Návrat ke sklu pomůže vymazat jednorázové obaly
Jednorázové obaly budou postupně mizet z obchodů a restaurací. Na scénu se dostane sklo a další opakovaně použitelné a recyklovatelné materiály. V Česku však chybí dostatek použitých skleněných obalů, které je možné recyklovat donekonečna, zatímco se v následujících letech očekává rapidní nárůst návratnosti plastových lahví a plechovek.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady o obalech a odpadech z obalů zakáže některé druhy plastových obalů na jedno použití od roku 2030. Půjde například o obaly na nezpracované čerstvé ovoce a zeleninu, na potraviny a nápoje konzumované v kavárnách a restauracích, včetně mini balení na koření, omáčky, smetanu do kávy a podobně. Pravidla také stanovují celkové snížení obalů o 5 % do roku 2030, 10 % do roku 2035 a 15 procent do roku 2040.
Podle nových pravidel budou muset být téměř všechny obaly recyklovatelné na základě přísných kritérií. Opatření také stanovuje minimální obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech a minimální míru recyklace podle hmotnosti obalových odpadů. „Poprvé v právních předpisech v oblasti životního prostředí stanovuje EU cíle pro snížení množství obalů, bez ohledu na použitý materiál. Nová pravidla podporují inovace a zahrnují výjimky pro mikropodniky. Zákaz nebezpečných chemikálií v obalech potravin je velkým vítězstvím pro zdraví evropských spotřebitelů. Nyní vyzýváme všechna průmyslová odvětví, země EU a spotřebitele, aby se podíleli na boji proti nadměrným obalům,“ řekla zpravodajka Frédérique Riesová.
Nahrazení plastových tašek kompostovatelnými sáčky by mohlo být jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zmírnit plastový odpad, který každý den končí na skládkách a v oceánech. Tyto sáčky, vyrobené z biopolymerů, jako jsou PBAT a PLA, se rozkládají stejně rychle jako banánová slupka, čímž se výrazně liší od plastu, který může v přírodě přetrvávat i stovky let.
Pokud máte zahrádku a chcete kompostovat sami, je dobré pořídit si kvalitní kompostér a nenechávat biologický odpad jen tak na hromadě. „Ve srovnání s hromadou biologického materiálu jde určitě o esteticky příjemnější, ale i praktičtější řešení. Hromaděním materiálu v kompostéru se zabraňuje nežádoucímu přísunu semen plevelů či jiných rostlin, ale také se omezuje přístup nežádoucího hmyzu nebo zvířat,“ vysvětluje Národní environmentální služba, konzultační společnost pod Ministerstvem životního prostředí SR. Samozřejmě, v domácích podmínkách to nemusí fungovat tak efektivně jako v průmyslových kompostovacích zařízeních. Kromě toho jsou zcela bezpečné pro potraviny a neobsahují žádné toxické látky.
Skleněná nádoba může být naplněna 20krát až 30krát. Kromě toho je plně recyklovatelná a rozhodně by neměla končit v komunálním odpadu. „Sklo zachovává chuť potravin a nápojů spolu s jejich nutričními vlastnostmi. Je zcela inertní, což znamená, že do obalu nemohou proniknout žádné vnější látky, a je tedy odolné vůči oxidaci, CO2 a chemikáliím,“ vysvětluje environmentální inženýr Juraj Golej.
Podle Miroslava Horkého, vedoucího recyklační linky společnosti Vetropack Moravia Glass, která jako jediná v Česku recykluje použité sklo a zároveň z něj vyrábí nové obaly, je recyklace skla technologicky poměrně jednoduchý proces v porovnání s recyklací jiných materiálů: „Vyseparované skleněné střepy se roztaví a směs se použije na výrobu nových skleněných výrobků. Takto recyklujeme sklo víceméně donekonečna,“ říká Horký, který zároveň dodává, že nové skleněné obaly mohou obsahovat až 90 % použitého skla.
V Česku nevyužíváme plnou kapacitu recyklační linky na obalové sklo. „Ročně dokážeme zrecyklovat až 170 tisíc tun použitého obalového skla, jediným limitujícím faktorem je jeho nedostatek,“ vysvětluje Boris Sluka, generální manažer Vetropack Moravia Glass. Podle mluvčí společnosti Reginy Bělohoubkové se množství použitého skla získaného z trhu v České republice v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 snížilo o pětinu. Důvodem je podle ní kromě poklesu třídění skla občany ČR také prodej střepů do okolních zemí.
Hodit použité sklo do černého kontejneru znamená pohřbít jeho potenciál. „Sklo je biologicky nerozložitelný materiál a z toho důvodu se ani na skládky neukládá, nebo by se nemělo ukládat. Je potřeba ho vytřídit z odpadu určeného eventuelně ke skládkování. K tomuto je v současné době směřována i legislativa v rámci nakládání s odpady,“ vysvětluje Pavel Diviš z Ústavu chemie potravin a biotechnologií Vysokého učení technického v Brně.
Dalším pravidlem nařízení je dosažení nejméně 90 % návratnosti plastových lahví a plechovek do roku 2029. Podle Kristýny Havligerové z Iniciativy pro zálohování byl loni zpětný sběr u PET lahví na úrovni 75 %, přičemž dlouhodobě stagnuje. Právě nový systém zálohování by měl vést k překročení 90% hranice.
V sousedním Slovensku začal systém zálohování platit v roce 2022. Už následující rok se tam podařilo překročit evropský cíl. „Slovákům se podařilo překročit cíl stanovený Evropskou unií, a to do roku 2029 dosáhnout více než 90% návratnosti plastových lahví a plechovek,“ potvrdila marketingová manažerka Správce zálohového systému na Slovensku Monika Farka.
