ECB snížila úrokové sazby
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na svém včerejším zasedání rozhodla o snížení všech tří základních úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Nejdůležitější, sazba vkladové facility, nyní činí 3 procenta. Úroková sazba pro hlavní refinanční operace je stanovena na 3,15 % a úroková sazba mezní zápůjční facility na 3,40 procenta.
Ke snížení se Rada guvernérů rozhodla na základě aktualizované ekonomické prognózy. Celková inflace bude průměrně letos dosahovat úrovně 2,4 %, příští rok klesne ke 2,1 % a v roce 2026 na 1,9 procenta, měla by tedy spadnout do tolerančního pásma, které je stanoveno na 2 procentech. Tam by se měla v podstatě udržet i roce 2027 (na 2,1 % podle prognózy), kdy začne fungovat rozšířený systém EU pro obchodování s emisemi ETS 2. Jádrová inflace (bez započtení cen potravin a energie) bude vyšší: průměrně 2,9 % letos a 2,3 % v roce 2025. Pak už i ona klesne na 1,9 % v letech 2026 i 2027.
„Domácí inflace poklesla, ale zůstává vysoká, a to především z toho důvodu, že v určitých sektorech se mzdy a ceny s výrazným zpožděním stále přizpůsobují předchozímu prudkému růstu inflace,“ komentovala současnou situaci ECB.
Hospodářské oživení však podle aktuální předpovědi ECB bude v eurozóně velice chabé. Letos hrubý domácí produkt stoupne o 0,7 %, v roce 2025 o 1,1 %, v roce 2026 o 1,4 % a v roce 2027 o 1,3 procenta. Oživení je závislé hlavně na rostoucích reálných příjmech, které by měly domácnostem umožnit větší spotřebu, a na zvýšení podnikových investic. „Postupně slábnoucí vlivy restriktivní měnové politiky by měly časem podpořit oživení domácí poptávky,“ věří bankovní odborníci.
„Na straně hospodářského růstu zůstává ECB podle našeho názoru stále až příliš optimistická,“ obává se Dominik Rusinko, analytik ČSOB. „Výhled je totiž zatížen dlouhou řadou nejistot a negativních rizik, ať již jde o táhlou stagnaci německé ekonomiky, dopady Trumpových politik (především obchodní cla) nebo přetrvávající politickou krizi ve Francii. Nynější rozhodnutí je proto kompromisem mezi holubičí letkou, zdůrazňující slabý růst, a jestřáby, kteří se nadále obávají setrvačných cenových tlaků. Předpokládáme, že ECB půjde se sazbami dolů i v příštím roce. Klíčovou otázkou je, jak razantně a na jaké letové hladině se nakonec zastaví. V tomto ohledu zůstává komunikace ECB vcelku vágní. My odhadujeme pokračování postupného poklesu sazeb až na 2 % v polovině roku 2025. Pokud by ale desinflační tlaky nabraly na obrátkách a/nebo růst HDP dále překvapoval negativně, nelze vyloučit ani nižší terminální sazbu v tomto cyklu.“
Zatímco snížení základní úrokové sazby finanční trh očekával, ekonomika eurozóny vzrostla ve třetím čtvrtletí o 0,4 % a předčila tak očekávání trhu i ECB. „Růst byl tažen především zvýšením spotřeby, což částečně odráží jednorázové faktory, které podpořily letní cestovní ruch, a růstem zásob podniků. Ale aktuální informace naznačují, že růst ztrácí dynamiku,“ připustila guvernérka Christine Lagardeová. „Výběrová šetření ukazují, že zpracovatelský průmysl stále oslabuje a růst v sektoru služeb zpomaluje. V prostředí slabé poptávky a vysoce nejistého výhledu podniky odkládají investice. Slabý je i vývoz, kdy se některá evropská odvětví potýkají s udržením konkurenceschopnosti.“
„Inflace je moc vysoká na tak slabý růst, anebo obráceně, výkon ekonomiky je až moc nízký na tak vysokou inflaci,“ konstatuje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Přesně to samé můžeme říci i o České republice. Inflace ve výši 2,8 procenta sice není katastrofou, nicméně má sklon pomalinku růst a k tak relativně vysoké inflaci by pasoval mnohem vyšší hospodářský růst než ten stávající, který to za celý rok 2024 nejspíš vytáhne zhruba na procento.“
Podobně Šichtařová hodnotí situaci také v USA. „V obou těchto ekonomikách /evropské i americké/ lze odhadovat, že hospodářský růst by byl blízký stagnaci, pokud by si jej vláda takto nekupovala na dluh. Jenomže současně vedlejším efektem těchto enormních vládních výdajů do ekonomiky je vysoké množství peněz v oběhu. A tato vysoká peněžní zásoba způsobuje – inflaci. „S dalším snižováním úrokových sazeb ECB počítá i v příštím roce. Doprovodila to řadou slov o tom, jak prý ‚proces dezinflace je na dobré cestě.‘ Jenomže inflace v eurozóně v posledních dvou měsících naopak vzrostla, takže to není pravda. ECB je ale přitlačená ke zdi. Musí snižovat úrokové sazby, i když nechce, jinak si to šeredně odskáče například Francie, která začíná mít obrovský problém se svým rozpočtových schodkem. S vyššími úrokovými sazbami by to neufinancovala. Takže ECB musí tlačit peníze do oběhu. Už zase. A už zase tím podporuje inflaci,“ říká Markéta Šichtařová.
