Průmysl zklamal hlubokým poklesem
Průmyslová produkce v květnu 2024 byla reálně meziměsíčně nižší o 2,2 procenta. Meziročně klesla o 3,2 procenta. Oznámil to Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.
„Pokles průmyslové produkce v květnu nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel, kde letošní prozatím nejslabší měsíc narazil na vyšší srovnávací základnu. Dále se prohloubil pokles ve výrobě strojů a zařízení, kde slabší poptávka zasáhla zejména výrobu zemědělských strojů nebo průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
O čtvrtinu meziročně klesla produkce ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, avšak tento pokles ovlivnila vysoká srovnávací základna z loňského května a také dostatečná zakázková náplň z minulých měsíců. O desetinu byla nižší produkce ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Na druhé straně oživení produkce pokračovalo ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a potravinářském a nápojovém průmyslu. Výroba a rozvod elektřiny, plynu a klimatizovaného vzduchu vzrostla meziročně o 7 %, a to zejména vlivem nízké srovnávací základny.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v květnu 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 0,8 %, přičemž dynamika nových zakázek ze zahraničí i tuzemských zakázek byla shodná. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 3 procenta. „Hodnotě nových průmyslových zakázek do černých čísel nejvíce pomohla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Po loňském slabším roce dochází k oživení poptávky a proti loňskému květnu se v tomto odvětví hodnota nových zakázek zvýšila o čtvrtinu. Zakázky přibyly i ve výrobě motorových vozidel a v chemickém průmyslu,“ říká Marta Ortová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Pokles hodnoty nových zakázek zaznamenala odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba elektrických zařízení (kde se zčásti projevila vyšší srovnávací základna) a výroba strojů a zařízení. Pokračoval i pokles poptávky ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v květnu 2024 meziročně snížil o 2 procenta.
„Po lepším dubnovém výsledku nás průmysl v dubnu opět zklamal. Když přidáme k horšímu výkonu výroby i nepřesvědčivé výsledky podnikatelských nálad (PMI) a slabé nové objednávky, zdá se, že reálné exporty i investice mohou minimálně ve druhém kvartále zaostat za našimi očekáváními,“ komentoval údaje ČSÚ Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „Relativně znepokojující je také pohled do struktury průmyslu. Klíčová odvětví zpracovatelského průmyslu v čele se strojírenstvím a automobilovým průmyslem zaznamenala i po sezónním očištění viditelný pokles výroby. Stejně tak se tentokrát nedařilo do této chvíle odolnému segmentu výrobců elektrických zařízení a jako by ve volném pádu se dál nachází i obor zpracovatelů základních kovů. Prakticky jedinou pozitivní výjimkou jsou výrobci počítačů a elektroniky. To platí i o nových objednávkách, které s výjimkou výrobců elektroniky klesají. Dvakrát pozitivně nevyznívají ani předstihové ukazatele v čele s indexem nákupních manažerů PMI – jak v Česku, tak v Německu a v celé eurozóně se v červnu opět zhoršily a v zásadě vygumovaly květnový nárůst. Globální nálada v průmyslu sice zůstává stabilní, ale nijak výrazně se v posledních měsících nevylepšuje. Oživení poptávky po českém průmyslovém zboží se oproti našim předpokladům pravděpodobně lehce odkládá a z tohoto důvodu může být růst české ekonomiky o něco slabší.“
Naposledy průmysl rostl o více než 5 % v polovině roku 2022. „Od té doby se až na pár výjimek držíme buď v červených číslech nebo v zanedbatelném růstu. Podstatný impulz, který by poslal domácí průmyslovou produkci k silnějšímu růstu, se zatím nekoná,“ poznamenává Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
