Životní úroveň je dobrá, ale hospodářská situace země ne

Polovina občanů očekává, že se ekonomická situace nezmění, třetina očekává zhoršení a necelá pětina zlepšení. Oproti poslednímu šetření, které proběhlo před rokem, jsou očekávání daleko méně pesimistická. Tehdy zhoršení předpovídala polovina dotázaných a to, že se situace nezmění, uvedla třetina. Vyplývá to z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Téměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 33 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 8 % ji vnímá jako špatnou.

Téměř polovina (47 %) lidí hodnotí současnou ekonomickou situaci nepříznivě, když 36 % ji charakterizovalo jako „špatnou“ a 11 % jako „velmi špatnou“. Více než třetina dotázaných (36 %) občanů pak považuje současnou ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou“.

Oproti poslednímu předchozímu šetření z února a března 2024 se hodnocení ekonomické situace výrazně zlepšilo, a to především došlo k poklesu špatného hodnocení o 11 procentních bodů (z 58 % na 47 %). Tento pokles byl kompenzován převážně nárůstem podílu odpovědí „ani dobrá, ani špatná“ (o 8 procentních bodů). Na hranici významnosti je tříprocentní nárůst pozitivního hodnocení. Pokud se podíváme na hodnocení zhruba před rokem, zjistíme že se téměř neliší od zjištění z únorového šetření. „Data od roku 2013 zachycují výrazný trend poklesu kritických hodnocení a nárůstu pozitivních až do ledna 2019, pak během roku 2019 víceméně stabilní situaci (kolem poloviny souboru hodnotí ekonomickou situaci jako dobrou, třetina jako ani dobrou, ani špatnou, osmina jako špatnou) – jde o období do COVIDu. V červnu 2020 dochází k prudkému zlomu co se týče pozitivního hodnocení (pokles na čtvrtinu odpovědí) i negativních odpovědí (třetina respondentů). Od té doby negativní hodnocení víceméně trvale rostlo až do roku 2022 a následně až do minulého šetření se stabilně drželo na úrovni téměř 60 % dotázaných. Až další výzkum prokáže, zda se aktuálně zjištěný zlom potvrdí,“ píše CVVM ve zprávě z výzkumu.

Podrobnější analýza ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní respondenta (viz graf 3) a rovněž se zvyšující se spokojeností s vlastním životem, se zvyšující se spokojeností s politickou situací v ČR, s rostoucím vzděláním a s posunem od levice k pravici při sebezařazování na pravolevé škále politické orientace. S rostoucím věkem se hodnocení ekonomické situace naopak zhoršuje. Přímo propastné rozdíly v hodnocení jsou spojené s důvěrou k vládě: ti co vládě důvěřují hodnotí ekonomickou situaci ze 46 % jako dobrou a z 12 % jako špatnou, ti, co vládě nedůvěřují, uvádějí hodnocení 4 % dobrá situace, 72 % špatná. Podobné rozdíly jsou u voličů politických stran: ti co volí strany vládní koalice, hodnotí situaci jako dobrou, ve 30 % (ODS) až 47 % (TOP09) – výjimka STAN 15 % -, kdežto ti, co volí ANO, tak v 9 % a SPD v 5 procentech.

Třetina oslovených občanů očekává zhoršení ekonomické situace v České republice, přičemž podle 8 % se situace zhorší „velmi“ a podle 25 % „trochu“. Polovina občanů (49 %) má za to, že se ekonomická situace v tomto roce nezmění, a 17 % veřejnosti počítá se zlepšením ekonomické situace v ČR v tomto roce.

Oproti předchozímu šetření z dubna, května 2023 se očekávání dalšího vývoje ekonomické situace České republiky výrazně změnila: Došlo k zásadnímu poklesu těch, kteří předpokládají, že se ekonomická situace zhorší – z poloviny na třetinu dotázaných. Tento pokles se ale nepromítl do podílu optimistů, který zůstal stejný jako v minulém roce.

Došlo tak k odpovídajícímu nárůstu podílu těch, kdo nepočítají se změnou. Aktuální výzkum tak prodloužil trend nastoupený v lednu 2020. Hodnocení se dostalo na úroveň posledního předcovidového roku a je otázkou, zda trend poklesu pesimistů bude pokračovat na úroveň let 2015 2018, kdy tvořili zhruba osminu populace. Když se podíváme na vývoj očekávání od roku 1999, vidíme, že veřejnost citlivě reflektuje vývoj ekonomiky i politický diskurs provázaný s tímto vývojem, takže současné rozložení názorů odpovídá představě, že „jsme se snad konečně odrazili ode dna“.

Očekávání vývoje ekonomické situace v České republice je silně propojené s hodnocením jejího současného stavu (viz graf 6). Obecně platí, že lidé, kteří současnou ekonomickou situaci hodnotí příznivěji, jsou v průměru optimističtější, i pokud jde o vyhlídky ekonomiky pro následující období. K tomu je možné doplnit, že čtvrtina dotázaných jsou naprostí pesimisté (špatná situace se ještě zhorší – jde o celková procenta), k tomu je možné přičíst ještě pětinu dotázaných, kteří hodnotí situaci jako špatnou a myslí si, že se nezlepší. Jen zanedbatelná 4 % z celku tvoří ti, kteří hodnotí situaci jako špatnou a věří, že se zlepší.

Životní úroveň své domácnosti hodnotí jako dobrou 59 % respondentů. Z toho 12 % ji hodnotí jako „velmi dobrou“ a 47 % jako „spíše dobrou“. Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti 8 % občanů, když 7 % ji označilo za „spíše špatnou“ a 1 % za „velmi špatnou“. Třetina (33 %) lidí pak životní úroveň své domácnosti charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“.