ECB: opatrnosti není nikdy nazbyt
ECB v souladu s všeobecným očekáváním ve čtvrtek 12. září rozhodla o druhém letošním snížení depozitních sazeb o 25 bazických bodů z 3,75 % na 3,50 procenta. Ve světě přebytečné likvidity zůstávají depozitní sazby hlavním nástrojem měnové politiky a tak centrální banka mohla oznámit, že hlavní refinanční sazba bude snížena výrazněji – konkrétně ze 4,25 % na 3,65 %. Záměrem je utáhnout koridor mezi refinanční a depozitní sazbou z dosavadních 50 na 15 bazických bodů.
Podle prezidentky ECB Lagardeové bude rozhodování centrální banky stále závislé na příchozích datech, což poněkud relativizuje výstupy z nové kvartální prognózy. Nicméně aktualizované odhady růstu HDP a inflace nás utvrzují v názoru, že ECB bude prozatím nadále snižovat úrokové sazby spíše na kvartální bázi. Očekávaný vývoj inflace zůstal stejný jako v červnu: v letošním roce dosáhne v průměru 2,5 %, v příštím roce 2,2 % a v roce 2026 1,9 %. Pro klíčovou jádrovou inflaci je v plánu 2,9 %, 2,3 % a 2 procenta. Nová trajektorie růstu HDP v letech 2024-2026 (0,8 %-1,3 %-1,5 %) pak byla přece jenom mírně snížena oproti červnové prognóze a to v důsledku mírně slabšího růstu spotřeby. Připomeňme, že v minulém čtvrtletí se ECB na základě téměř stejných prognóz rozhodla v červenci ponechat úrokové sazby nezměněny a následně je opět snížila. Mechanické zkopírování tohoto přístupu by znamenalo sazby beze změny v říjnu a v prosinci, kdy bude k dispozici aktualizovaná prognózy snížení na 3,25 %.
Na druhou stranou je pravdou, že Ch. Lagardeová také uvedla, že se ECB hodlá pohybovat tzv. od zasedání k zasedání a k ničemu se nezavazuje. Tím by redukce sazeb na příštím zasedání přicházela teoreticky v úvahu. Nicméně vzhledem k tomu, že nadcházející zasedání bude již 17. října, tak ECB nebude mít k dispozici moc nových dat z eurozóny – prakticky jen zářijovou inflaci a index PMI. Kromě toho však k tomu Lagardeová explicitně prohlásila, že závislost (při rozhodování) na příchozích datech neznamená závislost na konkrétním datovém bodu (čti makroekonomickém čísle).
To vše dohromady svědčí o tom, že ECB by se ráda přidržela relativně opatrného kvartálního tempa snižování úrokových sazeb, což je samozřejmě důležitá zpráva nejen pro eurodolar, ale například i pro regionální měny a centrální banky – především pak ČNB a MNB.
