Míra nezaměstnanosti mírně stoupla

Ilustrační foto: Manuel Alvarez z Pixabay

Úřad práce ČR (ÚP) evidoval k 30. listopadu celkem 290 425 uchazečů o zaměstnání, o 1422 více než v říjnu. Podíl nezaměstnaných ke konci listopadu vzrostl na 3,9 procenta. V meziročním srovnání byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,4 proc. bodu, tedy o 27 199 uchazečů. 

Úřad práce sice registruje nárůst počtu uchazečů, jejichž poslední činností bylo podnikání, šlo však pouze o 2,5 tis. nově evidovaných. Příchod OSVČ se plně projeví až v prosinci. 

„Podíl nezaměstnaných v listopadu sice v absolutních číslech mírně vzrostl, přesto ale Česká republika drží nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Úřad práce ČR se může pochlubit rekordními výsledky. Zprostředkoval totiž práci pro více než 262 tisíce lidí od začátku roku, což je meziroční nárůst o 77 procent, a díky intenzivní podpoře rekvalifikací, které vzrostly o 115 procent, pomáhá stále více lidem získat lepší uplatnění na trhu práce,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka(KDU-ČSL).

Generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof k tomu říká: „Úkolem Úřadu práce není jen poskytovat podporu a pomoc lidem bez práce nebo v těžké životní situaci. Jsem rád, že naplňujeme i svoji další roli a aktivně pomáháme i lidem, kteří například zaměstnání mají a chtějí posílit svoje digitální dovednosti a zlepšit svoji pozici na trhu práce. Aktuálně si díky nám zvyšuje digitální znalosti více než 58 tisíc lidí. Právě dovednosti ve využití umělé inteligence, v datových analýzách a v užívání dalších digitálních nástrojů a technologií jsou pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky zásadní. Čím více budou Češi i české firmy schopni využívat příležitostí, které nám moderní technologie přináší, tím bude naše společnost více prosperovat a bude připravenější na rychle se měnící prostředí.  Díky programům spolufinancovaným z Evropské unie jsme letos výrazně posílili investice do rekvalifikací a digitálního vzdělávání. Na zmíněných 58 tisíc účastníků je již alokována více než 1 miliarda korun. Naprostá většina účastníků si konkrétní kurz vybrala na našem e-shopu www.jsemvkurzu.cz. Je dobře, že se s námi vzdělávají lidé mladí i starší. A mám radost, že ženy využívají digitální kurzy dvakrát více než muži. Věřím, že díky posílení klíčových kompetencí budou moci vydělávat víc.“

Účastníci kursů hradí jen 18 % z celkové ceny, rekvalifikace jsou zcela bez spoluúčasti.

Podle předběžných závěrů nové studie budoucnosti pracovního trhu, kterou dokončují společnost BCG ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Aspen Institute CE, do roku 2035 v Česku vznikne 415 000 nových pracovních míst zejména ve službách a technologických oborech. Naopak 335 000 míst zanikne. „Na základě našich dat a modelů předpokládáme, že se český pracovní trh v následující dekádě výrazně promění, přičemž o skoro čtvrtinu více míst vznikne, než zanikne, což je pořád výrazně pozitivní bilance. Dominantní roli v přeměně pracovního trhu bude mít rozvoj generativní umělé inteligence, která díky automatizaci rutinních úkolů, analýze obsahu, zlepšení zákaznické podpory a urychlení inovací napříč odvětvími ovlivní v horizontu příštích 10 let více než 40 % pracovních míst v Česku,“ upozorňuje Jiří Švejcar, Partner and Associate Director konzultantské firmy BCG. „Některé pozice, které doteď vykonávali výhradně lidé, plně nebo částečně nahradí nové technologie. Ten trend je již nyní patrný třeba v bankovnictví či mediálním trhu, nejvíce dotčenými profesemi budou zejména vývojáři aplikací, úředníci zpracovávající číselné údaje, právníci a další, celkem téměř 600 tisíc pracovníků. Uspějí ti, kteří se budou schopni na nový způsob práce a využívání generativní umělé inteligence adaptovat. Ostatní se budou muset výrazněji rekvalifikovat, aby uspěli v příbuzných oborech. Proto je nesmírně důležité se v technologiích průběžně vzdělávat a chtít to i po svém zaměstnavateli.“ Největší nedostatek pracovníků do budoucna bude podle Švejcara mezi učiteli, zdravotními sestrami nebo techniky v průmyslu.  

Podle ÚP bylo ke konci listopadu 2024 na území ČR celkem 154 500 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (jedná se o kvalifikovaný odhad). V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 95 619 (tj. zhruba 62 % pracovněprávních vztahů). Nejvíce jich bylo v Praze (27 660), Středočeském kraji (27 479) a v Plzeňském kraji (20 478). Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako řidiči a obsluha pojízdných zařízení.

Ke konci listopadu evidoval ÚP ČR celkem 15 990 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v říjnu 15 783 osoby), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (2 305 zájemců o zaměstnání, v říjnu 2 238 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 685 uchazečů o zaměstnání, v říjnu 13 545 uchazečů o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 5,5 % (v říjnu 5,5 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 30. listopadu 2024 se na Úřadu práce ČR evidovalo celkem 62 265 (do října 61 139) osob s dočasnou ochranou. 

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v listopadu v Ústeckém kraji (6 %) a Moravskoslezském kraji (5,5 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnanýchosob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze (2,8 %) a v Plzeňském kraji (3,0 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Olomouckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti listopadu 2023 o 0,7 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci listopadu v okresech Praha-východ (1,4 %), Praha-západ (1,6 %), Plzeň-jih (2,1 %), Rychnov nad Kněžnou (2,1 %) a Pelhřimov (2,3 %). Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti hlásí okres Karviná (8,3 %), Most (8,2 %), Bruntál (7,0 %) a Chomutov (6,8 %). Proti říjnu vzrostla nezaměstnanost nejvíce v okrese Jeseník (o 7,9 %).

V meziročním srovnání v listopadu vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 0,6 procentního bodu a v kategorii 50 plus o 0,3 procentního bodu. V evidenci ÚP byli k 30. listopadu 2024 celkem 104 483 uchazeči nad 50 let a tvořili 36 % z celkového počtu nezaměstnaných. 

Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. 

Během listopadu se na ÚP nově evidovalo 38 039 lidí. To je meziměsíčně méně o 1493 osoby (o 3,8 %) a meziročně méně o 698 (o 1,8 %) osob. O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z oblasti maloobchodu, veřejné správy a obrany, velkoobchodu, vzdělávání, výroby kovových konstrukcí, stravování a pohostinství nebo rostlinné a živočišné výroby. Novou práci získalo 27 357 lidí. Řada z nich našla uplatnění v maloobchodu, vzdělávání, velkoobchodu, ve veřejné správě, v oblasti zdravotní péče nebo ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.

„Dále se rozšiřují nůžky mezi počtem volných míst a uchazeči. Počet lidí hledajících práci mírně vzrostl na 290 425, ale počet volných míst výrazně propadl na 255 641. To znamená, že teoretických volných pracovníků na trhu je 34 784, což je nejvyšší číslo za posledních téměř 6 let,“ upozorňuje Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Dál se zvětšuje také rozdíl mezi lidmi, kteří našli práci sami a těmi, kteří odešli do zaměstnání díky ÚP. Těch, kterým pomohly ÚP je více a více. Znamená to, že vzdělaní a kvalifikovaní lidé si buď práci více nacházejí sami, nebo zaměstnání vůbec nemění. Rozdíl mezi nezaměstnaností žen a mužů zůstává de facto stejný, a to na úrovni 0,8procentního bodu. Dále se potvrzuje špatný vývoj na trhu práce. Na první pohled je nízká nezaměstnanost dobrou zprávou, ale při podrobnějším zkoumání je jasné, že pozice firem je stále složitější a složitější. Na nalezení vhodného uchazeče musí zaměstnavatel vynaložit enormní prostředky. Lidé se nadále obávají změn práce a zůstávají na svých pozicích, což činí trh práce nepružným.“