Klimatická krize dolehla na Hradčany

Chrám Sv. Víta na Hradčanech. Ilustrační foto: Ralf Gervink z Pixabay

Sérii explozí komunikačních zařízení z minulého týdne v Libanonu, která cílila na členy hnutí Hizballáh a je připisována Izraeli, odsoudil i vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Podle něj by tato akce mohla být považována za válečný zločin. Türk to podle tiskových agentur řekl v pátek na zasedání Rady bezpečnosti OSN k této záležitosti. K mezinárodnímu vyšetřování explozí komunikačních zařízení v Libanonu, které zabily čtyři desítky lidí, včetně několika dětí a žen, a tisíce dalších zranily, vyzvala v pátek i organizace Amnesty International.

Série explozí pagerů a vysílaček v Libanonu podle Türka „rozšířila strach, paniku a hrůzu mezi lidmi v Libanonu“, kteří už tak trpí kvůli dlouholeté ekonomické krizi a konfliktu Hizballáhu s Izraelem. „Násilí s cílem šířit teror mezi civilisty je válečným zločinem,“ dodal Türk, který vyzval také k nezávislému vyšetřování explozí komunikačních zařízení. „Mezinárodní humanitární právo zakazuje užívání nástražných výbušných zařízení v podobě zdánlivě neškodných přenosných předmětů,“ řekl Türk podle BBC na zasedání Rady bezpečnosti OSN. 

K výbuchům pagerů a vysílaček se nikdo nepřihlásil, Hizballáh i libanonská vláda je ale připsaly Izraeli. Libanonská diplomacie je označila za „teroristickou agresi“ a „porušení mezinárodního humanitárního práva“. Tak o dění v OSN informovala státní tisková agentura Česká tisková kancelář. Připojila ještě vyjádření expertky na globální bezpečnost z Oxfordské univerzity Janiny Dillové, že mohlo být porušeno mezinárodní právo. „Každý útok ve válce … každý výbuch zařízení má být namířen proti jednotlivci, o němž útočník ví, nebo se důvodně domnívá, že je legitimním cílem útoku. Bojovníci Hizballáhu jsou tedy legitimními cíli útoků, ale klíčové je, že ne každý člen Hizballáhu je členem ozbrojeného křídla tohoto hnutí,“ řekla televizi Deutsche Welle (DW) Dillová. „A i kdyby všechny tyto útoky byly zaměřeny na bojovníky Hizballáhu, z právního hlediska vyvstává otázka, zda útočící strana, potenciálně Izrael, měla prostředky nebo zpravodajské informace k ověření, že pagery skutečně skončí v rukou zamýšlených jednotlivců, tedy bojovníků Hizballáhu,“ cituje ČTK.

Je škoda, že podobná slova nezazněla po raketových útocích Hizballáhu proti Izraeli. Nebo po teroristických útocích mohamedánů na civilní obyvatelstvo v Evropě, třeba nedávno v německém Solingenu. Tady vládne rozmanitost, tolerance, inkluze a lidské právo se sem nastěhovat, kdy a jak koho napadne. O válečných zločinech není řeči. Válečným zločincem, nebo alespoň podezřelým, je vždy bránící se Izrael.

Libanon, kdysi země kvetoucí, je dnes zemí rozvrácenou, právě díky Hizballáhu, teroristické organizaci, která se v něm jednoduše usídlila. Jsou citovány počty obětí na obou stranách. Ty libanonské jsou vyšší, protože Izrael má dostatek rozumu a techniky, aby své civilní obyvatelstvo ochránil. Ze severu země evakuoval 65 tisíc lidí, Libanon přemístil 200 tisíc svých občanů od loňského října, kdy Hizballách začal ostřelovat Izrael svými raketami. Generální tajemník OSN António Guterres na zasedání vyzval k naplňování rezolucí OSN z let 2004 a 2006 tak, aby se v obou zemích mohli lidé vrátit do svých domovů. Odpověděl mu na to izraelský vyslanec při OSN Danny Danon: „Žádný národ by nečinně přihlížel, když byli napadeni jeho občané.“ Během minulého týdne Izrael prováděl přesné údery v Libanonu proti velitelským centrům Hizballáhu a odpalovacím místům raket, řekl Danon. Pokud by Hizballáh dostal šanci, provedl by další 7. říjen, varoval, s tím, že s ohledem na mírové urovnání z roku 2006 nastíněné prostřednictvím rezoluce 1701 „…už není čas na polovičatá opatření, musí být prosazena v plném rozsahu a bez prodlení“, včetně ustanovení, které říká, že na hranici by měla být libanonská armáda, nikoli íránská zástupná síla Hizballáh. „Už nikdy se židovský lid nebude skrývat před monstry, jejichž smyslem života je vraždit Židy,“ řekl Danon a dodal, že Írán je pavoukem v centru sítě násilí, která pohlcuje Blízký východ.

V New Yorku tento týden zapěl také český prezident Petr Pavel. Dostal slovo v pondělí na Summitu budoucnosti, jenž zahájil Valné shromáždění OSN. Sdělil světu, že povodně ve střední Evropě jsou jasnou připomínkou rostoucí hrozby změn počasí vyvolaných změnou klimatu. Jestli nelhal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), tak záplavy způsobila tlaková níže Boris a prezident Pavel se dopustil těžké dezinformace (plukovníku Foltýne). „V extremitě srážek velkou roli hraje při tomto směru proudění u nás pohoří. Na návětrných stranách hor výrazně zesilují srážky. Vzduch je nucen stoupat vzhůru, kde se ochlazuje a dochází ke kondenzaci,“ přiblížila meteoroložka Dagmar Honsová princip, vlivem kterého bylo území ČR vystaveno mimořádně vytrvalému dešti. 

„Současnou klimatickou krizi a její dalekosáhlé důsledky je třeba řešit komplexním a uceleným způsobem prostřednictvím posíleného a účinného multilateralismu,“ řekl prezident Pavel. Klimatická krize podle něj násobí hrozby a má potenciál zhoršit některé z největších problémů lidstva, jako je chudoba, hlad nebo zdraví.

Pokud, dejme tomu, klimatická krize je, zůstává ještě nezodpovězenou otázkou, zda za ni mohou lidé. Otázkou zodpovězenou naopak je, že za hlad, chudobu a nemoci lidé mohou. Je to Hizballáh, kdo chce vyvraždit Židy, ne tlaková níže. A není to tlaková níže, kdo hrne mohamedány do Evropy, a není to déšť, který v Evropě vraždí noži a automobily místní obyvatelstvo, patrně tedy legitimní cíl, řečeno slovy expertů na lidská práva ve válce.

„Jsme připraveni spolupracovat se všemi mezinárodními partnery, abychom zajistili úspěšný výsledek příští konference OSN o klimatu, která se bude konat v listopadu v Baku,“ řekl prezident Pavel.

Celé to trochu připomíná opilého motýla Emanuela, když vysvětluje Makové Panence, že „…za to může jitrocel, škyt“. Tak si počkáme, co OSN, tato lobbistická nadnárodní organizace, zase ze sebe vypudí.

Douška: Dronů a raket vypálených Hizballáhem z Libanonu bylo do včerejšího večera „…méně, v porovnání předchozími dny: zhruba 200. Většinou terčů byly oblasti na severu, včetně předměstí průmyslové Haify,“ říše ČTK. „Od pondělí si izraelské nálety podle libanonských úřadů vyžádaly 569 mrtvých a 1835 zraněných, mnohdy z následných explozí zbrojních skladů umístěných mezi civilisty.“

A co na to Rada bezpečnosti OSN? Nic, jako pokaždé.