Ministr Bartoš odpovídá ČKAIT: nový zákon není retrospektivní
Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj (MMR) Ivan Bartoš (Piráti) zveřejnil otevřenou odpověď na otevřený dopis předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Píše v ní, že nový stavební zákon nepůsobí retroaktivně, naopak novelou nového stavebního zákona (zákon č. 152/2023 Sb.) došlo ještě k dalšímu zmírnění účinků nového stavebního zákona, kdy byla přidána další dodatečná přechodná ustanovení. Původní stavební zákon schválený v roce 2021 přechodná ustanovení například k dokumentacím vůbec neobsahoval. Tím vyvrací jednu z nejsilnějších námitek ČKAIT. Svou odpověď zveřejnil na stránkách MMR; obvykle ke komunikaci využívá sociální síť X (dříve Twitter).
ČKAIT ve svém dopise zdůraznila, že české stavebnictví stojí před rizikem dlouhodobé recese. Důvodem je řada nejasností, které souvisejí s novým stavebním zákonem (NSZ) a prováděcími předpisy vydanými teprve na začátku letošního léta. To způsobilo mezi projektanty i stavebníky značnou nejistotu ohledně způsobu podání, rozsahu i obsahu žádostí o povolení stavby. Nový stavební zákon působí v některých případech retroaktivně. V důsledku toho dochází k situacím, že některé dříve zahájené stavební záměry musejí být přepracovány a dokončeny podle nových vyhlášek. Tím pádem se uzavřené smluvní vztahy mezi zhotoviteli projektové dokumentace a stavebníky musejí změnit: smluvní strany se musejí domluvit na novém rozsahu plnění, nové ceně i termínech. „Odlišné jsou přitom pohledy stavebníků a projektantů na objem a cenu prací. Zatímco stavebníci se domnívají, že NSZ vede ke zjednodušení, a tudíž zlevnění výstupů, projektanti na základě praxe hovoří o opaku. To nejenže nevede ke zrychlení, ale může to celý stavební proces i zastavit a řada případů může skončit i u soudu. S ohledem na právní nejistotu se navíc může zpomalit vypisování nových zakázek. To by mělo fatální dopad na celé stavebnictví, včetně výrobců materiálů, které se již nachází ve dvouciferném meziročním propadu,“ píše ČKAIT.
Podle ministra Bartoše by aplikace procesů podle starého stavebního zákona nepřinesla žádnou výhodu, protože oproti starému stavebnímu řízení nedochází k žádným zásadním změnám. „Nové řízení o povolení záměru věcně vychází ze starých procesů (tzn. jde především pouze o sloučení územního a stavebního řízení), ale stále platí, že nové řízení o povolení záměru má obdobný okruh účastníků řízení, pro žádost o povolení je nutné obstarat obdobné podklady a i samotné posuzování stavebního řízení je de facto totožné, pouze v rámci jediného řízení dochází k tomu, že stavební úřad stavbu zároveň umístí i povolí. Naopak je nutné jednoznačně konstatovat, že nová právní úprava je jednodušší z důvodu snížení počtu podkladových aktů, kdy závazná stanoviska týkající se ochrany životního prostředí jsou integrována do jednotného enviromentálního závazného stanoviska a další závazná stanoviska jsou integrována v rámci koordinovaného závazného stanoviska. Aplikace procesů podle starého stavebního zákona tedy nedává věcný význam, jelikož by nedošlo k jakémukoliv zjednodušení procesu,“ píše Ivan Bartoš.
Rovněž se ohradil proti tvrzení, že ČKAIT nemohl předpokládat, jaká právní úprava bude platit, a tudíž se na novou právní úpravu připravit. Věcný záměr nového stavebního zákona byl vládou ČR schválen již dne 24. června 2019. Novela z minulého roku množství přechodných ustanovení přidala, aby došlo ke zmírnění účinků nového stavebního zákona. „ČKAIT byl v rámci procesu přípravy jak věcného záměru zákona, tak i samotného nového stavebního zákona opakovaně konzultován a zástupci ČKAIT se přímo na přípravě zákona podíleli, a to například prostřednictvím pracovní skupiny pro hmotné stavební právo, kterou k tomuto účelu zřídilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud tedy v rámci Vašeho dopisu sdělujete, že nyní uzavřené smlouvy neodpovídají novému stavebnímu zákonu, bylo uvedené řešitelné, kdy do smluv uzavíraných od roku 2019, kdy bylo zřejmé, jak bude nová právní úprava vypadat, bylo možné zakomponovat ustanovení, že pokud se v době plnění zakázky změní právní úprava, automaticky se smlouva bude posuzovat podle nových procesů v novém stavebním zákoně,“ sděluje Ivan Bartoš. Podle něj je možné, aby změna již uzavřených smluv proběhla v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.
„Co se týče žádosti o novelu vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, pak zde je nutné konstatovat, že celá tato vyhláška byla vytvořena ve spolupráci se ČKAIT, přičemž někteří členové ČKAIT přímo uzavřeli s MMR smlouvu a jako konzultanti se přímo na vytvoření vyhlášky podíleli. Například příloha vyhlášky, která stanovuje obsahové náležitosti dokumentace pro provádění stavby, byla z velké části tvořena členy ČKAIT a ministerstvo do tohoto procesu zasahovalo spíše minimálně, jelikož MMR uznává, že ČKAIT sdružuje odborníky z praxe a je tedy primárně jejich odpovědností stanovit si, podle jaké dokumentace bude stavba realizována. Zároveň v rámci meziresortního připomínkového řízení byly akceptovány všechny zásadní připomínky od ČKAIT, přičemž například celá příloha č. 13 vyhlášky byla vytvořena pouze na výslovnou žádost ČKAIT,“ zdůrazňuje ministr.
Připomíná dále, že s ohledem na existenci přechodného ustanovení v § 329 odst. 3 nového stavebního zákona je, a ještě po delší dobu bude, většina veřejných zakázek zadávána (a následně realizována) na základě dokumentace pro provádění stavby zpracované podle starého stavebního zákona. „Připomínám, že MMR vydalo k aplikaci tohoto přechodného období při zadávání veřejných zakázek metodické stanovisko, které je k dispozici na Portále o veřejných zakázkách,“ píše se v odpovědi ministra Bartoše.
