Obědy zlevnily poprvé po roce a půl
V srpnu ceny obědů klesly o 60 haléřů. Je to první zlevnění od ledna minulého roku, ještě v prvním letošním prázdninovém měsíci průměrná cena obědového menu vzrostla o 3 koruny. Ukazuje to aktuální hodnota Edenred Restaurant Indexu, sestavovaného na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet společnosti Edenred.
Nadále se ale rozevírají cenové nůžky mezi jednotlivými regiony. Oběd v Praze strávníky v srpnu vyšel na 209,5 koruny, o 46 korun více než v Olomouci, kde se lidé najedli nejlevněji. „Během prázdnin v restauracích obědvalo o pětinu více zaměstnanců než vloni, rozvážkové služby naopak zaznamenaly mírný meziroční pokles,“ komentovala čerstvé údaje společnost Edenred.
V srpnu Češi po zlevnění o 60 haléřů za oběd v průměru zaplatili 184,80 korun. Jedná se o první výraznější pokles od ledna 2021, tehdy ceny klesly o 2,3 koruny. Navzdory celkovému poklesu však průměrná útrata za oběd v některých regionech nadále stoupá. Nejvýraznější nárůst v srpnu zaznamenala Praha, kde obědy zdražily o 1,4 koruny a přiblížily se k rekordním 210 korunám.
Srpnový pokles cen obědového menu částečně předznamenal jejich skokový nárůst v průběhu července. V průměru v celé republice tehdy vzrostly ceny o 3 koruny, nejvíce od loňského září. Za celé období prázdnin tak české restaurace ve výsledku mírně zdražily, průměrně o 2,4 koruny. Ne však ve všech krajích. Během letních měsíců stouply ceny celkem v osmi krajských městech, nejvýrazněji v Liberci (+3,4 Kč) a v Praze (+3,1 Kč). Zbylá regionální centra zaznamenala pokles, zejména Ústí nad Labem (-1,9 Kč) a Olomouc (-1,8 Kč), kde se částky vrátily zpět na úroveň ze začátku roku. Hanácká metropole se tak stala co do ceny obědů v Česku vůbec nejlevnější.
„Letní měsíce byly poznamenány nerovnoměrným vývojem cen. Výkyvy můžeme z části připsat přizpůsobení jídelních lístků letnímu režimu a přívalu turistů v některých regionech. Pokud ovšem budeme na prázdninové měsíce nahlížet jako na celek, můžeme říct, že pokračuje trend velmi pozvolného růstu cen obědů,“ říká Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred. „Ve druhém a třetím kvartálu rovněž pozorujeme trend prohlubování rozdílů mezi regiony. Zatímco v Praze ceny obědů od začátku roku stouply o víc než 4 %, v Olomouci se vrátily zpátky na lednovou úroveň. Pražané tak ve srovnání za oběd zaplatí o čtvrtinu více, což činí rozdíl asi 46 korun.“
I přes červencové zdražení Češi o prázdninách chodili do restaurací častěji než v minulém roce. Meziročně stoupl počet transakcí benefitními kartami v restauracích o 20 procent. U rozvážkových služeb naopak došlo k mírnému poklesu o 2 procenta. Z pohledu celkového objemu utracených peněz však, zejména vlivem inflace, zaznamenaly rozvážkové služby 14% nárůst. V případě restaurací vzrostla ve srovnání s loňským létem hodnota transakcí dokonce o 34 procenta.
„Podle našich dat, která sahají až do roku 2020, bývá v červenci počet obědových návštěv restaurací výrazně ovlivněn začínajícími prázdninami, kdy velká část zaměstnanců odjíždí na dovolenou. V průběhu prázdnin se situace zpravidla stabilizuje a lidé se pomalu vracejí do práce, což se projevuje opětovným nárůstem počtu transakcí v srpnu. Odlišná situace je v případě rozvážkových služeb, kde zůstává počet objednávek v průběhu roku relativně konzistentní,“ vysvětluje Martišková.
Polovina zaměstnanců v restauracích neobědvá vůbec
Pokud by Češi každý pracovní den obědvali v restauraci, průměrně by je to vyšlo na 3708 korun. Srovnání ceny 20 obědů s průměrnou výší mezd podle Českého statistického úřadu ukazuje, že Češi za každodenní oběd v restauracích aktuálně nechají 8,6 % svých měsíčních příjmů. V Českých Budějovicích, Liberci či Pardubicích se útrata za obědy dokonce blíží desetině průměrných měsíčních příjmů. Právě vysoké ceny mohou být jedním z důvodů, proč na oběd do restaurace nebo kantýny zavítá stále menší část českých zaměstnanců. Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Edenred se tímto způsobem každý pracovní den stravuje jen 16 % z nich. Téměř polovina zaměstnanců už v restauracích a kantýnách neobědvá vůbec.
„Srovnáme-li cenu dvaceti obědů se mzdovým mediánem, představují přes desetinu domácího rozpočtu, což je pro mnohé relativně vysoký výdaj. Zaměstnanci proto v současnosti hledají způsoby, jak ušetřit. Například si pozorněji všímají cen. Na popularitě získávají i alternativní formy stravování v práci, například obědy z krabičky,“ uzavírá Aneta Martišková.
