Důvěra v ekonomiku stoupla, nejvíce u spotřebitelů
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se v březnu meziměsíčně zvýšil o 3,6 bodu na hodnotu 94,2, při stejném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 3,1 bodu na hodnotu 93 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 5,9 bodu na hodnotu 99,9. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
Důvěra podnikatelů v ekonomiku se v březnu zvýšila v průmyslu (+ 3,7 bodu), v obchodě (+ 4,9 bodu) a ve vybraných službách (+ 3,1 bodu). Ve stavebnictví se důvěra v meziměsíčním srovnání snížila o 4,8 bodu.
„Březnové výsledky konjunkturálního průzkumu mezi podnikateli se nesou ve znamení meziměsíčního oživení. Očekávané mírné zlepšení poptávky a výrobní činnosti v průmyslu spolu se zlepšující se poptávkou a celkovou ekonomickou situací podniků v odvětvích obchodu a služeb byly nejvýznamnějšími faktory růstu březnové důvěry podnikatelů,“ říká Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Důvěra spotřebitelů se zvýšila potřetí v řadě. Indikátor důvěry vzrostl o 5,9 bodů na hodnotu 99,9. Počet respondentů očekávajících zhoršení celkové ekonomické situace v následujících dvanácti měsících se oproti únoru snížil. Počet spotřebitelů hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících se téměř nezměnil. Výrazně se ale zvýšil počet respondentů očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se oproti minulému měsíci téměř nezměnil.
„Důvěra spotřebitelů se zvýšila třetí měsíc v řadě. Dosáhla nejvyšší úrovně od října 2021 a přiblížila se svému dlouhodobému průměru. Zlepšení sentimentu bylo přitom zaznamenáno téměř ve všech sledovaných oblastech,“ sdělila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
„Nálada v české ekonomice se začíná zlepšovat. Rostla důvěra jak podnikatelů, tak i spotřebitelů. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl celkově na hodnotu 93, ovšem na rozdíl od února se v březnu důvěra v ekonomiku zvýšila i v průmyslu, a to na hodnotu 88,9. Vyhodnocovat to jako `odražení se ode dna` v českém průmyslu by to bylo asi předčasné, ale o pozitivní signál bezesporu jde. Je zde však také jedno varování: přestože firmy meziměsíčně hodnotily stávající i očekávanou poptávku po své produkci lépe než v únoru, stále výrazně převažuje podíl těch, kteří jí hodnotí jako nedostatečnou,“ komentoval dnešní údaje ČSÚ Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. „To ostatně potvrzují tvrdá data. Hodnota nových zakázek podle posledních dostupných údajů v lednu meziročně klesla o 2,7 procenta. Snížily se jak nové zakázky ze zahraničí o 2,5 %, tak i nové domácí zakázky, které klesly o 3,1 procenta. Obtížnou situaci v českém průmyslu potvrzuje i vývoj Indexu nákupních manažerů (PMI). Ten se pod hranicí 50 bodů, která znamená recesi, nachází již od června 2022. Nicméně v únoru dosáhl hodnoty 44,3 bodu po lednových 43 bodech, a jeho pokles se tak zmírňuje a naznačuje možný obrat. Stále však ukazuje na nepříliš dobrou situaci českého průmyslu, kde chybí zakázky, výrobci optimalizují své zásoby a upravují ceny.“
Důležitým signálem zlepšení je růst důvěry spotřebitelů, který se ocitl nejvýše od října 2021 a přiblížil se dlouhodobému průměru. O zlepšování spotřebitelské nálady, a tedy i o konci spotřebitelské recese, svědčí ostatně také vývoj maloobchodních tržeb. V lednu meziročně zrychlily svůj růst na 2,4 % z prosincových 1,2 procenta. „Lednová maloobchodní data přinesla i další pozitivní informaci – po dvaceti měsících poklesu došlo v lednu poprvé k meziročnímu růstu tržeb za prodej potravin. Nečekejme však nákupní boom. Půjde spíš o pozvolný růst výdajů domácností a s tím spojený růst tržeb obchodníků. Ten by měl pokračovat v mírnému tempu i v dalších měsících. Vedle růstu reálných příjmů je zde ještě faktor vysokých úspor domácností, které by se mohly rovněž přeměnit ve větší útraty u obchodníků,“ říká Petr Kymlička.
