Živě o trestní odpovědnosti právnických osob: Souhrn slovem a obrazem
Za vším je třeba vidět člověka, shodli se účastníci kulatého stolu Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS), který odvysílala v pondělí 12. června ČTK Protext. Přítomní experti se shodli, že ač je právní norma postihující pochybení firem potřebná a užitečná, je nutné vždy pečlivě posuzovat, kdo je konkrétním viníkem a jaké byly pohnutky a dopady kritizovaného činu. Současně apelovali na soudce, aby měřili spravedlivým metrem a brali v potaz i dopady trestu na daný podnik.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, konkrétně Zákon č. 418/2011 Sb., je v České republice platný od 22. prosince 2011, přičemž v účinnost vstoupil k 1. lednu roku 2012. „Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS, pozn. red.) považuje za legitimní po 11 letech platnosti uvedené právní úpravy otevřít veřejnou debatu na toto téma. Říct si, jestli funguje tak, jak má, zda naplňuje očekávání zákonodárců, trhu či veřejných zadavatelů. Chceme přispět k tomu, aby se toto téma dostalo do veřejného prostoru,“ předeslal na úvod diskuse prezident SPS Jiří Nouza. „Samozřejmě zákon respektuji, ale mám s ním problém, protože si myslím, že je v něm uplatňován princip kolektivní viny. Nejsem si úplně jistý, že ten, kdo je potrestán, je tím pravým, který potrestán být má,“ doplnil.
Z historického hlediska budil zákon o trestní odpovědnosti právnických osob větší kontroverze v době svého přijetí než dnes, připomněl tajemník a advokát kanceláře Gřivna & Šmerda Lukáš Bohuslav. „Nicméně tím hlavním důvodem, proč byl nakonec přijat, byla potřeba České republiky plnit závazky plynoucí z mezinárodního práva,“ uvedl. Z jeho pohledu má tato norma současně preventivní funkci. „V posledních letech mnoho firem, zejména těch velkých, tento zákon akceptuje. Přijímají Compliance programy (soubory preventivních opatření, pozn. red.), protože si jsou vědomy rizik, která mohou nastat.“
Za celou dobu účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, bráno do konce loňského roku, bylo v tuzemsku pravomocně odsouzeno 1229 právnických osob. „Ten počet byl neustále vzrůstající až do roku 2021, kdy dosáhl maxima, v roce 2022 nastal drobný pokles. Průměr počtu odsouzených právnických osob činí za poslední tři roky 219, což rozhodně není malé číslo. Zvyšuje se počet ukládaných peněžitých trestů, razantně dolů šly uložené tresty zákazu činnosti, ze 100 případů v roce 2021 na 45 v roce 2022. Podíl peněžitých trestů činí 54 procenta,“ citoval ze statistik Lukáš Bohuslav. Tresty zrušení právnické osoby byly a jsou aplikovány pouze v případech, kdy si to právnické osoby opravdu zaslouží, anebo je jejich provoz zaměřen na páchání trestné aktivity. „Zhruba čtvrtina všech případů stíhaných právnických osob končí formou tzv. odklonu. Je tam ve větší či menší míře dohoda právnické osoby s orgánem činným v trestním řízení na smírném řešení věci.“
Za úskalí považují odborníci případy, kdy je sporné provinění konkrétní fyzické osoby, a následky má nést celá firma. „Právnická osoba by měla mít možnost říct: já se nechci soudit, já nevím, jak to bylo, jestli se ten můj zaměstnanec toho opravdu dopustil. Jsme na začátku trestního řízení, uznávám, že nějaké pochybení by nastat mohlo, a jsem proto připravená nést za to nějaké následky v podobě například finančního postihu,“ zdůraznil společník kanceláře Gřivna & Šmerda Tomáš Gřivna.
Názory na širší kontext působení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob:
Hana Drápelová z advokátní kanceláře Becker a Poliakoff nabídla pohled na dopady zákona v souvislosti se získáváním veřejných zakázek. „Naše zkoumání dospělo k závěru, že obsahem (normy) je zákaz uzavírat smlouvy pro odsouzené právnické osoby nebo zákaz účastnit se zadávacích řízení. Z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek to vnímáme tak, že se to týká výhradně účastníka zadávacího řízení, ne dodavatele,“ upozornila. Pozastavila se rovněž nad tím, jaký je vlastně smysl trestu ve chvíli, kdy pravomocně odsouzená právnická osoba může nadále čerpat finanční prostředky z veřejných zakázek, a zmínila možnost narušení hospodářské soutěže za situace, kdy budou ukládány tresty skutečně významným soutěžitelům a dodavatelům, ať už stavebních prací dodávek nebo služeb. „Za mě to trh narušuje a automaticky navyšuje ceny zakázek.“
Sestřih nejzajímavějších momentů kulatého stolu:
Aplikační praxi považují specialisté za vůbec největší slabinu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. „Je možné, že se nedostatečně vyhodnocují kritéria pro ukládání trestu, mezi nimiž je i to, jaký bude mít postih dopad i mimo právnickou osobu. Tady se můžeme bavit o akcionářích či zaměstnancích, stejně jako o tom, jak ten trest ovlivní budoucí činnost té právnické osoby. Problém zákona je, že neurčuje účel toho trestu,“ shrnul své výhrady Tomáš Gřivna.
Kritika míří také na ukládané peněžité tresty, jmenovitě na průměrnou výši uvalených peněžitých trestů. Jejich rozmezí je dáno od 20 tisíc do 1,46 miliardy korun. „Jejich průměrná výše se pohybuje v řádu nižších stovek tisíc, přičemž medián nikdy nepřesáhl 100 tisíc korun. Pro právnickou osobu s fungujícím byznysem je to směšná částka,“ konstatoval Lukáš Bohuslav. Pokud by však dostala zákaz činnosti nebo zákaz plnění veřejných zakázek, může to mít mnohasetmilionové až miliardové dopady nejenom pro tu firmu, ale i pro stát a veřejnost jako takovou. „Je zapotřebí, aby se orgány v trestním řízení, specificky soudy, naučily s tresty lépe pracovat,“ řekl advokát, k němuž se připojil kolega Tomáš Gřivna. „Soudy se vyčerpají v otázce viny, a pak už jim nezbývá čas a síla na to, aby dotáhl otázku toho trestu. proto ty tresty působí nevyrovnaně,“ připojil se kolega Tomáš Gřivna.
