Inflace v září zrychlila na 2,6 procenta
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 2,6 %, což bylo o 0,4 procentního bodu více než v srpnu. Ve srovnání se srpnem ceny klesly o 0,4 procenta. Informoval o tom Český statisticky úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
Pokles spotřebitelských cen v září proti srpnu nastal hlavně snížením cen v oddílech rekreace, kultura a doprava. V oddíle rekreace a kultura se v důsledku končící letní sezóny snížily ceny dovolených s komplexními službami o 20,9 procenta. V oddíle doprava byly nižší ceny pohonných hmot a olejů o 4,8 procenta. Průměrná cena benzinu Natural 95 (35,83 Kč/l) byla nejnižší hodnota od října 2021 a průměrná cena motorové nafty (34,22 Kč/l) od července 2023.
Naopak na meziměsíční růst spotřebitelských cen měly v září největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily především ceny másla o 16 %, polotučného trvanlivého mléka o 14,1 %, drůbežího masa o 4,1 %, zeleniny o 2,1 % a ovoce o 1,3 procenta. Naopak nižší oproti srpnu byly zejména ceny vepřového masa o 1,4 % a brambor o 4,2 %. V souvislosti se začátkem nového školního roku se o 10,5 % zvýšily ceny v oddíle vzdělávání. Poplatky v mateřských školách vzrostly o 28,4 %, školné na soukromých gymnáziích a na středních soukromých školách o 7,1 %, poplatky za výuku jazyků o 5,2 %, školné v základních uměleckých školách o 1,4 % a poplatky ve školních družinách o 39,6 procenta.
Ceny zboží úhrnem klesly o 0,1 % a ceny služeb o 0,8 procenta.
„Zářijový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl stejně jako v srpnu výrazně ovlivněn cenami potravin a pohonných hmot. Ceny potravin poprvé od loňského listopadu meziročně vzrostly. Například ceny polotučného trvanlivého mléka byly v září oproti loňsku vyšší o zhruba 20 %, másla přibližně o 43 % a čokoládových výrobků o 22 procent,“ vypíchla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Zrychlení meziročního růstu cen bylo ovlivněno především vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle doprava. Ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje přešly ze srpnového poklesu o 1,8 % v růst o 0,6 % v září. Ceny ovoce v září vzrostly o 2,8 % (v srpnu pokles o 2,4 %), zeleniny o 3,1 % (v srpnu pokles o 2 %), polotučného trvanlivého mléka o 20,3 % (v srpnu pokles o 3,3 %). Ceny másla v září zrychlily svůj růst na 42,5 % (v srpnu růst o 22,4 %). Vývoj cen v oddíle doprava ovlivnily především ceny pohonných hmot a olejů, které byly v září meziročně nižší o 11,2 % (v srpnu pokles o 4,1 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v září největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,4 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, elektřiny o 8,8 % a tepla a teplé vody o 6,9 procenta. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 4,2 % a tuhých paliv o 0,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování v důsledku vyšších cen stravovacích služeb o 6,9 % a ubytovacích služeb o 8,8 procenta. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 5 %, piva o 5,1 % a tabákových výrobků o 6,6 procenta. Ceny vína meziročně klesly o 4,1 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 4 procenta. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly v září největší vliv ceny v oddíle doprava (pokles o 1,8 %).
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,4 % (v srpnu o 1,2 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,7 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,2 % a ceny služeb o 5 procent.
Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v září 151,8 % (v srpnu 152,4 %).
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 3,5 % (v srpnu 3,9 %).
„Hlavním překvapením zářijového čísla je pro nás růst cen potravin. Šetření konkrétních výrobků naznačovala spíše lehký pokles cen a po několikáté mířila bohužel zcela opačným směrem. Viditelně zdražovaly zejména mléčné výrobky a tuky. Současně o poznání výrazněji, než jsme předpokládali, rostly ceny vzdělávání. Ty sice v září tradičně zdražují, letos ovšem školné a poplatky za mateřské školy rostly meziměsíčně o více než 10 % (před rokem zhruba o 5 %),“ komentuje statistické údaje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Kurz koruny vůči euru oslabil od začátku září o 32 haléřů, což navyšuje ceny dovážených produktů. „Celkově však inflace zůstává zkrocená, takže Česká národní banka má volnou cestu k dalšímu snižování úrokových sazeb,“ říká hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček. „Inflace se sice pohybuje nad svým cílem, ale stále se udržuje ve svém tolerančním pásmu. Problémy vytváří oslabování kurzu koruny vůči euru, které navyšuje ceny z dovozu.“
Analytik Raiffeisenbank Martin Krok očekával, narozdíl od většina ekonomů, zvýšení srpnové inflace. „S příchodem nového školního roku vzhledem k nižší statistické základně z minulého roku očekáváme postupný nárůst inflace do konce letošního roku směrem k 3% hranici. Pokud bychom ale brali v úvahu pouze sezónní faktory, inflace by mohla vzrůst dokonce až ke 2,7 procenta. Nicméně inflaci v září táhly dolů ceny pohonných hmot. Takto pozitivní efekt ovšem nelze čekat v nejbližších měsících kvůli nárůstu cen ropy na světových trzích způsobené znovu zesilujícím napětím na Blízkém východě, které žene ceny této suroviny vzhůru,“ píše Kron. „Na druhé straně ceny potravin, které stlačovaly inflaci směrem níže téměř v průběhu celého roku, mohou působit tentokrát opačným způsobem. Prostor pro jejich další zlevňování se s určitostí zmenšuje.“
Výrazným pomocníkem k brždění inflace byla po velkou část letošního roku vysoká srovnávací základna, upozorňuje Jiří Cihlář, analytik společnosti Next Finance. „To ale přestává platit. I proto uvidíme v dalších měsících stále vysoký růst cen služeb. Ten bude přiživovat inflaci. Navíc potraviny už ukončily svůj meziroční pokles. V závěru roku bude inflace koketovat s 3% úrovní, tedy s horní hranicí tolerančního pásma České národní banky. V letošním roce tempo inflace skončí v průměru nad 2% cílem České národní banky,“ předpovídá Cihlář.
Podle předběžných výpočtů harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), jímž se porovnává inflace v EU, v září v Česku meziměsíčně inflace klesla o 0,5 % a meziročně index vzrostl o 2,8 % (v srpnu o 2,4 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v září 2024 za Eurozónu 1,8 % (v srpnu 2,2 %), v Německu 1,8 % a na Slovensku 2,9 %. Nejvyšší byla v září v Belgii (4,5 %) a nejnižší v Irsku (0,2 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v srpnu 2,4 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v červenci. Nejvyšší byla v srpnu v Rumunsku (5,3 %) a nejnižší v Litvě (0,8 %).
V celém 3. čtvrtletí v ČR vzrostly spotřebitelské ceny proti 2. čtvrtletí 2024 o 0,5 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny ve 3. čtvrtletí 2024 o 2,3 %, což je o 0,2 procentního bodu méně než v 2. čtvrtletí 2024.
Mezičtvrtletní vývoj spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2024 ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle rekreace a kultura. V menší míře pak v oddíle bydlení, v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje i ve většině ostatních oddílů. K nejvýraznějšímu poklesu cen došlo v oddíle doprava.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny ve 3. čtvrtletí 2024 proti 3. čtvrtletí 2023 o 2,3 %, tedy o 0,2 procentního bodu méně než ve 2. čtvrtletí 2024. Na zpomalení růstu cen působil především cenový vývoj v oddíle doprava a v oddíle alkoholické nápoje, tabák. K vyššímu cenovému růstu přispělo především zpomalení cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
Změny ve vývoji cen ve 3. čtvrtletí 2024 se promítly do zpomalení meziročního růstu tržních cen na 1,7 % (ve 2. čtvrtletí 2024 růst o 1,8 %). Regulované ceny vzrostly o 5,7 % (ve 2. čtvrtletí 2024 růst o 5,9 %).
