Vládní výdaje na vědu a výzkum vůči HDP klesají šestým rokem

Výzkum a vývoj je hnací silou pokroku, hospodářské prosperity, řekněme bohatství, a konkurenční schopnosti na světových trzích. V souvislosti s politickou nestabilitou současného světa se poslední dobou zdůrazňuje ještě posílení obranyschopnosti. V ekonomických číselných ukazatelích se to ale neukazuje. Například právě na obranný výzkum a vývoj stát loni vyčlenil pouze 0,6 %, absolutně 249 milionů korun. Až do roku 2010 se podíl pohyboval nad 2 procenty, pak začal setrvale klesat a počínaje rokem 2021 se pohybuje pod úrovní 1 procenta. Alespoň že loni poprvé od roku 2010 se tento výdaj zvýšil. Nicméně, celková státní podpora výzkumu a vývoje pokulhává v celé Evropské unii.

Meziroční výdaje státu na výzkum a vývoj (VaV) vzrostly v roce 2023 o 1,4 % na 39 mld. Kč, což představovalo 0,51 % hrubého domácího produktu. V tomto ukazateli nicméně zůstává Česko pod evropským průměrem. Nepřízivě se také vyvíjí poměr státních výdajů na VaV ke hrubému domácímu produktu. Ten loni klesal již šestým rokem v řadě, a to z nejvyšší hodnoty 2,4 % v roce 2017 na 1,77 % v roce 2023. Téma podpory VaV rozebírá ve své analýze Český statistický úřad (ČSÚ).

„Zatímco od roku 2020 institucionální podpora výzkumu ze státního rozpočtu podporující především dlouhodobý rozvoj výzkumné činnosti vysokých škol a ostatních veřejných výzkumných organizací vzrostla o 15 % na 22,3 miliardy korun v roce 2023, účelová podpora, zaměřená na jednotlivé výzkumné projekty a granty, ve stejném období klesla o desetinu,“ říká Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Státní rozpočtová podpora výzkumu a vývoje v roce 2023 meziročně vzrostla o 554 mil. Kč, tedy o 1,4 %, na 39,1 miliardy korun. V předchozích dvou letech se meziročně zvyšovala přibližně o 200 milionů korun.

Dlouhodobě více než polovina státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj směřuje do všeobecného rozvoje znalostí. V minulém roce to byly téměř dvě třetiny (23,5 mld. Kč). Jednalo se především o podporu základního výzkumu v jednotlivých vědních oborech prováděného na vysokých školách a pracovištích Akademie věd ČR.

V zákoně o státním rozpočtu na rok 2023 byla schválena podpora výzkumu a vývoje, a to včetně
předfinancování projektů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, ve výši 49,5 mld. Kč. Z této částky tvořily národní zdroje (tj. bez předfinancování) 40,2 miliardy korun.

Skutečná podpora výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu, a to včetně výdajů, které by měly být kryty z příjmů ze zahraničních programů (EU a finanční mechanismy EHP a Norských fondů), dosáhla, dle Státního závěrečného účtu ČR za rok 2023, rovných 49,0 mld. Kč. Národní zdroje bez výše uvedeného
předfinancování zahraničních programů činily 38,9 miliardy korun. Podobně dále v analýze jsou uváděny částky, v nichž je zahrnuto spolufinancování programů EU, ale ne jejich předfinancování (ukazatel GBARD).

V roce 2023 se státní rozpočtové výdaje na VaV (ukazatel GBARD) rovnaly 0,51 % hrubého domácího
produktu (HDP)31 České republiky. Jedná se o nejnižší podíl od roku 2008. V roce 2022 dosáhl tento podíl hodnoty 0,55 % a v roce 2021 to bylo 0,61 %. HDP tedy roste nominálně rychleji než státní rozpočtové výdaje na VaV.

Státní rozpočtové výdaje na VaV v Česku (běžné a stálé ceny roku 2010); 2010–2023

V roce 2023 celkové výdaje na VaV v Česku meziročně vzrostly o 4,8 % na 140 mld. Kč. Státní rozpočet se v tomto roce podílel na financování výzkumu a vývoje v Česku z necelých 30 procent.

Za meziročním nárůstem celkových výdajů na VaV o 6,4 mld. Kč na výše zmíněných 140 mld. Kč byl především nárůst financování VaV ze soukromých (podnikových) zdrojů, které meziročně vzrostly o 5,9 mld. Kč (7 %) na 87,6 mld. Kč v roce 2023.

Nejvýznamnějšími příjemci státní podpory výzkumu a vývoje jsou od roku 2011 veřejné vysoké školy. V roce 2023 veřejné vysoké školy získaly ze státního rozpočtu na provádění svých VaV aktivit celkem 17,3 mld. Kč, což představuje 44,3 % státních rozpočtových výdajů na VaV. Meziročně vzrostlo v roce 2023 celkové financování VaV prováděného na veřejných vysokých školách ze státního rozpočtu o 1,3 % (225 mil. Kč) a v porovnání s rokem 2015 o 42 % (5,1 mld. Kč).

Další významnou skupinou příjemců byly veřejné výzkumné instituce, které v roce 2023 obdržely 30,1 % (11,8 mld. Kč) z celkových státních rozpočtových výdajů na VaV. I v jejich případě hraje institucionální forma financování (7,8 mld. Kč, 67 %) významnou roli. Ústavy Akademie věd ČR získaly na podporu VaV ze státního rozpočtu částku 10,4 mld. Kč. Meziročně došlo k poklesu financování VaV prováděného na veřejných výzkumných institucích ze státního rozpočtu o 1,5 % (173 mil. Kč). Veřejné výzkumné instituce zahrnují především jednotlivá pracoviště Akademie věd ČR. V roce 2023 bylo v Česku 53 samostatných ústavů Akademie věd ČR, jejichž primárním posláním je provádění základního výzkumu. Tyto ústavy jsou organizovány do tří vědních oblastí: oblast věd o neživé přírodě (18 ústavů), oblast věd o živé přírodě a chemických věd (18 ústavů) a oblast humanitních a společenských věd (17 ústavů). Mezi ostatní veřejné výzkumné instituce (22 subjektů) patří například Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. nebo Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i. v Brně, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. jehož zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí nebo Centrum dopravního výzkumu v.v.i. jehož zřizovatelem je Ministerstvo dopravy.

Soukromým podnikům se podařilo na své aktivity VaV získat státní podporu ve výši 2,9 mld. Kč. V tomto
případě dominuje účelová podpora (2,5 mld. Kč, 85 %). Převážnou část z celkové podpory VaV směřované soukromým podnikům (91 %; 2,6 mld. Kč) obdržely soukromé národní podniky. Zbytek (275 mil. Kč) získaly podniky pod zahraniční kontrolou. Tyto podniky využívají více instrument nepřímé (daňové) podpory VaV. Stejně jako u veřejných výzkumných institucí i v případě soukromých podniků došlo meziročně k poklesu financování jejich VaV ze státního rozpočtu, a to o 11,4 % (377 mil. Kč) a v porovnání s rokem 2015 došlo k poklesu o 4,8 % (148 mil. Kč).

Státní rozpočtové výdaje na VaV v ČR podle hlavních socioekonomických cílů klasifikace

Více než polovina finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje byla určena na všeobecný rozvoj znalostí (SEO 12+13). Částka 23,5 mld. Kč, která byla v roce 2023 za tímto účelem rozdělena, představuje 60,2 % z celkových státních rozpočtových výdajů na VaV (GBARD) v Česku. Pro výzkumné činnosti klasifikované v rámci všeobecného rozvoje znalostí je charakteristické, že nemají jednoznačně stanovené oblasti výzkumu (nejsou u nich určeny cíle a priority). Převážně se jedná o podporu aktivit spadajících pod základní výzkum.

Z jednoznačně specifikovaných cílů směřovala nejvyšší část veřejné podpory VaV do oblasti průmyslové výroby a technologií. Celkem byl výzkum a vývoj v oblasti průmyslové výroby podpořen částkou 3,6 mld. Kč odpovídající 9,3 % celkových státních rozpočtových prostředků na VaV.

Soukromé podniky v rámci tohoto socioekonomického cíle získaly téměř polovinu prostředků, konkrétně
1,7 mld. Kč. V této kategorii byly dominantními příjemci soukromé české podniky, kterým stát přispěl na
provádění průmyslového výzkumu a vývoje částkou 1,6 mld. Kč. U soukromých zahraničních podniků to bylo řádově méně (195 mil. Kč). Na průmyslovém VaV, zejména pak ve spolupráci s podniky, se také podílely veřejné vysoké školy, které získaly 1,1 miliardy korun.

Státní rozpočtové výdaje na VaV v mezinárodním kontextu

V případě Česka činil v roce 2022 podíl státních rozpočtových výdajů na VaV na hrubém domácím produktu 0,55 %. Z bývalých států východního bloku Česko předstihly Estonsko (0,71 %) a Chorvatsko (0,66 %). Česko zaostává za unijním průměrem, který v roce 2022 dosáhl 0,73 procenta. Pouze v případě Německa (1,09 %) přesáhl podíl hranici jednoho procenta HDP. Vysoké podíly státní rozpočtové podpory VaV na HDP ze zemí EU zaznamenaly v roce 2022 také severské země Finsko (0,90 %) a Dánsko (0,81 %). Na opačné straně žebříčku s nejnižším podílem bylo Rumunsko (0,14 %) a Irsko (0,18 %).

Ve většině zemí EU podíl státních rozpočtových výdajů na VaV na HDP ve srovnání s rokem 2021 poklesl.
Nejvíce tomu bylo v případě Maďarska (-0,14 p. b.), Řecka (-0,10 p. b.) a Dánska (-0,09 p. b.). V případě
Česka činil meziroční pokles 0,06 procentních bodů. Naopak nejvyšší meziroční růst byl zaznamenán ve
Slovinsku a Estonsku (shodně +0,3 p. b.).

Ze zemí mimo EU dosáhlo v roce 2022 nejvyššího podílu na HDP Japonsko (1,70 %).
Hranici jednoho procenta HDP překonala již pouze Jižní Korea (1,38 %). V případě Spojených států byl podíl nižší (0,73 %) a vyrovnal se tak průměrné hodnotě EU.

Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj v zemích EU a vybraných státech světa – jako
podíl na HDP těchto zemí

Státní rozpočtové výdaje na VaV na jednoho obyvatele daného státu, pozice České republiky bude výrazně horší než v případě podílu GBARD na HDP. V Česku byly sice v roce 2022 státní rozpočtové výdaje na VaV na jednoho obyvatele (149 Eur) cca 2krát vyšší než na Slovensku, ale stále téměř dvakrát nižší než byl průměr za EU (263 Eur) a 3,5krát nižší než v sousedním Německu.

Od roku 2010 státní rozpočtové výdaje na VaV v EU pomalu kontinuálně rostly, z 81,2 mld. EUR v roce 2010 na 117,4 mld. EUR v roce 2022. Ve Spojených státech byl nárůst výraznější, zejména pak od roku 2015, kdy se Spojené státy americké v podpoře VaV začaly vzdalovat Evropské unii. V roce 2021 ale nastal zlom a státní rozpočtové výdaje na VaV ve Spojených státech poklesly o 8 %. V roce 2022 se naopak státní podpora VaV skokově zvýšila na 177,5 mld. EUR. V Japonsku státní rozpočtové výdaje na VaV vzrostly z 30,9 mld. EUR v roce 2010 na 68,8 mld. EUR v roce 2022. V Jižní Koreji státní rozpočtové výdaje na VaV v období 2010 až 2022 kontinuálně mírně rostly. V roce 2022 dosáhly výše 21,9 miliardy eur.

Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj ve vybraných zemích v mld. eur