Americký Fed bude zlevňovat a možná i vyrábět peníze
Jerome Powell, předseda Federálního rezervního systému (Fed), státní banky USA, podpořil uvolnění měnové politiky ve velmi očekávaném pátečním projevu na každoročním sympoziu centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole. Řekl, že nechce ohrozit trh práce a že inflace se blíží dvouprocentnímu cíli Fedu. To, že řada tvůrců americké měnové politiky je připravena zvážit zářijové snížení sazeb, ukázal i zápis z červencového zasedání centrální banky.
Míra inflace v USA byla nejsilnější v červnu 2022, kdy její meziroční hodnota činila 9,1 procenta. Od té doby díky přísné měnové politice centrální banky postupně klesala až na červencovou hodnotu 2,9 procenta. „Nadešel čas, abychom snížili svou základní sazbu. Má důvěra, že inflace míří ke dvouprocentnímu cíli, narostla,“ řekl Powell. Hlavní úroková sazba Fedu se aktuálně nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, kde visí už zhruba rok.
Snižování základních úrokových sazeb očekávají ekonomové a burzovní obchodníci v souvislosti s posílením růstu americké ekonomiky. Fed ale váhal z obav z povzbuzení inflace. Nyní ve svém projevu předseda Powell především akcentoval fakt, že míra nezaměstnanosti letos vzrostla z lednových 3,7 % na červencových 4,3 procenta, což by mohlo být znamením vážného hospodářského zemdlení. „Pokud jde o interpretační rovinu aktuálního nárůstu nezaměstnanosti, tak bude důležité, zdali jej Powell bude vysvětlovat ochlazujícím růstem, anebo připustí i jiná vysvětlení. Například takové, že současný posun míry nezaměstnanosti může souviset s velmi silnou imigrací, která způsobuje, že se na trh práce tlačí masy nových adeptů, který není schopen absorbovat. Dodejme, že pokud by platila tato hypotéza, tak to má důležité implikace pro měnovou politiku, neboť ta by nemusela na tento strukturální (a pravděpodobně dočasný) nárůst míry nezaměstnanosti reagovat,“ napsal ve svém komentáři Jan Čermák, analytik ČSOB. Powell ve svém referátu zdůraznil, že se Fed bude úzkostlivě řídit aktuálními ekonomickými údaji.
Akciové trhy na jeho výstup reagovaly robustním růstem. Dow Jonesův index vzrostl o 1,14 % na 41 175,08 bodu. Širší index Standard & Poor’s 500 se zvýšil o 1,15 % na 5634,61 bodu. Index technologického trhu Nasdaq stoupl o 1,47 % na 17 877,79 bodu.
„Všechny hráče ve financích zajímá očekávání budoucnosti. Podle toho, co se očekává, že se stane za měsíc či za rok, reagují finanční trhy dneska. Když se tedy například začne předpokládat, že centrální banka v budoucnu sníží úrokové sazby, okamžitě se tomu finanční trh přizpůsobí a úrokové sazby spadnou plošně v celé ekonomice. I když zatím centrální banka ještě nic neudělala. A až centrální banka (podle očekávání) své signální úrokové sazby skutečně sníží, nestane se už nic. Protože se to už dávno očekávalo a očekávání finanční trh dávno zrcadlil,“ vysvětluje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance.
„Intenzívní sledovanost /konference v Jackson Hole/ je věc jedna. Ale přiznejme si, že finanční trhy si v tomto případě hledají berličku. Ony prostě chtějí slyšet, že v Americe půjdou úroky razantně dolů a na trh se tak budou dostávat další peníze. A to je vlastně principiálně úplně špatně. Kdyby americká ekonomika rostla jako drak, kdyby většina společností navyšovala zisky, nikdo by se nezajímal o to, jestli centrální banka pustí do oběhu ještě dalších pár peněz. Akcie by rostly prostě proto, že by zrcadlily rostoucí zdraví amerických akciových společností. Jenomže dnes jsme nastaveni jinak. Pokud akcie porostou, nebude to proto, že by zrcadlily zdraví akciových společností, ale protože budou zrcadlit víc peněz v oběhu, které tam poslala centrální banka,“ varuje Šichtařová. A zdaleka ne poprvé.
