Počet nezaměstnaných roste, volných míst ubývá
Úřad práce České republiky evidoval k 31. srpnu 286 320 uchazečů o zaměstnání, o 3309 více než v červenci. Podíl nezaměstnaných ke konci srpna zůstal na červencové úrovni 3,8 procenta. Ve stejném měsíci roku 2022 bylo nezaměstnaných evidovaných Úřadem práce 229 187, loni 238 249. Míra nezaměstnanosti meziročně vzrostla o 0,2 proc. bodu. Počet volných míst klesl z 312 327 v roce 2022 na nynějších 263 247.
Převis poptávky nad nabídkou práce trvá již devátý měsíc v řadě. Poprvé od března meziměsíčně vzrostl počet volných pracovních míst, konkrétně o 1 221 míst.
Stabilní úroveň míry nezaměstnanosti je pro období prázdnin typická, zaměstnavatelé s ohledem na dovolené obvykle neprovádí významnější personální změny. Již na konci měsíce srpna se projevil očekávaný návrat do zaměstnání zaměstnanců ze školství. Do vzdělávacích institucí jako svého nového zaměstnavatele v srpnu nastoupilo 3 232 nezaměstnaných. Vzdělávání tak bylo v měsíci srpnu odvětvím, do kterého nezaměstnaní nastupovali vůbec nejvíce, následované s velkým odstupem velkoobchodem a dále pak stravováním a pohostinstvím.
„Změna zaměstnání často přináší i vyšší mzdu. Úřad práce může pomoci nejen nezaměstnaným, ale i těm, kteří pracují a hledají novou příležitost. Všichni mohou využít štědré příspěvky na rekvalifikaci, zejména v oblasti digitálních dovedností. Poté se mohou rozhodnout, zda své nové schopnosti uplatní na stávající pozici, nebo se vydají za vysněnou prací jinam,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof k aktuální situaci na trhu práce říká: „Na konci srpna začátku září vždy na úřadě práce evidujeme zvýšený počet absolventů a mladistvých. Ti v srpnu tvořili 4 procenta z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, což je stejné procento jako v roce 2022 a 2023. Naší primární snahou je, aby mladí nadále pokračovali ve vzdělávání. Naši odborníci specializující se na zaměstnávání mladých poradí i s rekvalifikacemi, digitálními kurzy a také odbornými praxemi s dotací. Tato dotace umožní zaměstnavateli zajistit, aby primárním cílem této praxe bylo pro mladé skutečně získání kvalifikace a pracovní zkušeností. Na začátku kariéry si mladí totiž nemusí moc lámat hlavu s výběrem konkrétní práce, to mohou odložit až na výběr další práce. Víme, že příjem pak s další změnou práce v naprosté většině případů naroste.“
Úřadu práce se úspěšně daří najít zaměstnání pro rostoucí počet lidí – v srpnu takto pomohl 19 995 uchazečům o zaměstnání, což je o 81,4 % více proti stejnému období vloni. Proti loňsku výrazně – o 139 % – vzrostl i počet rekvalifikací.
„Změny zaměstnání se lidé často obávají. A to platí dvojnásob, pokud se po odchodu ze zaměstnání zaregistrují na úřadu práce a berou podporu v nezaměstnanosti. Data ale ukazují, že obavy jsou mnohdy zbytečně přehnané. Typicky se totiž podaří uchazečům o zaměstnání nalézt práci se mzdou o 8 procent vyšší. Tedy jako by dostali u nového zaměstnavatele jednu měsíční mzdu každý rok navíc. Více přitom na změně zaměstnání vydělají i ti, u kterých byste to ne úplně čekali, například čtyřicátnice, které odešly z předchozího zaměstnávání nedobrovolně nebo s vážnými důvody, typicky ,vydělají´ na změně práce dokonce 11 procent,“ upozorňuje Jiří Šatava, ředitel odboru politiky zaměstnanosti Ministerstva
práce a sociálních věcí.
Podle Úřadu práce ČR bylo ke konci srpna 2024 na území ČR celkem 136 373 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (jedná se o kvalifikovaný odhad). V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 84 410 (tj. zhruba 62 % pracovněprávních vztahů). Nejvíce jich bylo realizováno ve Středočeském kraji (24 046), v Praze (19 982) a v Plzeňském kraji (18 508). Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali. Ke konci srpna evidoval ÚP ČR celkem 15 430 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v červenci 15 367 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (1911 zájemců o zaměstnání, v červenci 1771 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 519 uchazečů o zaměstnání, v červenci 13 596 uchazečů o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 4,7 % (v červenci 4,8 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 31. 8. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 58 555 (do července 56 672) osob s dočasnou ochranou. Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra.
„Již devátý měsíc v řadě trvá převis počtu uchazečů o zaměstnání nad volnými pracovními místy. To svědčí o mírném zvolnění napětí na tuzemském trhu práce. Na jedno volné místo připadlo v srpnu 0,9 uchazeče, což je jedna z nejnižších hodnot od roku 2018,“ připomíná Dominik Rusinko, analytik ČSOB. „Přesto lze celkové podmínky na trhu práce hodnotit jako napjaté. Míra nezaměstnanosti je setrvale jedna z nejnižších v Evropské unii a nic na tom nezmění ani příští měsíce. Nedostatek pracovní síly hlásí zejména sektor stavebnictví, kde se jedná o hlavní překážku další expanze. V daleko menší míře jde o problém pro zpracovatelský průmysl, kde dle podnikatelských nálad spíše převažují mírné tlaky na propuštění v reakci na slabou zahraniční poptávku.“
Za celý rok 2024 ekonomové očekávají jen velmi slabý nárůst míry nezaměstnanosti do 4 procent. „Pokračující pokles průmyslové produkce nakonec přispěje k propouštění u té části podniků, které dál marně čekají na nové zakázky. Na druhé straně řada stavebních firem dál shání pracovní sílu. Konkrétně nezaměstnanost v roce 2024 čekáme v průměru na hladině 3,8 procenta. Rozhodně tedy nepůjde o žádné skokové zvýšení míry nezaměstnanosti,“ říká Jiří Cihlář, analytik poradenské firmy Next Finance.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci 2024 podle Českého statistického úřadu meziročně snížil o 1,9 procenta.
