Kapalný propan může být východiskem ze zákazu uhlových kotlů
Na výměnu starého ekologicky nevyhovujícího kotle zbývá poslední půlrok. Přestože se dotační podpora již netýká plynových kotlů, zájem o tento zdroj energie přetrvává.
Plynové vytápění již není podporováno z příslušných dotačních programů. A to i navzdory tomu, že pro mnoho starších energeticky náročnějších budov představuje plyn optimální řešení. Podle odborníků nicméně v souvislosti s povinnou odstávkou starých kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy mnohé domácnosti na plynové vytápění tak jako tak přejdou. Například společnost Thermona po předchozím poklesu prodejů způsobeném obavami o budoucnost plynu loni evidovala naopak zvýšený odbyt.
Nejde přitom jen o zemní plyn, potenciál má také kapalný propan (LPG). Jeho výhodou je nezávislost na distribuční síti, protože je skladován v zásobníku poblíž vytápěného objektu. To ho předurčuje zejména pro odlehlejší regiony, kam nevedou rozvody zemního plynu. I v souvislosti s energetickou krizí v posledních letech našel uplatnění u širšího spektra zákazníků, protože si díky nezávislosti na Rusku udržel stabilní cenu. Průměrná cena pro domácnosti se během loňského roku pohybovala okolo 2,40 Kč/kWh, včetně DPH, dopravy a distribučních poplatků.
Při modernizaci či realizaci nového topného systému je třeba uvažovat v horizontu 10 až 15 let. S tímto výhledem pak porovnání vstupní investice a následných provozních nákladů často stále vychází lépe při vytápění plynem. „Je to samozřejmě značně individuální, ale třeba tepelné čerpadlo nemusí být vždy jasnou volbou ani v modernějších a lépe zateplených domech, protože je řádově dražší než plynový kotel a dosažené provozní úspory nemusí za dobu životnosti vyšší pořizovací náklady vykompenzovat,“ upozorňuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. „Setkáváme se i s tím, že lidem, kteří doteď topili výhradně tuhými palivy, brání v přechodu na plyn neúměrně drahé nebo komplikované vybudování nové plynové přípojky. Při zohlednění celkových nákladů v horizontu životnosti topné soustavy pak může vycházet lépe instalace plynového zásobníku na kapalný propan.”
Nejprodávanější typy plynových kondenzačních kotlů se podle společnosti Thermona pohybují v cenovém rozmezí od 50 do 70 tisíc korun, vč. DPH. Typická investice do propanového vytápění činí i s DPH asi 60 tisíc korun. Vyplývá to z kalkulace společnosti Primagas, která uvažuje rodinný dům s vytápěnou plochou mezi jedním a dvěma sty metry čtverečními. Tato částka zahrnuje vše až po kotel, tedy hlavně projektovou dokumentaci, plynové potrubí a napojení zásobníku či jeho dopravu a ukotvení. „Kalkulace nicméně nezahrnuje cenu zásobníku, zákazníci si jej totiž většinou pronajímají od dodavatele. Vyhnou se tak velké jednorázové investici i nutnosti řešit jako majitel servis a revize, cena za pronájem je přitom ve srovnání s fixními platbami za zemní plyn nebo elektřinu zanedbatelná,“ vysvětluje Jiří Karlík.
I když se na plynové kotle již dotace neposkytují, s podporou přicházejí někteří dodavatelé. „Novému odběrateli čistého propanu pro rodinný dům dlouhodobě poskytujeme příspěvek na nový kotel ve formě slevy z prvního vyúčtování až do výše 20 tisíc korun. Samozřejmě nemusí být nutně použit na kotel, ale třeba na rekonstrukci topné soustavy a další stavební práce,“ říká Jiří Karlík a dodává, že od letoška mohou noví zákazníci v segmentu domácností navíc využít příspěvek na úhradu projektové dokumentace. „To je dalších až 15 tisíc korun, takže ve výsledku zákazník srazí počáteční investici snadno o více než 30 tisíc korun, tedy na polovinu. Podmínkou je přechod na LPG z tuhých paliv či elektřiny a odběr čistého propanu po určenou dobu,” uzavírá Karlík.
