Moderní technologie ve výuce zásadně odmítá, přesto ho studenti milují

Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník získal prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc., z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

Prof. Miloslav Druckmüller působí na VUT v Brně v Ústavu matematiky. Hlavní oblastí jeho vědeckého i pedagogického zájmu jsou numerické metody analýzy obrazů a signálů. Pro jeho způsob výuky je typický dialog se studenty a snaha vtáhnout je během přednášky do řešení daného problému. Studenti jej dlouhodobě hodnotí jako jednoho z nejlepších vyučujících na fakultě i na celé škole: ve studentské anketě Nejlepší pedagog VUT podle hodnocení studentů zvítězil mezi magisterskými studenty FSI již sedmkrát, z toho pětkrát v řadě. V poslední době vyučuje především obory matematické inženýrství, fyzikální inženýrství a nanotechnologie, mechanika a mechatronika. Je též úspěšným školitelem doktorandů v oblasti aplikované matematiky.

Další společensky významnou činností prof. Druckmüllera jsou populárně-vědecké přednášky, kterých přednesl stovky, a to v Česku i v zahraničí. Za zmínku stojí také jeho mnohá vystoupení v médiích, např. v televizním pořadu Na plovárně (2016) či v pořadu Hyde Park Civilizace (2017). Sám sebe označuje za amatéra v původním smyslu slova – totiž za člověka, který se něčemu věnuje z lásky a nadšení.

Nový pohled na Slunce

Svou odbornou prací v oblasti numerických metod analýzy obrazů a signálů změnil prof. Druckmüller náš pohled na Slunce: laikům odhalil jeho dříve neviděnou krásu a ve vědecké komunitě znovu rozpoutal zájem o studium této hvězdy prostřednictvím úplných zatmění. Vizualizace koronálních struktur pozorovatelných ve viditelné části spektra patří mezi nejobtížnější problémy astrofotografie.

Donedávna platilo, že fotografie není schopna zobrazit koronální struktury pozorovatelné lidským zrakem při zatmění. Během posledních dvaceti let se však prof. Druckmüllerovi podařilo vytvořit systém počítačových programů založených na nových matematických postupech, který situaci zcela změnil. Jím vytvořené obrazy sluneční koróny překonávají možnosti lidského zraku a ve viditelné a infračervené části spektra výrazně převyšují současné možnosti kosmických sond.

Stačí křída a tabule

Srovnávat svoji výukovou metodu s jinými si netroufá, podstatné je pro něj to, že jej výuka i v téměř sedmdesáti letech baví a vždy se na ni těší. Považuje se přitom za pedagoga vysoce konzervativního. „Učím celý život s křídou v ruce u tabule, například PowerPoint jsem nikdy v životě nepoužil. Jsem odpůrcem tzv. moderních metod výuky, kdy mezi kantora a studenta vstupuje technika. Já potřebuji mít živé studenty, kteří jsou se mnou naladěni na stejnou frekvenci, a se kterými je nám spolu v posluchárně dobře, protože nás to oboustranně baví a cítíme, že to má smysl,“ říká. Právě takovéto situace jej také na učení baví nejvíce: „To, že se na několik hodin odpoutám od okolního světa plného problémů a špatných zpráv a že je mi fajn.“

Současnou generaci studentů nepovažuje za nikterak specifickou, jiné jsou však okolnosti, v nichž dnešní mladí studují. „Učím 45 let a studenti jsou stále stejní. Dramaticky se však změnil svět kolem nich a museli se mu přizpůsobit. Oni mají dnes jiné problémy, než jsme měli v době studia my,“ říká.

Inspiraci pro vlastní odbornou práci u studentů nehledá, oceňuje však spolupráci s nimi. „Oni se něco naučí ode mne a já od nich,“ shrnuje vzájemnou interakci.

Nejtěžší etapou v jeho pedagogické činnosti bylo covidové období, kdy dokonce uvažoval o tom, že s učením definitivně skončí. „On-line výuka byla pro mne – a pro většinu mých studentů také – čistým utrpením. Nedávala mi smysl, a pokud by trvala ještě déle, šel bych do důchodu,“ přiznává. K tomu naštěstí nedošlo a prof. Druckmüller na VUT v Brně k radosti mnoha studentů i kolegů dále vyučuje.