterým jsme museli čelit, jsme dokázali provést potřebné úspory a současně zajistit rekordní investice do silnic, dálnic, železnice, obrany či vzdělávání. Náš přístup a výsledky rozpočtů za poslední tři roky dokazují, že rozpočtovou disciplínu lze spojit se strategickými investicemi. A to je dobré hospodaření – a to je jediná cesta k prosperitě a dobré budoucnosti naší země,“ řekl předseda vlády ČR Petr Fiala k výsledkům právě uzavřeného rozpočtového roku.

Co se naopak nedaří, je snižování deficitu státních financí, o kterém premiér píše na sociálních sítích. Každá roční deficit je zatím hlubší, než růst hrubého domácího produktu a zadlužení státu prohlubuje.

„Co těší mě jako ministra financí, je fakt, že na obou stranách rozpočtu, jak u příjmů, tak u výdajů se skutečné plnění rozpočtu na konci roku liší od schváleného plánu pouze o desetiny procentního bodu, respektive o nízké jednotky miliard. Navzdory hlasům, že se nám nemůže podařit dodržet schodek, to vláda opět zvládla. A pevně věřím, že stejně dopadne i bilance za letošní rok. Dokázali jsme správně dopředu odhadnout, jaký bude ekonomický vývoj, zůstali jsme umírnění v běžných výdajích, splnili jsme naše rozpočtové závazky pro daný rok, jako je školství, obrana nebo sociální výdaje, a vedle toho jsme masivně investovali a museli zvládnout i škody po povodních,“ dodal ministr financí Zbyněk Stanjura.  

Katastrofální povodně v polovině září loňského roku byly příčinou, proč byl rozpočet roku 2024 začátkem října novelizován a jeho výdaje navýšeny o 30 mld. Kč na řešení povodňových škod. O stejnou částku tím stoupl i povolený rozpočtový deficit na 282 mld. Kč. Povodňové výdaje po novele zákona o státním rozpočtu roku 2024 posílily kapitolu Všeobecná pokladní správa, odkud byly v objemu 15,4 mld. Kč odeslány ministerstvem financí mezi jednotlivé rozpočtové kapitoly. Největší podíl směřoval do SFDI na obnovu dopravní infrastruktury (5,5 mld. Kč) a do SFŽP na pomoc domácnostem po povodních a obnovu vodovodní a kanalizační sítě (2,7 mld. Kč), na MMR do programů na obnovu majetku po povodních (2 mld. Kč) či prostřednictvím MPSV na sociální dávky a programy (více než 1,3 mld. Kč) a Ministerstvu zemědělství na zmírnění škod na státním vodohospodářském majetku a lesích, vypočítává MF.

Příjmy státního rozpočtu se v roce 2024 meziročně zvýšily o 2,7 % (51,3 mld. Kč) a byly naplněny na 100,3 %. K tomu nejvíce přispělo inkaso pojistného (+9,2 %, +63,4 mld. Kč) a daňových příjmů (+2,8 %, +26,0 mld. Kč), k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+10,7 mld. Kč). Daňové příjmy celkem tak byly naplněny na 100,5 %. Saldo naopak zhoršovaly nižší převody výnosů z dividend a dalších majetkových účastí státu (-27 mld. Kč) a také nižší prostředky přijaté z Evropské unie a finančních mechanismů (-14,3 mld. Kč).  

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+15,6 %, +17,4 mld. Kč) táhl růst mezd v ekonomice a změny přijaté v ozdravném balíčku. Mezi ty patří například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Efekty řady opatření se však projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v roce 2025.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-5,3 %, -10,7 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+2,6 %, +0,2 mld. Kč), mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben vysokou srovnávací základnou roku 2023, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za období 2020 a 2021, avšak sám rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za rok 2022 bylo nezvykle vysoké.

Inkaso daně z neočekávaných zisků ve výši 36,7 mld. Kč (-6,3 %, -2,5 mld. Kč) tvoří vyrovnání daně za rok 2023 a zaplacené zálohy na rok 2024.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení byly v minulém roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců se sazbou ve výši 0,6 %. Dopad tohoto opatření, kterým mělo dojít k vyrovnání schodku systému nemocenského pojištění, činil přibližně 12 mld. Kč. Pozitivní vliv na inkaso mělo i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % (+63,4 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,5 %, +16,4 mld. Kč) se promítl růst výdajů domácností na spotřebu, stejně jako dopady změn účinných od ledna 2024. Především šlo o redukce počtu sazeb daně na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. Celkem tedy došlo ke zvýšení sazeb DPH.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+9,8 %, +14,6 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+13,3 %, +9,9 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+7,1 %, +3,8 mld. Kč) odráží navýšení sazby daně a zdanění dosud nedaněných výrobků. Meziroční růst inkasa daní z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv je odrazem zrušení některých osvobození. Výše inkasa spotřební daně z lihu (-0,1 %) nedosáhla očekávaného zvýšení z titulu růstu sazby spotřební daně, což souvisí patrně s poklesem spotřeby tvrdého alkoholu. Výběr spotřební daně z piva a vína nezaznamenal ve srovnání s rokem 2023 významnější výkyvy.

„I přes mírné meziroční zlepšení v rozsahu 17 miliard korun jde v nominálním vyjádření o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Příznivější je pohled na schodek státního rozpočtu v poměru k HDP, který se od covidových maxim 6,5 % snížil v minulém roce zhruba na polovinu,“ hodnotí údaje MF analytik ČSOB Dominik Rusinko. „Vzhledem k vysokým schodkům minulých let se i v roce 2024 prudce navýšily výdaje na obsluhu státního dluhu – meziročně o 20 mld. Kč na 89 miliardy korun. Ještě v roce 2022 přitom byly náklady na financování veřejného dluhu ani ne poloviční. Významně naopak klesly běžné transfery podnikatelům (-71 mld. Kč), neboť velká část byla spojena s energetickou krizí a dotacemi do oblasti energetiky. Celkově lze hodnotit hospodaření vlády v minulém roce stále jako rozpačité. Deficit státního rozpočtu sice meziročně mírně poklesl, stále ale zůstává – i při normalizaci ekonomického vývoje – až příliš vysoký. Výsledek navíc vláda porovnává s novelizovanou verzí rozpočtu, kdy došlo k navýšení deficitu o 30 mld. Kč kvůli povodním, nicméně náklady na povodňové škody zatížily v minulém roce rozpočet jen 14 miliardami korun.“

Pro letošní rok počítá vláda se stále vysokým schodkem 241 mld. Kč. Odhadovat, jaký však bude finální výsledek, je nyní extrémně složité. „Za prvé, rok 2025 je volebním, což historicky znamenalo navýšení některých výdajových stránek rozpočtu. Za druhé, rizikem ve směru nižšího daňového inkasa je možná až příliš optimistický odhad růstu ekonomiky o 2,6 procenta. Za třetí, letošní rozpočet obsahuje neobvykle mnoho nejasností. Ať již jde o chybějící dvě desítky miliard na solární dotace, nadhodnocený odhad příjmů z emisních povolenek nebo nejasné zdroje financování nepedagogických pracovníků. I proto vidíme vcelku jasná rizika pro nenaplnění plánovaného schodku státního rozpočtu,“ vypočítává Rusinko. „Celkový deficit veřejných financí podle našeho odhadu v minulém roce poklesl na 2,8 procenta. Díky konsolidačnímu úsilí vlády je tak Česko jedinou středoevropskou ekonomikou, kde se schodek vrátil pod maastrichtská 3 % HDP. V letošním roce by se měl deficit veřejných financí dále mírně snížit, za předpokladu svižnějšího růstu ekonomiky, přílišného neustřelení schodku státního rozpočtu od cíle a nadále vysoce přebytkového hospodaření krajů a obcí.“