Deset rozšířených mýtů o dárcovství krevní plazmy

Praha 31. července 2023 (PROTEXT) – Co je pravda a co lež? Pokud jde o dárcovství krevní plazmy, lze se mnohdy setkat s nepřesnými či zavádějícími informacemi a mýty. Odhalili jsme ty nejčastější…

Odebraná plazma mi bude chybět a ohrozí to mé zdraví

Plazma představuje nejobjemnější část krve – přibližně 55 %. Další součástí krve jsou pak krevní buňky – červené a bílé krvinky a krevní destičky. Při dárcovství se objem odebrané plazmy pohybuje v rozmezí 650 až 890 ml a závisí zejména na váze dárce. Při procesu zvaném plazmaferéza se oddělí krevní buňky od krevní plazmy a krevní buňky se pak společně s protisrážlivým roztokem vrací zpět do organismu, proto je odběr pro tělo šetrnější než darování plné krve. Navíc po skončení odběru dostává dárce do žíly 250-500 ml fyziologického roztoku, což je tekutina obsahující základní ionty přibližně v podobné koncentraci, jakou najdeme uvnitř těla. K tomu ještě dárce dostává před odběrem vypít třetinku litru vody s kalciem a během odběru vypije další čtvrt až půllitr vody. Pokud se tedy zvážíte před odběrem plazmy a po něm, hmotnost zůstává prakticky stejná. Samotná plazma se v těle obnoví do 48 hodin. Například v USA lze proto darovat každé tři dny. U nás je zákonem stanovená lhůta mezi odběry 14 dní.

Odběr je bolestivý

Není se čeho bát. Vpich je stejný jako při odběru krve. Sice jej můžete pocítit, ale „štípnutí“ je způsobeno spíše desinfekcí než samotným vpichem. Odběr trvá přibližně hodinu a probíhá na pohodlném lůžku.

Pravidelné odběry ničí žíly

„Ještě jsem neviděl nikoho se zesláblou žílou způsobenou pravidelnými odběry. Samozřejmě se může po čase vytvořit jizvička, takže dárce odběr pak už prakticky necítí, jelikož nervová zakončení v kůži jsou desítkami vpichů znecitlivělá. To ale nikomu neublíží. Existuje přece řada lidí, kteří si kvůli různým nemocem denně píchají injekce a obejde se to bez potíží,“ uvádí MUDr. Richard Král, ředitel sítě plazmaferetických center Amber Plasma. Zároveň dodává, že když není člověk vhodný pro dárcovství kvůli nedostatečné kvalitě žilního systému, k odběru jej personál nepustí. Často se jedná o mladé dívky s nízkou hmotností. Proto je jednou z podmínek darování minimální věk 18 let a váha alespoň 50 kilogramů.

Při odběru se mohu nakazit

Nákaza je vyloučena, protože vše, co přijde do styku s krví, se vyhazuje a nemůže tedy přijít do kontaktu s krví někoho jiného. Celý jednorázový odběrový set se zlikviduje jako biologický odpad, proto přenos infekce prostřednictvím krve není možný. „Navíc desinfikujeme křesla i veškeré další věci, máme automatické dveře, bakteriální monitoring,“ vypočítává Richard Král další opatření, které zamezují přenosu nemocí.

Odebírat se musí nalačno

Možná jste zvyklí, že na laboratorní odběr krve je důležité přijít ráno a nalačno – nedávný příjem stravy totiž může ovlivňovat některé hodnoty, jako je cukr v krvi, hladina cholesterolu atd. To ovšem u dárcovství neplatí – a to ani u krve, ani u plazmy. Naopak! Aby vám nebylo špatně, měli byste být dostatečně najedení a napití. Proto i když třeba nejste zvyklí ráno snídat, před darováním si vždy jídlo dopřejte. Pozor, je ovšem důležité dodržet doporučený jídelníček a konzumovat lehkou netučnou stravu. V den odběru a předchozí večer také nekonzumujte alkohol ani nápoje s kofeinem, neboť vysušují organizmus.

Roli hraje krevní skupina

Zatímco u dárcovství krve je nutná kompatibilita krevních skupin, u plazmy krevní skupina nehraje roli. V některých plazmaferetických centrech ale nabízejí jako benefit pro pravidelné dárce zjištění krevní skupiny – jedná se o zajímavou informaci pro samotného dárce.

Kvůli dárcovství plazmy klesají počty dárců krve

Mezi dárcovstvím plné krve a krevní plazmy je celá řada rozdílů, jedná se o dvě různé disciplíny. Odběr plné krve trvá přibližně čtvrt hodiny, zatímco u plazmy je to 60 minut. Obnova plné krve trvá déle, proto je možné ji darovat jen několikrát ročně (muži mohou darovat 5× ročně s minimálními odstupy mezi odběry 8 týdnů a ženy 4× ročně, ideálně po 3 měsících), zatímco darovat plazmu je možné každých 14 dní (bez ohledu na pohlaví). Tato dvě dárcovství se navíc nevylučují – jeden dobrovolník může darovat jak krev, tak i plazmu. Odstup odběru plazmy od předchozího darování krve je minimálně 4 týdny. Odstup darování krve od předchozího odběru plazmy je minimálně 2 týdny. Podle zprávy PPTA[1] však neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly, že dárcovství plazmy má negativní vliv na tradiční zásoby krve v dané zemi. „Naopak si myslím, že díky plazmacentrům lidé mohou chodit i krev darovat víc, protože si uvědomují důležitost dárcovství,“ uvádí MUDr. Král.

Krevní plazma se odveze do zahraničí a pak jí čeští pacienti nemají dostatek

Ano, plazma odebraná v plazmaferetických centrech se opravdu odváží do zahraničí. Je to proto, že zpracování plazmy pro výrobu léčivých přípravků je velmi nákladnou záležitostí. „To není hra, která se dá hrát na národní úrovni, je to věc světadílů. Zpracovatelů plazmy je jen několik na celém světě,“ vysvětluje MUDr. Král. Část léků, vyrobených nejen z české krevní plazmy, ale třeba i rakouské, německé atd., se pak vrací zpět do České republiky, kde je užívají čeští pacienti.

Darovaná krevní plazma jde na kosmetické účely

„Myslet si, že u nás velmi draze vyrobená plazma by se dodávala jinam než na výrobu léků, je nesmysl. To by nikdo nezaplatil,“ vyvrací rozšířený mýtus Richard Král. „Abyste otevřeli plazmacentrum, musíte získat řadu certifikaci, které schvaluje Státní ústav pro kontrolu léčiv, příslušný Krajský úřad, Ministerstvo zdravotnictví a zároveň i odběratel plazmy. Není možné, aby se jakákoliv část plazmy od nás vyskytla jinde než u smluveného odběratele. U farmaceutického businessu nedává smysl kombinovat výrobní závody na humánní léky s výrobním závodem na výrobu kosmetiky, kde je kvalita použitých substancí jiná,“ dodává Král.

Plazmu stačí darovat jen jednou za rok

Dárcovství krevní plazmy má význam, pokud je opakované. Je třeba si uvědomit, že například z litru plazmy se odebere jen 2,8–3,8 gramů imunoglobulinu, který je potřebný pro výrobu léčiv. Pro představu – pro léčbu jednoho pacienta s hemofilií na jeden rok je potřeba až 1200 odběrů plazmy od dárců. Plazma se nedá nijak nahradit, proto je pravidelné darování nutné pro udržení konstantního objemu přijímané plazmy a zajištění stálého přísunu léků pro nemocné. Zároveň průzkum Evropské komise z roku 2014 ukazuje, že průměrná spotřeba plazmy roste meziročně o 6–7 %. Je to proto, že narůstá počet pacientů, které lze léčit léky získanými z plazmy. Důvodem je přesnější lékařská diagnostika, díky níž je odhaleno více onemocnění. Zároveň včasná diagnóza těmto pacientům prodlužuje délku života – a léky proto berou déle. To je pro nemocné skvělá zpráva, současně to však znamená, že je zapotřebí, aby přibývali i dárci plazmy. Navíc jakmile dárce nepřijde darovat 6 měsíců, ze systému centra vypadává a je pak nutné projít znovu vstupním vyšetřením. Pravidelnost je také důležitá i pro samotné dárce, protože díky ní neztrácí návyky – a mnohé z nich navíc motivuje ke zdravému životnímu stylu.

[1] Zdroj: Zpráva Darování plazmy: nové myšlení pro evropské pacienty, Publikováno asociací Plasma Protein Therapy Association (PPTA), © 2021, Sestavili, sepsali a editovali Michael Devlin a Hugo Beeckmans, Brusel, www.pptaglobal.org

/strong> https://www.amberplasma.com.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.