Živě: Spolupráce odborníků na mezinárodní úrovni
Když se řekne přeshraniční úsek nového železničního spojení Drážďany – Praha, pravděpodobně se vám vybaví Krušnohorský tunel. Stavba dlouhá téměř 31 km je součástí tzv. společného plánovacího prostoru, v rámci kterého probíhá intenzivní mezinárodní spolupráce odborníků nejrůznějších specializací.
Více se jak o společném plánovacím prostoru, tak o pracovních skupinách v rámci přípravy nové trati mezi Prahou a Drážďany dozvíte na Prezentačním dni Stavební správy vysokorychlostních tratí ve středu 20. března 2024 v Informačním centru Správy železnic v Ústí nad Labem od 15:30 hodin. Vystoupí odborníci Ing. Jan Dvořák a Ing. Tomáš Toms, kteří jsou členy týmu Stavební správy vysokorychlostních tratí, který na technické přípravě přeshraničního úseku pracuje.
Kromě Krušnohorského tunelu do společného plánovacího prostoru patří návazné úseky Ústí n. L. – Chabařovice a Heidenau – Drážďany. Zatímco na německé straně se jedná o modernizaci stávající trati, na českém území dojde vedle modernizace stávající trati i k rozšíření o koleje Nového železničního spojení Drážďany – Praha. Některé čtenáře mohou napadat otázky, proč není příprava rozdělena na státních hranicích či proč není společný plánovací prostor ohraničen pouze portály Krušnohorského tunelu. Odpovědi na první dotaz se lze dobrat při pohledu na specifičnost tunelové stavby, kdy čeští a němečtí odborníci společně hledají způsoby, jak tunel například napájet, řídit v něm provoz, udržovat či zajistit evakuaci v případě mimořádné události. Odborníci musí dospět k jednotnému řešení, a proto nelze takovou stavbu připravovat zvlášť. Odpovědí na druhý dotaz je například potřeba zajištění návaznosti Krušnohorského tunelu na vnitrostátní železniční sítě obou států.
Efektivitu řešení technických úkolů zajišťují pracovní skupiny sdružující specialisty z obou zemí. Ti se pravidelně scházejí a věnují se konkrétním problémům. Kolik nákladních vlaků lze provozovat v Krušnohorském tunelu, pojme stanovený rozsah i návazná infrastruktura nebo co bude pro tunel znamenat zavedení četnějšího spojení v dálkové osobní dopravě? Na tyto otázky hledají odpovědi odborníci v pracovní skupině Provoz / doprava. Další pracovní skupina Management rizik se zase zabývá problematikou bezpečnosti a řeší například otázky, po kolika metrech musí být v tunelu zřízeno příčné propojení tubusů nebo co se stane, když do tunelu vjede hořící vlak. O bližším fungování nejen těchto, ale i ostatních pracovních skupin se více dozvíte již dnes v Informačním centru Správy železnic na ústeckém hlavním nádraží.