Výrobci už nezdražují, spotřebitelé to ještě nevědí

V říjnu ceny zemědělských výrobců meziročně klesly o 9,7 procenta, ceny průmyslových výrobců téměř stagnovaly, zvýšily jen o 0,2 procenta. Ve srovnání se zářím se snížily o 0,1 %, informoval Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.

„V meziročním srovnání ceny v zemědělství klesly téměř o 10 procent. Ceny průmyslových výrobců rostly pouze o 0,2 %, ceny stavebních prací podle odhadů o více než 3,5 % a ceny tržních služeb pro podniky přes 5 procent,“ shrnuje Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.

Ceny zemědělských výrobců se meziměsíčně zvýšily o 4,2 procenta. Vzrostly ceny jablek o 13,5 %, mléka o 0,7 % a vajec o 0,5 %. Ceny obilovin klesly o 1,2 %, prasat o 2 %, skotu o 2,3 %, drůbeže o 5,5 % a brambor o 16,9 procenta. 

Meziročně byly ceny zemědělských výrobců nižší o 9,7 % (v září o 13,4 %). V rostlinné výrobě ceny klesly o 10 procent. Nižší byly ceny olejnin o 34,9 % a obilovin o 34,5 %. Zvýšily se ceny čerstvé zeleniny o 7,3 %, ovoce o 27,4 % a brambor o 41,9 procenta. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 9,4 %. Klesly ceny mléka o 18 %, drůbeže o 5,6 % a skotu o 2,4 %. Vyšší byly ceny prasat, a to o 8,8 procenta.

„Vzhledem k meziročnímu poklesu cen zemědělských výrobců existuje prostor pro další zlevňování potravin na pultech obchodů. Nedostatečná konkurence na českém trhu však způsobuje, že pokles cen v obchodech má výrazně pozvolnější tempo, než když dochází ke zdražování,“ říká hlavní ekonom účetní a poradenské firmy BHS Štěpán Křeček.

Ceny průmyslových výrobců v říjnu ve srovnání s předchozím měsícem klesly o 0,1 procenta. Snížily se především ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu byly nižší o 0,4 % a ostatních nekovových minerálních výrobků o 0,8 %. Snížily se ceny potravinářských výrobků o 0,7 %, z toho zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 1 %, průmyslových krmiv o 2,5 % a mlýnských a škrobárenských výrobků o 2,6 procenta. Ceny chemických látek a chemických přípravků se zvýšily o 4,7 % a ropy a zemního plynu o 3,6 %. Shodně o 0,5 % vzrostly ceny černého a hnědého uhlí a lignitu a motorových vozidel.

Meziročně ceny průmyslových výrobců vzrostly o 0,2 % (v září o 0,8 %). Ceny průmyslových výrobců bez energie se meziročně snížily o 0,8 % (v září o 0,2 %). Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se zvýšily především ceny výrobků investiční povahy o 4,5 % a energie o 3 %. Klesly pouze ceny meziproduktů, a to o 6 procent.

Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se meziročně zvýšily o 7 %, černého a hnědého uhlí a lignitu o 62,4 %, motorových vozidel o 3,9 % a ceny oprav, údržby a instalace strojů a zařízení o 9,4 procenta. Snížily se ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny základních kovů klesly o 15,6 %, dřeva a dřevěných a korkových výrobků o 22,9 %, chemických látek a chemických přípravků o 10,6 % a potravinářských výrobků o 1,9 procenta.

„Vzhledem k novým návrhům Energetického regulačního úřadu existují obavy průmyslových firem ohledně vývoje ceny elektřiny v příštím roce. Dobrou zprávou však je, že klesají ceny základních kovů , dřeva a dřevěných výrobků či chemických látek a přípravků. Díky tomu mohou klesat některé nákladové položky průmyslových firem, což může částečně kompenzovat nárůst jiných nákladů,“ říká Křeček.

„Nejhorší situace v rámci průmyslových cen byla v červnu loňského roku, kdy ceny šly meziročně nahoru o 28,5 %, od té doby se však inflace kontinuálně snižuje a v posledních pěti měsících se drží pod 2% růstem. Dá se očekávat, že se v dalších měsících podíváme i do záporných čísel, průmyslové ceny by tedy měly jít dolů,“ říká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Klíčový bude postoj ČNB. Ta na svém listopadovém zasedání nejen že ponechala základní sazbu na 7

%, ale podstatně klesla pravděpodobnost, že by sazby snížila v prosinci. Dnes se zdá jako nejpravděpodobnější, že si centrální bankéři počkají na prosincová inflační data, aby měli ucelený obrázek o celém letošním roce a se sazbami půjdou dolů až v únoru.  Dále je také jasné, že sazby půjdou dolů jen velmi pozvolna. To bude pochopitelně hrát důležitou roli v inflaci jak u spotřebitelů, tak v průmyslu.“

Ceny stavebních prací se meziměsíčně podle odhadů zvýšily o 0,2 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,5 %. Ceny stavebních prací se meziročně podle odhadů zvýšily o 3,6 % (v září po zpřesnění o 4,0 %), ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,7 % (v září o 0,1 %).

Ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 5,3 % (v září o 5,1 %). Vzrostly ceny za služby v oblasti zaměstnání o 20,9 %, za poštovní a kurýrní služby o 13,2 %, za služby v oblasti programování o 7,5 %, za služby v oblasti nemovitostí o 6,7 % a za reklamní služby o 4,2 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 5,4 % (v září o 5,5 %).

„Tady je znát, že prodejci stavebních materiálů čekají jako na smilování na pokles sazeb centrální banky a následné zlevnění hypoték. Právě to by totiž mohlo alespoň částečně nastartovat ochotu rozjíždět nové stavby,“ konstatuje Marketa Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance.

V zemích Evropské unie (EU), podle údajů zveřejněných Eurostatem, ceny průmyslových výrobců v září meziměsíčně vzrostly o 0,6 % (v srpnu o 0,5 %). Nejvíce se zvýšily ceny v Lucembursku o 28,5 %. Na Slovensku vzrostly ceny o 0,6 %, v Rakousku o 0,4 % a v Česku o 0,3 %. Ceny meziměsíčně klesly pouze ve Finsku o 0,9 %, na Kypru a v Polsku shodně o 0,3 % a v Německu o 0,2 %. V září se meziročně snížily ceny v EU o 11,2 % (v srpnu o 10,5 %). Ceny klesly nejvíce v Irsku o 38,9 %, v Bulharsku o 32,0 % a v Itálii o 18,3 %. V Německu byly ceny nižší o 14,7 %, v Rakousku o 5,7 % a v Polsku o 2,5 %. Nejvíce se zvýšily ceny v Lucembursku o 23,8 % a v Maďarsku o 7,1 %. Na Slovensku ceny vzrostly o 1,4 % a v Česku o 0,8 procenta.

Koruna na výraznější než očekávané zpomalení tempa výrobní inflace v ČR zareagovala mírným oslabením. Její kurz se dostává k hladině 24,46 CZK/EUR.

„Růst cen na začátku výrobního řetězce už se podařilo zkrotit. Průmyslové ceny nyní nemají daleko k pádu do deflace. To je podle nás další argument k tomu, aby Česká národní banka ještě před koncem tohoto roku začala tlačit úrokové sazby směrem dolů. Dál proto sázíme na to, že koruna má před sebou otevřený prostor pro oslabení. Po posílení koruny z tohoto týdne je tento prostor nyní poměrně výrazný,“ říká Markéta Šichtařová.